Pohádka o kohoutkovi a o slepičce
Znění tohoto textu vychází z díla Národní báchorky a pověsti (svazek 1) tak, jak bylo vydáno ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění v roce 1956 (NĚMCOVÁ, Božena. Národní báchorky a pověsti: Svazek 1. K vydání připravili Zdeňka Havránková a Rudolf Havel. 2. vyd.. Praha : SNKLHU, 1956. 345 s. Národní knihovna, sv. 46).
Další pohádky naleznete online na www stránkách Městské knihovny v Praze: http://www.mlp.cz/pohadky.
Další díla Boženy Němcové naleznete online na www stránkách Městské knihovny v Praze: http://www.mlp.cz/bozenanemcova .
Elektronické publikování díla Boženy Němcové je společným projektem Městské knihovny v Praze a www.digiBooks.cz.
Verze 1.0 z 9.12.2009.
„Studánko, studánko, dej mi krůpěj vody mému kohoutkovi; on se na kopečku dáví, zdvíhá vzhůru nohy.“
Studánka odpoví: „Vody tobě nedám, až mně přineseš s lípy lísteček.“
Slepička lípě dí: „Lípo, lípo, dej lístek studánce, studánka dá vody mému kohoutkovi.“
Lípa slípce praví: „Nedám ti lísteček, až mi od švadleny přineseš šáteček.“
Slípka běží, švadlenu prosí: „Švadleno, švadleno, dej lípě šáteček, ona dá lísteček, studánka vodičky.“
Švadlena opět dí: „Nedám ti šáteček, až přineseš hedvábí od královny Sáby.“
Slepička běží k Sábě, žádá: „Králičko, Sabičko, dej mi hedvábíčko, ať je dám švadleně, švadlena šáteček, lípa lísteček, studánka vodičky.“
Králička slípce praví: „Nedám hedvábíčko, až mi dáš od ševce překrásné střevíce.“
Slípka běží k ševci, praví: „ševče, ševče, dej této králičce překrásné střevíce; ona dá mi hedvábíčko, hedvábí – šáteček, šáteček – lísteček, lísteček studánce a studánka dá vody.“
Švec slípce odpoví: „Nedám ti střevíce, pokud nepřineseš štětiny od svině.“
Slípka běží, prosí: „Svině, svině, dej ševci Štětiny, on mi dá střevíce, dám je té králičce, králička dá hedvábí, švadlena šáteček, lípa lísteček, studánka vodičky.“
Svině slípce dí: „Nedám ti štětiny, až mi dáš od mlatců vydrolené zrní.“
Slípka běží, prosí: „Mlatci, mlatci, udělte mi zrní, ať dám této svini, ona dá štětiny, švec dá střevíce, králička hedvábí, švadlena šáteček, lípa lísteček, studánka vodičky.“
Mlatci slípce praví: „My nedáme zrní, až nám od šafářky přineseš smetany.“
Slípka běží k šafářce, žádá: „Šafářko, šafářko, dej mlatcům smetany, oni dají zrní, zrní dáme svini, svině dá štětiny, štětiny střevíce, střevíce králičce, králička hedvábí. Hedvábí šáteček, šáteček lísteček, lísteček studánce a studánka dá vody – vody kohoutkovi, který zdvíhá nohy.“
Šafářka slípce praví: „Nedám ti smetany, až z pole přineseš velkou plachtu trávy.“
Než to všecko slepička sběhala a snesla a nazpět k ubohému kohoutkovi od studánky drobet vody přinesla, nalezla jej již mrtvého.