10

Děkuju vám, vy chrastavští chlapci,

kteří jste brávali Kačenku k tanci.

Brávávali jste, již nebudete,

kterak vy na ni zapomenete.

Zapomenete-li, já budu plakat,

kdopak bude za ní cestičku šlapat?“

Potom práskli pacholci do bujných koní, vyjeli ze vfat a svatebníci za vozem zpívali:

„Nepojedem dále, jen přes vršek,

vezeme Konopom plný vůz podušek.

až tě budou mlátit, až tě budou bít,

abys věděla, kudy ty máš jít.

Otvírejte se, Konopoic vrata,

vezem vám nevěstu, od stříbra, zlata;

otvírejte se, Konopoic dvírce,

vezem vám nevěstu, má nové střevíce.

Sundavejte se, všechny závory,

vezem vám nevěstu, samé fábory.

Poneste poneste nevěstě,

vezeni vám nábytek, stojí on za dvě stě.

Poneste poneste k vozu,

ať si nám nevěsta nezvrátí nohu.

Slízej ty, nevěsto, slízej ty s vozu,

jdi ty se podívat do svého domu;

do svého domu, do své sednice,

jdi ty se podívat ke své mamičce.

Postavte alměř, ať se nezvrátí,

ať se nám nevěsta domů nevrátí.

Pojďte, mamičko, pojďte ji vítat,

bude vás Kačenka pěkně poslouchat.

Bude vás poslouchat, v pátek i v sobotu,

bude vám dělávat všecku robotu.

Pojďte ji vítat, všichni přátelé,

Kačenka je vaše, jináč nebude.“

Mezitím jsme přišli až do ženichova dvoru, kde nás na prahu matka jeho očekávala. S pláčem jí padla nevěsta okolo krku a prosila: „Má zlatá mamičko, přijměte mne jako svou a neubližujte mně.“ Matka jí udělá kříž, a když ji i druzí přátelé uvítali, vedli ji do sednice. Tu se všechny ženy opět posadily za stůl. Venku skládali do vyčištěného srubu nábytek a chlapci dostali pít.

Nyní je prodej nevěsty. Družba přijde a praví: „Ženy, co chcete za nevěstu, já bych ji rád koupil.“

„Ó holečku, ta je drahá, kdož ví, máš-li tolik peněz?“ „A hle, chtěly byste ji draho prodat a není celá.“ „A což by chybělo, je celá a k tomu nová.“