PASTÝŘ: Nevím, s vaším dovolením.
PASÁK: „Advokát“ znamená v dvorské řeči bažanta někomu do kuchyně. Řekněte, že nemáte.
PASTÝŘ: Nemám, pane, žádného bažanta, kohouta ani slepici.
AUTOLYKUS: Jak blaze nám, že nejsme hlupáci!
Však příroda nás mohla stvořiti
jak tyto dva, a proto pohrdu
k nim cítit nehodlám.
PASÁK: To nemůže být nikdo než velký dvořan.
PASTÝŘ: Šaty má skvostné, ale pansky je nenosí.
PASÁK: To je z podivínství, a proto zdá se být tím vznešenějším. Velmi urozený pán, za to ručím; poznávám to podle jeho párátek na zuby.
AUTOLYKUS: Ten uzlík tam? Co je v tom uzlíku? Nač ta krabice?
PASTÝŘ: Pane, v tom uzlíku a v té krabici jsou tajnosti, o kterých nesmí nikdo zvědět než sám král; a on se to dozví v té hodině, dostanu-li se k řeči s ním.
AUTOLYKUS: Marné namáhání, starče!
PASTÝŘ: Pane, proč?
AUTOLYKUS: Král není na zámku; odešel na novou loď, aby se zbavil těžkomyslnosti a pookřál na čerstvém vzduchu; neboť jsi-li schopen něčeho vážného, musíš vědět, že je král pln zármutku.
PASTÝŘ: Tak se povídá, pane; pro svého syna, který si měl vzíti dceru pastýřovu.
AUTOLYKUS: Není-li ten pastýř už pod závorou, ať uprchne; kletby, které se naň shrnou, muka, jež pocítí, zlomí krk člověku a srdce netvoru.
PASÁK: Myslíte, pane?
AUTOLYKUS: Nejen on sám vytrpí, co vtip může vymysliti krutého a pomsta trpkého; ale všechno jeho pokrevenstvo, do padesátého kolena, dostane se do rukou katových. Je to sice velmi žalostné, ale nutné. Takový ovčácký pohvizda, takový pěstoun beranů se opováží chtít míti dceru povznešenu na milost královskou! Někteří povídají, že bude kamenován; ale ta smrt jest pro něho příliš mírná, povídám já. Stáhnout náš trůn do ovčácké chajdy! Všech smrtí je na to příliš málo a nejkrutější je příliš lehká.
PASÁK: Má ten stařec nějakého syna, pane? Smím-li prosit, neslyšel jste nic takového?
AUTOLYKUS: Syna má a ten bude odřen za živa; nato celý medem pomazán a položen na vosí hnízdo; tam zůstane, až bude z tří čtvrtí a o nějaký kventlík více mrtev; potom ho vzkřísí octem neb nějakou jinou žíravinou; nato, syrový jak jest, postaví ho v nejparnějším dnu, jaký prognostika klade, k cihlové zdi, kde se naň bude slunce dívat jižním zrakem tak dlouho, až ho uvidí mouchami uštípána do smrti. Ale načpak tu mluvíme o takových zrádných lotrech, jichž útrapy zaslouží jen pousmání, když jejich zločiny jsou tak hrdelné? – Povězte mi, neboť zdá se, že jste počestní a upřímní lidé, co chcete u krále? Mám tam tak trochu dobré oko, dovedu vás k němu na loď; představím vaše osoby jeho majestátu, pošeptám mu něco k vašemu prospěchu; a jest-li vedle krále muže, jenž vaši prosbu vyřídí, zde je ten muž; a on to udělá.
PASÁK: Zdá se, že má velkou moc; držte se ho, dejte mu zlato; ačkoliv moc bývá zarputilý medvěd, přece dá se často za nos vodit zlatém. Ukažte vnitřek svého měšce zevnějšku jeho ruky a žádných řečí dál. Pamatujte,
„kamenován“ a „odřen za živa“.
PASTÝŘ: Ráčíte-li, pane, tu věc podniknouti za nás, tady je zlato, co tu mám; přidám ho ještě jednou tolik a nechám toho mladíka v zástavě, než vám je přinesu.
AUTOLYKUS: Až udělám, co jsem přislíbil?
PASTÝŘ: Ano, pane.
AUTOLYKUS: Dobrá; dej mi polovic. Jedná se v té věci také o vás-?
PASÁK: Do jisté míry, pane; ale ačkoliv mi jde o kůži, doufám, že mi ji nestáhnou.