Přijímání plateb kartami (VISA, Mastercard, AMEX, Discover…) je velmi důležité pro úspěch online obchodů v USA. Zákazníci jsou zvyklí platit kartami a po obchodnících tento způsob plateb vyžadují. V USA máte více možností pro přijímání plateb kartami. Můžete si založit klasický účet na přijímání plateb, tzv. merchant account. Pro zřízení merchant účtu je nutné mít založenou firmu v USA, mít přidělené EIN a také ředitel firmy se musí prokázat prostřednictvím SSN a ID (kopie řidičáku).
Dá se ale začít i jednodušeji. Platby můžete akceptovat přes PayPal nebo Google Checkout. U PayPalu se zaregistrujete zdarma a během pár minut můžete na svém webu přijímat platby kartami. PayPal lze také jednoduše napojit na většinu nákupních košíků. Existují různé moduly, které vám nainstaluje průměrně zkušený student za půl hodiny. Google Checkout je novější systém, pracuje na podobném principu jako PayPal. Jestliže používáte Pay Per Click reklamy Google AdWords, přijímání plateb můžete mít úplně zdarma. Google vám totiž dá kredit za utracené peníze za reklamu a poplatky za přijímání karet se vám pak neúčtují.
Další možnost je otevřít si přímo online obchod na Amazon.com. Amazon za měsíční poplatek zařídí jak obchod, do kterého si přes online rozhraní zadáte zboží, tak i přijímání plateb od zákazníků (Amazon si naúčtuje provizi podle druhu prodávaného zboží). Výhodou je, že se vaše zboží bude zobrazovat na Amazon.com.
Když nabízíte služby, doporučuji také nabídnout možnost placení přes telefon. Američané si kupodivu myslí, že to je bezpečnější než platit online. Velmi často vyplní online objednávku, nedokončí platbu a pak zavolají na telefon a chtějí zaplatit. Já osobně toto nemám rád, protože diktování informací přes telefon zdržuje. Ale zákazníci to mají tak hluboko zažité, že pokud nechcete nějaké objednávky ztratit, nic jiného vám nezbude.
Začínal jsem tak i se svou firmou IncParadise.com. Nejdříve jsme nabízeli platby pouze přes PayPal. Bylo to nejlevnější řešení a nejjednodušší na implementaci na webu. Ale pak nám volalo čím dál více zákazníků, že chtějí platit po telefonu. Buď jsem je mohl odmítnout, nebo tuto možnost nabídnout. PayPal tehdy neumožňoval platby po telefonu přijímat, takže jsem musel založit normální merchant účet. Ten jsem zařídil přes svůj účetní program QuickBooks. Pamatujte, že v USA je na každý problém spousty možných řešení, a přijímat platby přes QuickBooks je jedno z nich. Výhoda je, že zároveň s platbou se vytvoří faktura, kterou je možné přímo z QuickBooks poslat zákazníkovi. Je to velmi jednoduché řešení, které vás nenutí dvakrát zadávat transakce.
V USA je největším problémem obchodníků, že zákazník zaplatí kartou, později zavolá a řekne, že:
Obchodník má minimální šanci dostat zboží zpět. S obchodníkem se nikdo moc nepáře a VISA & Mastercard strhnou peníze z účtu obchodníka. Zákazník v USA nenese žádné riziko. Ať už kartu ztratil nebo ne, peníze jsou mu vráceny na účet. Nikdo mu nepokládá příliš otázek.
Obchodník nemá moc možností, jak se může bránit. Proč? Protože neexistuje způsob, jak transakci pořádně ověřit nebo zjistit, zda je platba autorizovaná. Přestože naštěstí tyto problémy tvoří jen malé procento transakcí, je potřeba s nimi počítat.
Nedávno mi volali z naší banky, že proběhly nějaké podezřelé transakce na kreditní kartě. Např. v jednu hodinu ráno někdo koupil v online obchodě v Liverpoolu v U.K. nějaké zboží za $ 1 700, pak následovala další transakce o hodinu později za $ 800, další za $ 900… Děláme hodně asistovaných nákupů na Shipito.com (což je moje podnikání v Kalifornii na zasílání zboží z USA do celého světa), takže jsem si nejdříve myslel, že by to mohlo být ono. Ale jednalo se o kartu, kterou jsem vystavil Davidovi (jednomu ze studentů na internshipu), a ten už dlouho žádné asistované nákupy nedělal. Také bylo podezřelé, že všechny transakce proběhly v online obchodech v Evropě.
David potvrdil, že žádné nákupy nedělal, takže bylo jasné, že tyto transakce jsou podvod. Podle analýzy, kde jsme kartou platili, jsme došli k závěru, že karta musela být zneužita v některém z pochybných obchodů. V tu dobu jsem narazil na článek na toto téma, což jen potvrzuje, že podobné problémy nemáme jenom my.
