20

Adonise, Cephala, Apollina či Parise? Chyba lávky! jsou to krásné podobizny Saturna, krále Priama, kmeta Nestora a dobrého otce Anchisa na bedrách jeho syna.

Harpagon. To je podivuhodné. To bych si byl do smrti nepomyslil, a těší mně, že takto smýšlí. Opravdu já být ženou, nikdy bych nemiloval mladíky!

Frosina. To ráda věřím. Krásné to zboží tihle panáčkové! To jsou figurky z těsta. Do těch se zamilovat! To jsou holobrádci, ráda bych věděla, co má na nich, kdo by se do těch zamiloval.

Harpagon. Já aspoň ani nechápu, že je mohou ženy tolik milovat.

Frosina. Hotoví jsou to blázni. Je v tom smyslu, zamilovat se do mládeže? Jsou to mužové, tito plavovlasí hoši, jak lze jen zavěsiti se na takové tvory?

Harpagon. Denně to říkám. Vypadají jako nedosezené kuře, mají tři vousky na bradě zčepejřené jak kočka, paruky z koudele, široké visící plundry a zkažené žaludky!

Frosina. Hezká to chátra vedle takového člověka jako jste vy! Toť přece muž, to se již pohledem oko nasytí! Tak má vypadat každý, a tak býti oblečen, kdo chce vzbuditi lásku!

Harpagon. Tedy se ti líbím?

Frosina. Jak pak ne? Jste okouzlující! Jen vás vymalovat! Otočte se, prosím, trochu. Výborně. A nyní jděte několik kroků! Toť nějaké tílko, jak vysoustruhované, jak volné, nenucené pohyby, jaká to chůze beze všech obtíží.

Harpagon. Chvála Bohu, jsem zdráv, jen kašel časem mne trápívá.

Frosina. To nevadí! Váš kašel vám dobře sluší, nebo vy kašlete opravdu půvabně.

Harpagon. Na slovíčko ještě. Mariana mne posud neviděla? Nevšimnula si mne posud, když jsem šel okolo?

Frosina. Posud ne; ale bavili jsme se velmi mnoho hovorem o vás! Vylíčila jsem jí vaši osobu jak na portrétu, vychválila vaše vlastnosti a uvedla výhody, jež jí vzejdou z takového manžela, jakým jste vy.

Harpagon(radostně). Výborně jsi to provedla! Děkuju ti!

Frosina. Mám k vám, pane, prosbu! Vedu proces, který pro nedostatek peněz musím prohráti! (Harpagon se stává vážným.) Ale vy byste mi mohl snadno pomoci k výhře této pře, kdybyste jen trochu mi byl nakloněn.

(Lichotivě.) Vy si ani nedovedete představit tu radost, až vás uvidí! (Harpagon se opět vyjasní.) Jak se jí budete líbit, jaký dojem učiní na ni vaše náprsenka dle staré mody. Zvlášť bude okouzlena vašimi spodky, které jsou přeskami k vaší vestě připevněny. To ji zblázní docela; nebo ženich s přeskami, toť právě něco dle jejího vkusu.

Harpagon. Nevíš ani, jak mne tvá řeč těší!

Frosina. Opravdu, pane; ta pře může míti pro mne smutné následky. (Harpagon se opět zamračí.) Jsem na mizině, prohraju-li, a jen maličkost by mi pomohla!… Chtěla bych, abyste byl viděl její radost, když jsem jí mluvila o vás.

(Harpagon se opět vyjasní.) Radostí jí oči plály při popisu vašich výtečných vlastností, takže se ani dočkati nemůže, aby jen sňatek ten uzavřen byl co nejdříve.

Harpagon. Ty mi působíš, Frosino, velikou radost a jsem ti za to velkými díky povinován!

Frosina. Prosím vás, pane, o tu maličkost. (Harpagon se opět zasmuší.) To mi pomůže opět na nohy a budu vám na věky vděčnou!

Harpagon. S Bohem! Musím ještě dopsat některé listy!

Frosina. Ujišťuju vás, pane, že nikdy z větší tísně mi pomoci nemůžete.

Harpagon. Dám zapřáhnout, by vás do trhu odvezli!

Frosina. Neobtěžovala bych vás, kdyby nutnost mne nedoháněla!

Harpagon. Postarám se, by se v čas večeřelo, abyste se nerozstonala.

Frosina. Nezamítejte, oč vás prosím. Ani si pomyslit nemůžete, jakou radost…

Harpagon. Kdosi mne volá. Musím jít. Až později. (Odejde.)

Frosina(sama). Nechť schvátí tebe zimnice, ty psovský lakomče! Jdi ke všem čertům! Odolal držgrešle všem mým útokům! Ale já se ještě nevzdám toho obchodu! Pro každý případ je tu ještě druhá strana, kde mám dobrý