TULÁK:
Lidi, já pořád hledám, já hledám odjakživa,
hledám v životě smysl a život se na mne dívá,
koukejte na ty husté dlouhé řady,
a všecko to žije.
A snad i sám život něco v sobě hledá,
a proto se nikdy zahubit nedá,
a třeba sám sebe hubí a neví si se sebou rady
a plení sebe sama, pořád trvá dál,
jako by rád se na sobě sám něčeho dočekal,
něčeho lepšího. Možná že hledám i práci.
PRVNÍ DRVOŠTĚP: Nechtěl byste nám pomáhat?
TULÁK: Cože?
DRUHÝ DRVOŠTĚP: No abyste nám pomohl kácet dříví.
TULÁK: Pomáhat?
PRVNÍ DRVOŠTĚP: No ba, kdyby si lidi neměli pomáhat –
TULÁK:
Vy jste to řekli, ano! Musí se pomáhat!
A není ztraceno nic, pokud je pomoci možno.
A nebudeš ztracen sám,
když uvidíš život trápit se nebo bloudit:
pokud lze člověku pomoci,
není proč ho soudit!
DRUHÝ DRVOŠTĚP: Tak co, šel byste?
TULÁK: Já jdu s vámi.
(Vyjde Poutník.)
POUTNÍK: Dobrytro. Do práce? Do práce?
PRVNÍ DRVOŠTĚP: No ba, do práce.
DRUHÝ DRVOŠTĚP: Jako každý den.
POUTNÍK: A krásně je.
TULÁK: Ba, krásný den se nám dělá.
POUTNÍK: Tak dobrý den!
PRVNÍ DRVOŠTĚP: Dobrý den!
TULÁK: Šťastný dobrý den!
CELÝ SVĚT: Šťastný dobrý den! Šťastný – dobrý – den!
Opona
Život a doba spisovatele Karla Čapka v datech