16

ŠAŠEK: Chcete píseň milostnou nebo píseň o zachovalém životě?

PAN TOBIÁŠ: Milostnou, milostnou.

PAN ONDŘEJ: Tak tak; ďas vezmi zachovalost.

ŠAŠEK (zpívá): Kam, dívko má, tvá chůze splývá?

Ó, stůj a slyš! Zde zvučně zpívá

a tiše zas tvůj milenec.

Ó, zdrž ty svoje krůčky laní;

že cíl všech cest je milování,

ví každý moudrý mládenec.

PAN ONDŘEJ: Znamenitě, na mou věru!

PAN TOBIÁŠ: Dobře, dobře!

Šašek (zpívá): Čas příští lásce málo přeje;

kdo raduje se, hned se směje;

co zítřek nese, netušíš.

A odkládáš-li, co je za to?

Pojď zhubičkuj mne, moje zlato,

neb mladost prchne, sotva zvíš.

PAN ONDŘEJ: Medově sladký hlas, jako že jsem opravdový rytíř!

PAN TOBIÁŠ: A dojemný.

PAN ONDŘEJ: Líbezně tklivý; člověk pohnutím až načichne.

PAN TOBIÁŠ: Obzvláště poslouchá-li nosem. Ale nemáme roztancovat oblohu? Nemáme vzbudit noční sovu kostelní písničkou, která vysouká tři duše z jednoho zbožného tkalce? – Nemáme to udělat?

PAN ONDŘEJ: Spusťme, máte-li mne rád; jsem čertův chlapík v zpěvu kostelním.

ŠAŠEK: U všech rohatých, pane, pozor na čerta: ať vám při tom jednou hrdlo nestiskne.

PAN ONDŘEJ: Pravda, pravda. – Nu, začněme třeba písní „Mlč, ty lotře“.

ŠAŠEK: „Mlč, ty lotře“, rytíři? To bych tě musel v té písni nazývat lotrem, rytíři.

PAN ONDŘEJ: Není to ponejprv, co mne někdo musel nazvat lotrem. Spusť, šašku; začíná to: „Mlč…“

ŠAŠEK: Toť nikdy nespustím, budu-li mlčet.

PAN ONDŘEJ: Dobře, opravdu. Nu, začni.

(Zpívají jeden přes druhého, ukazujíce vzájemně na sebe.) Mlč, ty lotře, prosím tě…

(Vystoupí MARIE.)

MARIE: Jakou kočičinu to zde tropíte! Jestliže nedala slečna zavolat správce Malvolia a neporučila mu, aby vás vyhodil ze dveří, už mi nikdy více nevěřte.

PAN TOBIÁŠ: Slečna je Číňanka, my jsme politikové, Malvolio je fiflena a (zpívá) My tři jsme hoši veselí…

Což nejsem její příbuzný? Nejsem z její krve? Láry fáry. Slečna!

(Zpívá.)

Byl jednou v Babyloně muž,

slečno, slečno…

ŠAŠEK: Ať mne ďas! Rytíř je výborný šprýmař.

PAN ONDŘEJ: Zeť jest; dosti dobře to umí, když je k tomu naložen. Já rovněž tak; jenže on to dělá s větším