SLEPEC: Jeden dva tři čtyři...
DRUHÝ INŽENÝR: Špatně! Ráz dva tři čtyři!
SLEPEC: Ráz dva tři čtyři! Ráz dva tři čtyři!
(Všichni se pohybují rychleji.)
TULÁK: Ne tak rychle! Mně už jde hlava kolem!
DRUHÝ INŽENÝR: Kdo tu?
TULÁK: Cizinec.
DRUHÝ INŽENÝR: Odkud?
PRVNÍ INŽENÝR: Z lidí. Kde je mraveniště lidí?
TULÁK: Cože?
PRVNÍ INŽENÝR: Kde je mraveniště lidí?
TULÁK: A tak. Tamhle. A tam taky. Všude.
DRUHÝ INŽENÝR (štěká): Ha! Ha! Všude! Blázen!
PRVNÍ INŽENÝR: Je mnoho lidí?
TULÁK: Mnoho. Říká se jim páni světa.
DRUHÝ INŽENÝR: Haha! Páni ssvěta!
PRVNÍ INŽENÝR: My jsme páni světa.
DRUHÝ INŽENÝR: Mravenika.
PRVNÍ INŽENÝR: Největší mravenčí stát.
DRUHÝ INŽENÝR: Ssvětová moc.
PRVNÍ INŽENÝR: Největší demokracie.
TULÁK: Jak to?
PRVNÍ INŽENÝR: Všichni musejí poslouchat.
DRUHÝ INŽENÝR: Všichni pracovat. Všichni pro Něj.
PRVNÍ INŽENÝR: Jen On poroučí.
TULÁK: Kdo?
PRVNÍ INŽENÝR: Celek. Stát. Národ.
TULÁK: Koukejme, to je jako u nás. My například máme poslance. Poslanec, to je demokracie. Máte taky poslance?
PRVNÍ INŽENÝR: Ne. My máme Celek.
TULÁK: A kdo mluví za celek?
DRUHÝ INŽENÝR: Haha! Nezná nic!
PRVNÍ INŽENÝR: Ten, kdo poroučí. Celek mluví jen rozkazy.
DRUHÝ INŽENÝR: Bydlí v zákonech. Není nikde jinde.
TULÁK: A kdo vám vládne?
PRVNÍ INŽENÝR: Rozum.
DRUHÝ INŽENÝR: Zákon.
PRVNÍ INŽENÝR: Zájem státu.
DRUHÝ INŽENÝR: Tak, tak, tak je to!
TULÁK: To se mi líbí. Jářku, všechno pro Celek.