46

a tímto mladým mužem.

KNĚZ: Uzavřen

byl věčný svazek lásky, osvědčen

vzájemným sobě rukou podáním,

posvátným políbením zpečetěn

a stvrzen vyměněním prstenů,

a této smlouvy obřad veškerý

mým zplatněn úřadem a svědectvím.

Od oné chvíle podle orloje

jen o dvé hodin spěl jsem hrobu blíž.

VÉVODA: Ó klamné vyžle! – Kam to přivedeš,

až čas ti jíním hlavu poseje?

Či zbujníš tak v svém klamstvu neblahém,

že skácíš se svým vlastním rozpřahem?

Jdi, vezmi ji; však hleď být někde v dáli,

kde nikdy víc bychom se nesetkali!

VIOLA: Můj pane, věřte –

OLIVIE: Nepřísahej nic;

buď méně bázliv a buď věren víc.

(Vystoupí PAN ONDŘEJ.)

PAN ONDŘEJ: Pro lásku boží, ranhojiče! A druhého pošlete hned k panu Tobiášovi.

OLIVIE: Co se stalo?

PAN ONDŘEJ: Rozbil mi hlavu vejpůl a také panu Tobiášovi nasadil krvavý hřebínek. Pro lásku boží, pomoc! Pět set bych za to dal, abych byl doma.

OLIVIE: Kdo to udělal, pane Ondřeji?

PAN ONDŘEJ: Hraběcí panoš, nějaký Cesario. Měli ho za sketu, ale on je vtělený dábel.

VÉVODA: Můj panoš Cesario?

PAN ONDŘEJ: Kýho šlaka, tady jest! Vy jste mi roztloukl hlavu pro nic za nic; a k tomu, co jsem udělal, byl jsem poštván panem Tobiášem.

VIOLA: To mně říkáte? Já vám neublížil; vy bez příčiny na mne tasil jste; však já jsem dobřil vás a nezranil.

PAN ONDŘEJ: Je-li ranou lebka krvavá, tedy jste mne zranil. Krvavá lebka vám tuším není nic.

(Vystoupí PAN TOBIÁŠ veden ŠAŠKEM.)

Zde kulhá sem pan Tobiáš, uslyšíte víc. Leč kdyby nebýval podnapilý, byl by vás jinak polechtal, než to udělal.

VÉVODA: Aj, pane, jak vám je?

PAN TOBIÁŠ: A je to všechno jedno! Škrábnul mne, a konec. – Trumbero, neviděls ranhojiče Ryšu, trumbero?

ŠAŠEK: Ó, ten je na mol, pane Tobiáši, již před hodinou; oči mu zapadly v osm hodin ráno.

PAN TOBIÁŠ: Tedy je ničema, naškrobený povalovač; nenávidím takového opilého ničemu.

OLIVIE: Odveďte ho. Kdo tu spoustu na nich provedl?

PAN ONDŘEJ: Pomohu vám, pane Tobiáši; dáme se obvázat spolu.

PAN TOBIÁŠ: Vy mi pomůžete! Osel, hlupák a dareba, vychrtlý dareba, hejl!

OLIVIE: Uložte ho do postele; a ránu ošetřte.

(Odejdou šašek, pan Tobiáš a pan Ondřej.)

(Vystoupí SEBASTIAN.)

SEBASTIAN: Mne rmoutí, paní má, že zranil jsem