47

TULÁK:

Lidi, já pořád hledám, já hledám odjakživa,

hledám v životě smysl a život se na mne dívá,

koukejte na ty husté dlouhé řady,

a všecko to žije.

A snad i sám život něco v sobě hledá,

a proto se nikdy zahubit nedá,

a třeba sám sebe hubí a neví si se sebou rady

a plení sebe sama, pořád trvá dál,

jako by rád se na sobě sám něčeho dočekal,

něčeho lepšího. Možná že hledám i práci.

PRVNÍ DRVOŠTĚP: Nechtěl byste nám pomáhat?

TULÁK: Cože?

DRUHÝ DRVOŠTĚP: No abyste nám pomohl kácet dříví.

TULÁK: Pomáhat?

PRVNÍ DRVOŠTĚP: No ba, kdyby si lidi neměli pomáhat –

TULÁK:

Vy jste to řekli, ano! Musí se pomáhat!

A není ztraceno nic, pokud je pomoci možno.

A nebudeš ztracen sám,

když uvidíš život trápit se nebo bloudit:

pokud lze člověku pomoci,

není proč ho soudit!

DRUHÝ DRVOŠTĚP: Tak co, šel byste?

TULÁK: Já jdu s vámi.

(Vyjde Poutník.)

POUTNÍK: Dobrytro. Do práce? Do práce?

PRVNÍ DRVOŠTĚP: No ba, do práce.

DRUHÝ DRVOŠTĚP: Jako každý den.

POUTNÍK: A krásně je.

TULÁK: Ba, krásný den se nám dělá.

POUTNÍK: Tak dobrý den!

PRVNÍ DRVOŠTĚP: Dobrý den!

TULÁK: Šťastný dobrý den!

CELÝ SVĚT: Šťastný dobrý den! Šťastný – dobrý – den!

Opona

Život a doba spisovatele Karla Čapka v datech