56

hřebet = hřbet aneb záda; vezmu tě na záda = vezmu tě na hřebet.

Vršky, vrchy = kopečky, kopce;

mhla, mze = mlha, mlze;

škála = skála;

silnce = silnice;

stoka = potok;

starka je rameno potoka neb řeky, které si mlynář na mlejn žene;

nechčestí = neštěstí;

spála = šarlat (Scharlach);

hlíza* = boule (* to jest, když si udělá sám člověk uhozením);

bůle* = též boule (* která se sama sebou udělala);

trolení = suché lámání (v oudech); také říkala v Náchodsku místo píchání pškcínt; pškát.

lože = postel;

líce* = tváře (* skloňují: líce, lícata);

slunce* = slunce (* takto skloňují: slunce, sluncete, -ti);

dom* = dum, (* volají: pote dym, dem);

sence = sednice, ve dvořích taková velká sednice, kde se schází čeleď, jmenuje se ratejna; stunce = studnice;

lajce = též lajce (místo lavice);

srub* = komora (* při sednici);

sklep = opět komora (Gewffibe);

loch* je = sklep (* to je podzemní; též v Polné řeknou loch); padák dvéře (Fallthüre); ponebí = půda (Obere Boden);

vorbička = klika (Klinke bei der Thür);

krb = ohniště (v Domažlicku ještě málo vědí o plotnách, zvlášť sedlák);

sudeň = police;

misník = polička (co jsou talíře);

halnzéř = almara;

vokno = vokno (okno);

hřeb řebík;

dejm* = kouř (kouří se) (* dejmuje se);

vrchlice buclák, v Polné krajáč (nádoba na mléko);

dižka = dižka neb dojačka; v Polné hrotek, dřevěná nádoba, do které se dojí mléko.

vokřín = mísa dřevěná;

košinky = vošatka (to jsou na chleba ošatky);

kůl = koš;

růry = trouby;

řešeto = sejto (Sieb);

cejtl = kružadlo na zelí (se krouží zelí a v Domaž. se cejtluje);