tak zákon svoluje, soud uznává.
SHYL.: Ó nejmoudřejší soudce! Toť přec nález!
Pojď, přihotov se!
PORT.: Trochu posečkej;
jest ještě něco. – Zápis nedává
ti jeho krve – ani krůpěje!
jeť výslovně tu psáno: „libra masa“.
Nuž, měj, co psáno, vezmi libru masa;
leč když, je řezaje, v tom vycedíš
jen jednu krůpěj krve křesťanské,
tvé pozemky a zboží připadnou
benátským právem obci benátské.
GRAT.: Ó spravedlivý soudce! – Žide, slyš!
Ó moudrý soudce!
SHYL.: Jest to zákonem?
PORT.: Sám nahledneš v to ustanovení;
a naléhaje na spravedlnost,
buď bezpečen, že spravedlnosti
se dostane ti víc, než sobě přeješ.
GRAT.: Ó moudrý soudce! – Žide; – moudrý soudce!
SHYL.: Já tedy přijímám tu nabídku;
můj zápis trojnásobně vyplaťte
a pusťte křesťana.
BASS.: Zde peníze.
PORT.: Jen zvolna! Žid své právo dostane;
jen zvolna, žádný spěch! – má obdržet
svou pokutu, však praničeho víc.
GRAT.: Ó žide, – spravedlivý, moudrý soudce!
PORT.: Již tedy si to maso vyřízni;
leč krve neprolij a nevykroj
ni víc, ni méně, nežli právě libru;
neb víc-li nebo méně vyřízneš
než přesnou libru, byť jen o tolik,
co misku zlehčí nebo přetíží
jen o dvacátý dílec kventlíku,
ba o vlas-li se uhne vahadlo,
tož zemřeš a tvé statky propadnou.
GRAT.: Toť druhý Daniel; sám Daniel!
Teď, nevěrče, tě držím za kyčel.
PORT.: Proč váhá žid? – svou pokutu si vezmi.
SHYL.: Můj dluh mi splaťte jen a žít mne nechte.
BASS.: Mám pro tebe jej pohotově. Zde –
PORT.: On před soudem jej nechtěl přijati;
jen spravedlnost měj dle zápisu.
GRAT.: Řku Daniel, ba druhý Daniel!
dík, že’s mne tomu slovu naučil.
SHYL.: Ni vlastních peněz nemám dostati?
PORT.: Nic nedostaneš, než svou pokutu