Prosím vás, už kvůli němu…
MARŠÁL: Baron Krüg na vaši podmínku nemůže přistoupit.
DR. GALÉN: Ale vy můžete, pane… Vy můžete udělat všechno!
MARŠÁL: Nemohu. Copak vám to mám vysvětlovat jako malému dítěti? Myslíte, že válka nebo mír záleží na mé vůli? Musím se řídit tím, co je v zájmu mého národa. Půjde-li jednou můj národ do války, pak je… má povinnost jej pro ten boj vychovat.
DR. GALÉN: Jenže… kdyby nebylo vás,… tak by váš národ do žádné výbojné války nešel, že ano.
MARŠÁL: Nešel. Nemohl by. Nebyl by tak dobře připraven. Nebyl by si tak vědom své síly – a svých šancí. Dnes o nich bohudík ví; a já plním jen jeho vůli –
DR. GALÉN: – kterou jste vy sám vyvolal.
MARŠÁL: Ano. Vzbudil jsem v něm vůli žít. Vy věříte, že mír je lepší než válka. Já věřím, že vítězná válka je lepší než mír. A já svůj národ nesmím připravit o jeho vítězství.
DR. GALÉN: Ani o jeho padlé, že ano.
MARŠÁL: Ani o jeho padlé. Člověče, teprve krev padlých dělá z kusu země vlast. Jenom válka udělá z lidí národ a z mužů hrdiny –
DR. GALÉN: – a mrtvé. Já viděl ve válce víc těch mrtvých, víte –
MARŠÁL: To dělá vaše řemeslo, doktore. Já jsem při svém řemesle viděl víc těch hrdin.
DR. GALÉN: Ano, ti byli vzadu, Vaše Excelence. My v zákopech jsme tak moc stateční nebyli.
MARŠÁL: Zač jste vy dostal ten řád?
DR. GALÉN: To bylo… jenom za to, že jsem ovázal nějaké raněné.
MARŠÁL: Já vím. Bylo to na bojišti mezi zákopy. To nebyla statečnost?
DR. GALÉN: Nebyla prosím. To jen… prostě jako lékař. To člověk musí, že ano…
MARŠÁL: – – Poslyšte, vy s tím vaším mírem: proč, jakým právem to vlastně děláte? Řekněte, je vám to… uloženo?
DR. GALÉN: Já nerozumím prosím.
MARŠÁL (tiše): Člověče, máte… vyšší poslání?
DR. GALÉN: Ne, vůbec ne. Já jenom jako obyčejný člověk, že ano…
MARŠÁL: Pak to nesmíte dělat, doktore. Musí být vyšší poslání… Musí být vyšší vůle, která nás řídí –
DR. GALÉN: Čí vůle?
MARŠÁL: Bůh. Já jsem pověřen bohem, člověče; jinak bych nemohl vést…
DR. GALÉN: To teda… musíte vést tu válku?
MARŠÁL: Ano. Ve jménu národa –
DR. GALÉN: – jehož děti padnou v boji –
MARŠÁL: – a dobudou vítězství. Ve jménu národa –
DR. GALÉN: – jehož otcové a matky zajdou malomocenstvím –
MARŠÁL (vstane): Na těch nemám tolik zájmu, doktore. Z těch už vojáci nebudou. Nevím, proč jsem vás ještě nedal zatknout.
DR. GALÉN (vstane): Vaše Excelence poroučí –
MARŠÁL: Vy uzdravíte barona Krüga. Vlast ho potřebuje.
DR. GALÉN: Tak já tedy… Tak jen ať pan baron ke mně přijde, že ano…
MARŠÁL: – a přistoupí na vaši nemožnou podmínku, ne?
DR. GALÉN: Ano, Vaše Excelence. Až splní tu… nemožnou podmínku.