II

Která slova jsou s písmenou P znamenána, jsou z okolí polenského (u Německého Brodu, Polna), která s písmenou N, z okolí náchodského. Blíže Liberce nejsem tak známá; jedině to nápadné, že koncovku -iti vyslovují pouze jak měkké ť: hádať, smát, pěť, šesť a t. d. – V okolí domažlickém a vůbec v Klatovsku ou vysloví se jen u: jsú, klobúk; je-li samohláska u, a na začátku slova, kladou před ni h, k. p. húřad, hučitel, handěl, Hadam a t. d.

Já jsem Češka, řeknou u Domažlic: Já jsu Čechyně; učitelkyně; horákyně.

Domažlický výraz: Náchodský:

Děvka = ďouka, louče;

lávka (Steg) =řeknou: lauka, krev kreu, ale jen v okolí náchodském a výše do hor;

spínadlo = jehlice (Haarnadel);

přeska = přaska = sponka;

pan tle = fábory = (Sander);

kalouny = kanice;