V USA je relativně jednoduché získat finance (půjčky, kreditní karty apod.). A řekl bych, že pro firmy je to ještě jednodušší než pro fyzické osoby. V době, kdy jsem začal podnikat, jsem ještě neměl vybudovaný osobní kredit. Kredit je v USA velmi důležitou věcí. Je to jakýsi záznam historie všech vašich půjček a plateb, ve kterém se uchovává, jestli jste něco zaplatil pozdě, jak pozdě, kolik vám kdo kdy půjčil, od koho máte půjčeno teď apod. Kredit vám kontrolují při nákupu mobilního telefonu, pojišťovny ho ověřují, když si pojišťujete auto.
Když jsem v roce 2001 přijel do USA, můj kredit byl úplně čistý. Jako u novorozeného dítěte. Jakmile jsem si chtěl koupit mobilní telefon, hned po mně chtěli $ 1 000 zálohu (právě proto, že na mém kreditu vůbec nebyl žádný záznam). To samé, když jsem chtěl zapojit elektřinu nebo plyn. Na vše jsem musel platit zálohy. Ale po roce placení mi zálohy vrátili a nyní už je vůbec nikdo nevyžaduje.
U firem to funguje podobně. I každá společnost si buduje svůj firemní kredit, ale banky i ostatní instituce se vždy dívají na kombinaci firemního a osobního kreditu. Proto je potřeba mít oba dva v pořádku. Žádné opožděné platby apod.
Vím ale jistě, že u firemního kreditu je jednodušší získat více peněz na půjčkách než u osobního. V době, kdy jsem měl problémy získat kreditní kartu na více než $ 500, mi bez jakýchkoliv potíží dali půjčku $ 10 000 na moji firmu. Z banky mi zavolali na telefon a nabídli peníze. Nemusel jsem předkládat žádné potvrzení o příjmu nebo daňová přiznání. To bylo úplně na začátku podnikání, ani jsem vlastně peníze na nic nepotřeboval, jen jsem zjišťoval, jak celý systém funguje. V podstatě mi tu půjčku banka vnutila.
V takovéto situaci, kdy peníze nepotřebujete, dostanete nejlepší podmínky (žádné poplatky za uzavření půjčky, žádné minimální poplatky, když ji nevyužijete, apod.). Banka mi dala tzv. Line of Credit. Mohl jsem ty peníze kdykoliv použít (vybrat šekem nebo kartou) a platit jen úrok z půjčených peněz. V okamžiku, kdy je nepotřebuji, tak je vrátím zpět na účet a úroky neplatím.
V USA je skutečně snadné získat finance, ale platí jedno pravidlo, o němž jsem zmínil výše. Když peníze nesháníte, je to snadné. Když peníze nutně potřebujete, tak vám bankéři většinou půjčit nechtějí. To asi platí všude na světě. Proto je potřeba si půjčovat v době, kdy se perfektně daří a peníze v podstatě nepotřebujete. Umožní vám to přístup k penězům v době krize nebo v době, kdy uvidíte skvělou příležitost.
V roce 2007 jsem si zařizoval větší půjčku (dva miliony dolarů) na koupi vlastního skladu a kanceláří v Kalifornii a zde shrnu vlastní zkušenosti, co přesně je pro banky důležité.
Nikdy předtím jsem tak velkou transakci nerealizoval. Považuji za naprosto fantastické, že člověk přijede do USA a po pár letech podnikání, které vybuduje úplně z nuly, dostane takové možnosti pro další rozjezd.
Celý proces zabral pouze pár týdnů. Všechno dávalo logiku. Když požadavkům banky dokážete vyhovět, nemáte problémy. V mém případě jsem se ještě snažil o půjčku, na kterou je potřeba pouze 10% downpayment, tzn. potřebuji, aby banka financovala 90 % kupní ceny. Tento typ půjčky se dá použít jak na koupi nemovitostí, tak i ke koupi nějaké firmy. Je určena menším podnikatelům, a proto nabízí možnost dát pouze 10% downpayment. Normální půjčky vyžadují 25–30 %.
Můj osobní přístup je, že jsem nikdy o nějaké půjčky moc neusiloval. Vždy jsem se snažil vymyslet, jak podnikat, aniž bych potřeboval investory nebo si půjčoval peníze. Ale toto byla půjčka na nemovitost, kterou jsem chtěl koupit jako investici, což je pro mě výjimka. Půjčku na koupi aktiv (assets) beru jako minimální risk. Dát dva miliony na rozjezd nového podnikání bych považoval za obrovský risk.
