trestuhodného na tom, abyste obžaloval jedině mne a nikoli svou dceru, která jest bez viny!
Harpagon . To si myslím! To by ještě scházelo, aby tak moje dcera měla podílu v tom zločinu. Však, chci zpět své jmění. Avšak vyznej se, kam’s ji unesl?
Valer . Já ji neunesl, jest posud doma!
Harpagon (k sobě). Ó má drahá kasičko! (Nahlas.) Není posud z mého domu?
Valer . Ne, pane.
Harpagon . He, řekni mi, tys se jí nedotknul?
Valer . Já se jí dotknout? Ach, křivdíte jí tak, jako křivdíte mně; jeť to láska čistá, kterou k ní plám!
Harpagon (stranou). Plá láskou k mé kase.
Valer . Umřel bych raději, než bych se k ní přiblížil s myšlénkou urážlivou, jeť ona příliš moudrá i cudná k tomu!
Harpagon (stranou). Má kasa příliš cudná?
Valer . Všecky mé touhy omezily se na tom, vídati ji denně, a nic všedního neprofanovalo vášeň, kterou mi vdechly její krásné oči.
Harpagon (stranou). Krásné oči mé kasy – mluví o ní, jako o své milence!
Valer . Paní Claude zná celou tu událost a dá vám svědectví.
Harpagon . Jak, má služka jest spoluvinnicí?
Valer . Ovšem, pane! Byla svědkem našeho slibu, a když seznala mé poctivé smýšlení, pomohla mi, přemluviti vaši dceru, aby mi slíbila věrnost!
Harpagon (stranou). Aj, kterak fantasiruje ze strachu před soudem. (Nahlas.) Co tu tlacháš o mé dceři?
Valer . Pravím, pane, že jsem si vzal nesmírnou práci, nežli její stud naklonil se mé lásce!
Harpagon (v úžasu). Čí stud?
Valer . Vaší dcery! Teprve včera rozhodla se uzavříti se mnou sňatek a podepsati smlouvu svatební!
Harpagon (překvapen). Má dcera podepsala s tebou smlouvu svatební?
Valer . Ano, pane; právě jako já s ní to učinil.
Harpagon . Ó Bože! Druhé neštěstí!
Mistr Jakub (ke komisaři). Pište, pane, pište!
Harpagon . Rána na ránu! Jedno zoufalství větší druhého! (Ke komisaři.) Hej, pane, jednejte, jak úřad vám káže, a zaveďte s ním protokol jako se zlodějem a svůdníkem!
Mistr Jakub . Jako se zlodějem a svůdníkem!
Valer . Ta jména mi nepřísluší, až vyjde na jevo, kdo já jsem.
Výstup 4.
Harpagon, Elisa, Mariana, Valer, Frosina, mistr Jakub a komisař.
Harpagon . Ach, zlořečená dcero, nehodné dítě takového otce jako já! Tak ty provádíš naučení moje! Ty se zamiluješ do bídného zloděje, a ty se mu zadáš bez mého svolení! Však vy se oba zmýlíte! (K Elise.) Zavru tě! (K
Valerovi.) A ty, nestydatý lotře, budeš viset na potupné šibenici! Tak potrestám (k Elise) tvoje chování a (k Valerovi) tvoji drzost!
Valer . Na štěstí nebude vaše vášeň soudcem, a já budu dříve vyslyšen než odsouzen.
Harpagon . Já jsem se přeřekl, když jsem jmenoval šibenici; budeš čtvrcen, za živa do kola vpleten!
Elisa (na kolenou k Harpagonovi). Ach, otče, smilujte se, a dejte se obměkčiti, prosím vás, a nepřepínejte až v násilí svou moc otcovskou! Nedejte se unést prvními záchvaty své vášně, a rozvažte si všecko, co hodláte podniknouti! Vemte si práci a všimněte si bedlivěji toho, na nějž si stěžujete. Je docela jiný než vám se zdá a nebudete se diviti, že jsem se oddala lásce jeho, až se dozvíte, že byste byi mne dávno ztratil bez něho! Ano,