1

OBSAH

POSLEDNÍ PŘEMYSLOVCI

Hluboké lesy

Vojenský nocleh

Kořist

Latina

Kmitas

Kněžský spor

Cesta do Čech

Kupecký dům

Svatý Jakub

Schůzka

Slyšení

Důvěrnost

Fretka a obušek

Rybářská chyše

Spojitost věcí

Klepy

Starý dům

Srážky

Prosba o přispění

Utkání

Nespokojenost

POSLEDNÍ PŘEMYSLOVCI

Hluboké lesy

Zvěst vypravuje, že za času kralování Přemysla Otakara II. žil v mazovské zemi a právě na okrajku pralesa mezi řekou Vislou a Drvencou člověk jménem Kmitas. Byl prý dobrého srdce a zbujné mysli. Měl hbité tělo, širokou hruď, útlé boky, kadeřavou hřívu, planoucí zrak, vlčí tesáky.

Byl krásný?

Možná, avšak svědkové mluví rozličně.

Kteréhosi léta zabloudil do Kmitasova hvozdu jáhen Razek, dobrý řeholník a dobrý křtitel pohanů. – Jáhen jde bez bázně. Prodírá se podrostem, klopýtá přes kořeny a znenadání spatří před sebou plameny. Znenadání spatří Kmitase. Oheň svítil, bylo jasně viděti Kmitasovu tvář, jeho ramena, jeho vlasy, jeho lesknoucí se zrak. Bylo jasně viděti plesající stvoření, ale jáhen se v hrozných úzkostech dává do křiku. Volá, volá, prosí o pomoc a div nezemře strachy.

Byl tedy Kmitas ohyzda? Měl zoban místo přímého nosíku, dráp místo ušlechtilých rukou a pazneht místo chodidel?

Snad, ale ženské, které jednou šly mimo kosjuvský brod a které zastihly Kmitase jak plaví hřebce, spustily chechtot a házely za chasníkem hrudkami. Jedna z těch ženušek držela v ruce tlouk, kterým se hněte prádlo, a