mého domu, abys mne zradil, a vyvedl takové lotrovství!
Valer . Pane, když již všecko víte, nechci se vytáčeti a zapírati.
Mistr Jakub (k sobě). Což bych to byl náhodou uhodl?
Valer . Chtěl jsem s vámi časem o tom promluviti, a vyčkati k tomu příhodný okamžik, leč když to již víte, zapřísahám vás, že jsem vás nechtěl rozhněvat, a prosím, byste vyslyšel mé důvody!
Harpagon . A jaké můžeš uvésti důvody, nestoudný zloději?
Valer . Toho jména jsem, pane, nezasloužil. Urazil jsem vás, to je pravda, avšak i při všem lze chybu moji prominouti!
Harpagon . Jak? Prominouti? Takovou zálohu, takový vražedný útok?
Valer . Jen se pro bůh nerozčilujte tak příliš! Až mne vyslechnete, seznáte, že to zlo není tak veliké, jak je děláte sám!
Harpagon . Zlo není tak veliké. Jak, jde tu o můj život, o mou krev, ty šibeničníku!
Valer . Vaše krev, pane, nepadla do tak zlých rukou! Já jí neublížím, a vše, co se stalo, dá se napravit!
Harpagon . Toť také doufám, vrátíš, co’s mi ukradl!
Valer . Vaší cti, pane, dostane se úplného zadostučinění!
Harpagon . Nejde tu o čest! Leč pověz mi, co tě dohnalo k takovému zločinu?
Valer . Ach, vy se ptáte?
Harpagon . Ano, já se ptám.
Valer . Bůh, jenž všecko omlouvá – láska.
Harpagon . Láska?
Valer . Ano!
Harpagon . Pěkná to láska, velmi pěkná, na mou čest, láska k mým zlaťákům!
Valer . Ne, pane, vaše bohatství mne nelákalo, ani mne neoslnilo a já vzdávám se všeho nároku na vaše statky, necháte-li mi ten jediný, který mám.
Harpagon . Kýho čerta! To ti nenechám! Hleďte na tu nestydatost, chce podržeti si, co mi ukradl!
Valer . Vy to jmenujete krádeží?
Harpagon . Jmenuji-li to krádeží? Takový poklad!
Valer . Je to poklad, máte pravdu, a ten nejvzácnější bez odporu, který máte, však tím jej neztratíte, bude-li mým.
Prosím vás na kolenou o ten poklad čaruplný, který byste mi měl dáti sám dobrovolně!
Harpagon . Všecko marné! A co to vlastně chceš?
Valer . My si vzájemnou věrnost přísahali a slíbili si, že se neopustíme nikdy!
Harpagon . Přísaha znamenitá, slib věru roztomilý!
Valer . Ano! my jsme se navzájem zavázali patřiti sobě pro vždy!
Harpagon . Však já vám to překazím.
Valer . Jedině smrt nás může rozloučiti!
Harpagon . Toť jsi po čertech do mých peněz zamilován!
Valer . Ubezpečuji vás, pane, že sobectví mne nedohnalo k činu tomu! Srdce mé nehnaly tyto důvody! Motiv ušlechtilý mne přiměl k tomuto rozhodnutí!
Harpagon . Ne konci řekneš ještě, že jsi chtěl mé peníze z křesťanské lásky! Však já se již o to postarám, aby spravedlnost mi zjednala právo, nestydatý taškáři!
Valer . Dělejte, co se vám zlíbí, já jsem připraven snášeti všecka utrpení, však, prosím vás, byste věřil, že je-li něco