25

Obraz pátý

Pracovna Maršálova.

POBOČNÍK (vejde): Pan baron Krüg.

MARŠÁL (píše u psacího stolu): Ať vejde.

(Pobočník uvede Barona Krüga a zmizí.)

MARŠÁL (píše): Sedněte si, milý barone. Hned jsem hotov. (Položí pero.) Tak, kamaráde, k raportu. Jen seďte, milý Krügu. Zavolal jsem si vás, abyste mi dal osobně zprávu – Jak si stojíme?

BARON KRÜG: Dělali jsme, co jsme mohli, Vaše Excelence. Propočítali jsme všechny možnosti –

MARŠÁL: A výsledek –?

BARON KRÜG: Nejsem ještě spokojen. Osmdesát těžkých tanků denně –

MARŠÁL: Místo žádaných šedesáti pěti?

BARON KRÜG: Ano. Dále sedm set stihaček denně, sto dvacet bombardovacích letadel – Tady by se měla výrobní kapacita ještě hodně zvýšit. Nebudeme vyrábět jenom pro nás –

MARŠÁL: Ovšem. A dál?

BARON KRÜG: S municí je to slušné. Můžeme dodat o třicet procent víc, než žádá hlavní štáb –

MARŠÁL: A plyn C?

BARON KRÜG: Jakékoliv množství. Včera se nám s ním stala nehoda – Praskla v jedné dílně nádobka –

MARŠÁL: Kolik mrtvých?

BARON KRÜG: Všichni. Čtyřicet děvčat a tři muži. Smrt byla – okamžitá.

MARŠÁL: Smutné, ale jinak krásný výsledek. Gratuluju, milý Krügu.

BARON KRÜG: Děkuju, Vaše Excelence.

MARŠÁL: Tedy tak dalece by bylo vše připraveno –

BARON KRÜG: Ano, Vaše Excelence.

MARŠÁL: Věděl jsem, že se na vás mohu spolehnout. Mimochodem, co dělá váš synovec?

BARON KRÜG: Děkuju, Vaše Excelence, je zdráv.

MARŠÁL: Slýchám o něm – od své dcery. Tak se mi zdá, kamaráde, že mezi námi dvěma… se naváže příbuzenský svazek, co?

BARON KRÜG (vstane): Byla by to pro mne veliká čest, Vaše Excelence.

MARŠÁL (vstane): A pro mne upřímná radost, Krügu; už proto, že nebýt vás, nebyl bych se stal, čím jsem teď – To se nezapomíná, příteli.

BARON KRÜG: Byla to jen má povinnost, Vaše Excelence. Dělal jsem to pro vlast; bylo to… v zájmu mého průmyslového koncernu.

MARŠÁL (jde k němu): Pamatujete se, Krügu, jak jsme si podali ruku, nežli jsem tehdy… vytáhl se svými vojáky proti vládě?

BARON KRÜG: Pane maršále, na takové dny se nezapomíná.

MARŠÁL: Nu tak, starý příteli, podejme si ruce i teď… před větším a slavnějším tažením. (Podává mu obě ruce.) BARON KRÜG (couvá): – – Já nemohu Vaší Excelenci podat ruku.

MARŠÁL: Proč?

BARON KRÜG: Vaše Excelence, já jsem… malomocný.

MARŠÁL (couvne): Můj bože! – – Krügu – byl jste u Sigelia –?

BARON KRÜG: Byl.