1

OBSAH

Předmluva Bernarda Spery

Stránka dějepisu

Přípravy k zimnímu honu

Kratochvíle v lesku

Větrník

Společnost v loveckém zámku

Kníže Alexej

Kuře na rožni

Advokát a můj pán

Noční příhody

Vypravování o ruských vánocích v poli

Pošetilost milenců

Záměna

Hra v karty

Susanne

Hodina šermu

Políček

Monomachia

Přípravy na cestu

Útěk

Doslov

Předmluva Bernarda Spery

Se strany knížete Nikolajeviče Megalrogova, o němž se ještě dozvíte, že měl huňatá chřípí a obyčej sedati blízko u ohně, se proslýchá tolik podivuhodných příhod, že bych byl blázen, kdybych je nezaznamenal. Část věcí, o kterých chci vypravovat, jsem slyšel od svých přátel, část od řečeného knížete, a zbytek jsem viděl na vlastní oči.

Za ty ručím.

Jsem stár a chud jako kostelní myš. Tyto paměti mě však mohou postavit na nohy. Chcete slyšet, co si od všech slibuji?

Sud burgundského, nenadálou čest a lásku, pozvání na svatby a vposled peníz, který obrátím buď na krejčího, buď na knihkupce.

A když už padla zmínka o výdělku, potřeboval bych velmi nutně částku, kterou bych přispěl své skotské přítelkyni.

Byla propuštěna roku 1921 z domu pana Josefa Stoklasy pro nicotnou příhodu s koflíkem a od těch dob nenalezla místa. Ví bůh, že nádobka, kterou jsme rozbili, nestála za nic. Její cena nebyla větší, než je cena mého kalamáře z kočičího stříbra. Skotka upustila onu číšku zároveň s několika lahvemi o druhé hodině s půlnoci, v pokojíku, kde jsem spával. Byl jsem tehdy poněkud rozjařen a tropil jsem hluk. Sotva padlo pár písniček, začali se k nám sbíhat lidé a mezi nimi přišel i můj pán. Naznačoval jsem mu, že škoda, ani okolnosti, které ho pobuřují, nestojí za řeč, ale Stoklasa (který byl pouhý chrapoun) se přiklonil k mínění klíčnice a vykázal napřed Skotku jménem Ellen a potom i mě, který se jmenuji Spera.

Býval jsem knihovníkem na zámku Kratochvíli a v převratných dobách – kolem roku osmnáctého – zároveň s vévodským zbožím jsem přešel v držení řečeného Stoklasy.

Dobře počítáno, nebyl ani Josef Stoklasa lecjaký hejhola z veřejné čítárny. Proslul daleko široko jako republikán a ve válečných časech stůj co stůj špatně smýšlel o rakouském císaři. Jeho věhlas můžete změřiti uznáním, kterého