7

prach jako podobizny nějaké veselé dámičky? Proč nechodíš do kostela krokem galliardovým a nevracíš se domů korrantem? Má chůze byla by menuetem a i na stranu bych odskočil sarabandou. Co jen myslíš? – Je ten svět podle toho, aby se dokonalosti v něm tajily? Já soudil dle znamenitého útvaru tvé nohy, že byla zformována pod planetou galliardy.

PAN ONDŘEJ: Ano, jadrná je; v ohnivé punčoše dost slušně vypadá. – Máme si zahulat?

PAN TOBIÁŠ: Co jiného bychom dělali? Cožpak nejsme narozeni pod souhvězdím býka?

PAN ONDŘEJ: Býka? To znamená boky a srdce.

PAN TOBIÁŠ: Ne, brachu; to znamená lýtka a stehna. Ukaž mi, jak umíš metat kaprioly. Ha, výše, ha ha! – Výborně!

(Odejdou.)

Scéna čtvrtá

Vévodský palác.

(Vystoupí VALENTIN a VIOLA v mužském obleku.)

VALENTIN: Bude-Ii vám vévoda i nadále tak přízniv, Cesario, není pochyby, že se vysoko povznesete. Zná vás jen tři dny a již tu nejste cizincem.

VIOLA: Buď se obáváte jeho rozmarů, aneb mé nedbanlivosti, když pochybujete o trvání jeho lásky. Jest, pane, ve své přízni vrtkavý?

VALENTIN: To není, věřte mi.

VIOLA: Děkuji vám. Zde přichází Vévoda.

(Vystoupí VÉVODA, CURIO a DRUŽINA.)

VÉVODA: Kdo viděl Cesaria?

VIOLA: Jsem k vašim službám,vzácný pane; zde.

VÉVODA: Vy zatím odstupte. – Cesario,

ne méně víš než vše; já otevřel

ti knihu tajů celé duše své.

A protož, dobrý hochu, dojdi k ní

a nedej přístupu si zabránit;

stůj u vchodu a řekni jim, že spíš

tvé nohy tady vrostou do země,

než odešel bys, nejsa vyslyšen.

VIOLA: Můj vzácný pane, jest-li oddána

tak svému žalu, jak se povídá,

jsem jist, že nikdy nepředpustí mne.

VÉVODA: Buď hlučným, překroč meze dvornosti,

než abys bez úspěchu odešel.

VIOLA: A kdybych, pane, mluvil s ní, co pak?

VÉVODA: Ach, odhal jí mé lásky horoucnost,

mou něžnou věrnost stav jí na odiv;

vždyť bude ti to slušet hrát můj žal

a ona bude tvého mládí dbát

víc nežli posla tváře vážnější.

VIOLA: To nemyslím.

VÉVODA: Ó, věř to, milý hochu;

neb ti by lhali o tvých šťastných letech,

kdož řekli by, žes muž. Ret Dianin

víc plný není, rubínovější;

tvé útlé hrdlo jako dívčí hlas