Problém vidím v tom, že někteří naši zákazníci na Shipito chtějí využít asistované nákupy na zboží, které našli v nějakém riskantním e-shopu. Asistované nákupy za ně provádíme my a platíme některou z našich karet. Pokud je něco extrémně levné ve zcela neznámém obchodě, je třeba být hodně obezřetný. V USA dokážou i velké firmy nabídnout velmi dobré ceny. Často ty největší firmy mají nejlepší ceny a není tedy důvod nakupovat v nějakých pochybných e-shopech.
Klasický příklad je koupě různé elektroniky a fotoaparátů od nedůvěryhodných obchodů, které mají sídlo v Brooklynu (stačí se podívat na eBay). Mají třeba strategii, že koupíte foťák a ony pak po vás chtějí další peníze za vybavení, které je normálně součástí foťáku. Uděláte objednávku online, ale chtějí, abyste zavolal. A pak vás po telefonu nutí koupit další. Když se s nimi nebavíte, tak vám objednávku zruší. Nebo prohodí původní čočku na foťáku za nějakou levnější apod. Když zrovna vyřizuji e-maily, od podobných obchodů zákazníky výrazně zrazuji, ti mají ale svou hlavu a nechtějí se nechat zviklat. Trvají na nákupu v pochybném obchodě namísto třeba na Amazon.com, kde by vyřizování jakéhokoliv problému bylo naprosto jednoduché a kde by se nemohlo stát, že by byla kreditní karta zneužita.
Na zneužití karty v USA jsme reagovali takto:
Po telefonu jsem bance sdělil, že jsme platby neprovedli. Řekli mi, ať nic neplatíme a že kartu zruší a poštou nám rychle doručí náhradní kartu. Nic se nemuselo vyplňovat, reklamovat ani faxovat. Vše bylo vyřešeno za pět minut.
S různými podvody s platebními kartami mám zkušeností více. Rád se s nimi podělím, ať máte představu, co se všechno může stát. Zažil jsem například kompletně ukradenou identitu. Podvodník používal veškeré údaje doktora z Kalifornie, který o tom neměl tušení. Někdo si na jeho jméno udělal nové kreditní karty. Při verifikaci všechno perfektně sedělo, číslo karty, CCV kód (trojmístný bezpečnostní kód na druhé straně karty), billing adresa, jméno… Jenže, pan doktor neměl ani tušení, že někdo používá tyto údaje, dělá nákupy na Internetu a posílá věci kamsi na Ukrajinu. Tito podvodníci jsou schopni vygenerovat kopie dokladů (pas, řidičák, kopie kreditek), takže když člověk žádá o nějakou verifikaci, vše vypadá v pořádku.
Vidím ruské gangy, které fungují tak, že nějaký člověk, co odjíždí z USA zpět do Ruska, použije svoje kreditky na nákupy. Po dvou měsících řekne, že je ztratil a že neví, co je to za transakce. Banky to neřeší a obchodníci odepíšou ztrátu, včetně nákladů na poštovné.
Mám klienty z celého světa (Nigérie, Indonésie, ale i třeba Slovensko). Na hlavním účtu je americké jméno a adresa (ukradená kreditka), veškeré údaje perfektně sedí, ale balík se přeposílá do jiné země. Po pár týdnech se ozve majitel karty, že o transakci nic neví. Takovýchto podvodů je nejvíce.
Dokonce jsem již zažil i několik transakcí přes PayPal, kdy se někdo naboural někomu do účtu (ukradené heslo) a zaplatil pár věcí. V těchto případech se to ale vždy zjistilo velmi rychle, protože majitelé účtu se ozvali téměř okamžitě.
Zažil jsem i případ falešného šeku. Prostě někdo vyplnil šek, který vypadal naprosto reálně. Dokonce, když jsem zavolal do banky, říkali, že je v pořádku. Ale byl to falešný šek. Přišel na jiné jméno, než byl člověk na účtu.
Jeden z klasických podvodů: člověk měl poslat asi $ 200, ale poslal „omylem“ $ 2 900. Po mně chtěl, abych mu co nejrychleji vrátil rozdíl. Ať peníze pošlu přes Western Union na nějakou ukrajinskou adresu.
Pak je spousta menších případů, kdy někdo platí kartou z jiného jména, než je majitel účtu. Takových klientů je bohužel hodně. Třeba i z ČR, často je mi jasné, že to není podvod. Je docela těžké vymyslet, jaká pravidla nastavit. Většinou to podvod není, ale v těch málo případech, kdy to podvod je, ztráta peněz dost zabolí.