35

Kleant. Vše, cokoli chcete!

Harpagon. Já tě prokleju! (Odejde.)

Kleant. Nechte si své dary!

Výstup 6.

Kleant, La Flèche.

La Flèche(vyjde ze zahrady s kasou). Ach, pane, že vás nalézám, pojďte rychle za mnou!

Kleant. Co se stalo?

La Flèche. Sledujte mne, pravím vám, jsme dobře na tom!

Kleant. Co?

La Flèche. Zde, co právě potřebujeme.

Kleant. Co?

La Flèche. Číhal jsem na to celičký den!

Kleant. Co jí to?

La Flèche. Poklad vašeho otce, chytil jsem ho!

Kleant. Jak’s to vyvedl?

La Flèche. Vše se dozvíte. Nyní na útěk! Slyším, jak křičí. (Oba odejdou.) Výstup 7.

Harpagon (křičí ze zahrady a přiběhne bez klobouku). Zloději! Zloději! Vrahové! Pomoc! – Vražda! Spravedlivé nebe! Jsem ztracen! Zničen, zavražděn, podřezali mně chřtán! – Ukradli mi peníze. Kdo to může být? Co se s ním stalo? Kde je? Kde se skrývá? Co dělat, bych jej nalezl? – Kam běžet? – Kam neběžet? – Není tady? Není tam?…

Kdo je tu? – Stůj! (Sám sebe chytá za ruce.) Darebo, vrať mi mé peníze!… Ah, toť jsem já sám! Můj duch je pomaten – nevím ani kdo jsem, kde jsem a co dělám! – Mé drahé, ubohé peníze! Můj příteli, ukradli mi tebe. Já ztratil tebou svou podporu, útěchu, radost, vše je skončeno pro mne, jsem zbytečný na světě! – Bez tebe žíti mi nelze Dokonáno! – Nemohu dál, umírám, jsem mrtev, jsem pochován! – Což mne nikdo nevzbudí navrácením mých drahých peněz, nebo zprávou kde jsou? – Ach, co pravíte? Nikoho tu!… Ať to byl, kdo byl, musil si dobře vyčíhat hodinu a vyhlíď si okamžik právě, kdy jsem mluvil se svým ničemným synem! Půjdu na úřad a dám prohledat celý dům, sluhy, služky, dceru, syna i sebe! – Co tu lidí! Každý mne naplňuje podezřením a každý se mi zdá býti zlodějem! – Ha, o kom to mluvím? O tom, kdo mne okrad? Jaký to hluk nahoře? – Je tam zloděj?

Smilování, dejte mi, probůh, nějaké zprávy o tom zloději! – Není ukryt mezi vámi? Dívají se na mne a všickni se smějí! – Jistě mají také podílu na té krádeži. Rychle pro komisary, střelce, profosy, soudce, lid, šibenici a katany! –

Dám pověsiti celý svět, a nenajdu-li své peníze, oběsím potom sama sebe!

Opona.

Jednání páté.

Výstup 1.

Harpagon, policejní komisař.

Komisař. Jen mne nechte, bohu díky, znám svůj úřad. Není to dnes poprvé, co se zabývám pátráním po zloději; ba, chtěl bych míti tolik pytlů franků, co jsem již dal lidí pověsit!

Harpagon. Všecky úřady musí ujati se mé záležitosti, a nepřijdu-li k svým penězům, poženu soudy před soud.

Komisař. Třeba zavésti všemožné pátrání. Pravíte, že bylo v oné kase…

Harpagon. Plných deset tisíc tolarů.