40

A v noci, když si bázeň předmět hledá,

jak snadno jest, mít křoví za medvěda.

HIPP.: Leč ve všech této noci příhodách

zas vyprávěných, jedna po druhé,

a v tomto přetvoření myslí všech

se zračí víc, než výtvor obraznosti,

v cos přecházejíc pevné podstaty.

Nuž, buď jak buď, to divné, zvláštní jest.

THES.: Hle, tady přicházejí milenci

jen radostí a vděkem záříce.

Vystoupí Lysander, Demetrius, Hermie a Helena.

Zdar, přátelé! A svěží dnové lásky

vždy srdcí vašich buďtež průvodci!

LYS.: Víc nežli nás to vše ať oblaží

vám cesty knížecí i stůl i lože!

THES.: Již pojďte. – Jaké hry a tance máme,

by zkrátily tří hodin dlouhý věk,

jenž dělí večeři od času k spaní?

Kde správce našich zábav prodlévá?

Co k veselosti připraveno jest?

Či není hry, jež skonejšila by

ta muka jedné trapné hodiny?

Kde jest Philostrates?

PHILOST.: Zde, mocný kníže.

THES.: Rci, jakou na večer máš kratochvíli?

Co za hru? Jakou hudbu? – Kterakž nám

čas líný oklamat než zábavou?

PHILOST.: Zde seznam všeho, co jest uchystáno; vol Vaše Milost, co chce vidět dřív.

(Podává lístek.)

THES. (čte) : »Boj s Kentaury, jejž k harfy průvodu má zazpívat athénský kleštěnec.«

To nechci, to jsem vyprávěl své choti

již k poctě svého strýce Herakla.

(Čte.) »Ryk spitých Bachantek, jež rozsápaly

v své zuřivosti pěvce Thrákského«.

To starý kus a hrán byl, jako vítěz

když posledně jsem navrátil se z Théb.

(Čte.) »Mus devatero oplakávajících

smrt učenosti v bídě zemřelé.«

Toť hanlivá a břitká satyra,

jež nehodí se k hodům svatebním.

(Čte.) »Zdlouhavě krátký kus o Pyramu

a jeho Thisbe; velmi smutný žert.«

Žert? A že smutný. Zdlouhavý a krátký!

Toť horký led a též tak divný sníh.

Jak najít soulad v tomto neladu?

PHILOST.: Toť hra, můj kníže, as na deset slov,