Bradavice.

1. Když jde někdo s tím, co má bradavice, po mostě a začnou zvonit hrana, má mu na ně znenadále naplivnout třikrát a říct: „Zvoní hrana, nevím komu, bradavice, jděte domů“. – 2. Chodit po devět dní na hřbitov a stírat nimi ranní rosu s devíti hrobů. – 3. Dát je někomu spočítat. Vzít režnou nasliněnou nit, položit ji na bradavici a udělat vleže tři uzlíčky, ve jménu otce, syna a ducha svatého; potom tu nit pod okapem zakopat. Kozí řiť se zažehnává s ovesným kolínkem, krtice s míšenským jablkem neb cibulí, střela v prstě železným hřebem a kurděje černou višní.

Lasička před Jiřím chycena a v ruce umořena je dobrá na boule aneb krtice, když se uváže na ně aneb stírá; také zemská žába. Morčátka držet je dobře pro všelijaké neřády a hrdličky pro bolení zubů. Dobrý červený korál utlučen a s vodou smíchán dává -se, když se spála pořádně nevyrazí, po lžičce užívat.

[NÁRODNÍ PISNĚ Z OKOLÍ DOMAŽLICKÉHO]

Za Domažlici veliký vršek,

mraky se strojí, bude tam pršet.

Bude tam pršet, bude se lít,

já tam [mám] milou, musím tam jít.

***

Nechoď s ní, pojď se mnou,

se mnou se to hezky leží,

pojď se mnou, nechoď s ní,

se mnou se to hezky spí.

Se mnou se to hezky leží,

já mám postel podlé dveří.

Nechoď s ní, pojď se mnou,

já mám postel vystlanou.

***

To já ti, můj milý, povídám,

že ti naposledy otvírám,

to já ti, můj milý, povídám,