Nemovitosti koupené za dobrou cenu a v dobré lokalitě budou přinášet peníze navždy. Takže proto jsem tuto příležitost chtěl využít. Mohl jsem si ten sklad pro podnikání pronajmout, ale raději vše vlastním. A protože to už byla investice ve výši dvou milionů dolarů, kterou není zas tak snadné rychle našetřit, rád jsem využil výhodné podmínky amerických bank a peníze si půjčil.
Bylo to ale zase něco, k čemu jsem se musel dopracovat. Když jsem do USA přijel, nedostal jsem ani kreditní kartu s limitem $ 500. Podnikám, firma roste, platím daně – a banky mi každý rok nabízejí čím dál tím větší možnosti.
1. Kupující musí mít velmi dobrý osobní kredit
Čím lepší kredit, tím raději vám každý půjčí peníze. Mně se podařilo vybudovat za pár let výborný kredit. V podstatě jeden z nejlepších, jakého se dá dosáhnout.
2. Banky chtějí vidět, že má žadatel zkušenosti ve svém podnikání
Musel jsem napsat životopis, musel jsem jim vysvětlit, jak business řídím, co jsou naše silné a slabé stránky. Kdo je naše konkurence a v čem jsme lepší.
Na podobné otázky jsem musel opakovaně odpovídat přes e-maily nebo přes telefon. Dokonce mě donutili napsat i krátký business plán (což se mi vůbec nechtělo dělat), ale pokud chci dobrou půjčku, nezbývá než hrát podle pravidel a přesvědčit, že jsem kvalifikovaný a vím, jak business řídit.
Dobré bylo, že vše bylo docela neformální. Business plán stačil na jednu, dvě stránky. Napsal jsem ho sám, možná v něm byly pravopisné chyby, ale bance to nevadilo. Šlo jim více o informace než o to, jak jsou podané.
3. Historie obratu a zisku za poslední tři roky
Je velmi důležité, aby firma vykazovala růst. Banky nechtějí půjčovat firmám, kterým klesá obrat a zisk. Tady jsem měl trochu problém, protože část mojí firmy podnikala v realitách a předchozí dva roky byl obrovský pokles v prodeji nemovitostí. Naštěstí druhé části podnikání zakládající firmy rostl obrat a ještě více zisk. Ale tolik vysvětlování a analýz vlastního businessu jsem už dlouho nedělal.
Business s koly, pro který jsem chtěl hlavně sklad využít, neměl téměř žádnou historii, ale přesto jsem musel ukázat všechna čísla prodejů a zisku z aktuálního roku. Bankéři zkoumali každou položku a počítali si trendy u každé mé firmy.
4. Pozitivní cash flow
Cash flow musí pokrýt všechny splátky požadované půjčky a ještě poskytnout dostatečný příjem na váš život. Jestliže nemáte cash flow, půjčku nedostanete. Cash flow musíte doložit daňovým přiznáním. Takže když má někdo třeba restauraci, dostává platby hotově a příjmy nepřizná, půjčku mu nikde neschválí.
Já jsem musel ukázat, jak mi koupě té nemovitosti pomůže zvednout příjmy, ale i kdyby mi podnikání vůbec nevyšlo, tak chtěli vidět, že budu schopen půjčku splácet.
5. Kdo jsou vaši klíčoví zaměstnanci?
Banku zajímá, jak bude firma fungovat v případě, že třeba vážně onemocníte. Kdo ji bude řídit? Jakou mají zaměstnanci motivaci u vás zůstat a jak dlouho pro vás pracují? Čím stabilnější firma, tím menší risk pro banku. Tady se nevyplatí být one man show. Je potřeba mít zaměstnance, u nichž se můžete spolehnout, že firmu zvládnou řídit.
6. Kdo jsou vaši klíčoví klienti?
Máte klienty, kteří tvoří více než 25 % vašeho obratu? To je bankou považováno za rizikové. Ztratíte velkého klienta a přijdete třeba o 25 % obratu. U mě je to tak, že mám tisíce zákazníků, kteří přináší příjmy pár stovek ročně. Intuitivně mi vždy připadalo lepší mít trošku peněz ze spousty zákazníků než hodně peněz z pár zákazníků. A vidím, že bance se to také líbí více.
To, co teď dělám, bych ještě před pár lety realizovat nemohl. Banky by se se mnou vůbec nebavily. Všechno má svůj čas a každé podnikání se buduje krok za krokem. Výhodou je, že v USA je velmi rychlé tempo.