Trvalo to hodně dlouho, než se chirurg vrátil. Konečně přišel, byl roztržitý a bručel: “A, vy jste ještě tady.”
Jasnovidec se díval kamsi do prázdna, kam mířil jeho melancholický nos. “Těžký otřes mozku,” povídal. “Patrně vnitřní zranění. Fraktura dolní čelisti a lebeční spodiny. Na tváři a na rukou popáleniny druhého a třetího stupně.
Fractura claviculae.”
“Správně,” řekl chirurg zamyšlen. “Je to s ním špatné. A jak vy to, prosím vás, víte?”
“Vy jste na to právě myslel,” děl jasnovidec, jako by se omlouval.
Básník se zamračil. Jdi do paďous, kouzelníku, snad si nemyslíš, že mne omráčíš? A kdybys četl slovo za slovem, co si kdo myslí, nečekej, že ti uvěřím.