30

PRUS: Budiž. (Roztrhne obálku a vyjme list.)

(Emilia dělá si manikúru.)

PRUS (potichu čte): O! (Upustí dopis.)

EMILIA: Kolik že mu bylo let?

PRUS: Proto, proto tedy!

EMILIA: Ubohý Janek!

PRUS: Miloval vás…

EMILIA: Ah?

PRUS (zavzlyká): Můj jediný, můj jediný – (Zakryje si tváře. Pauza.) Osmnáct let, osmnáct let mu bylo! Janku! Můj chlapče! (Pauza.) Kriste, Kriste, býval jsem… příliš tvrdý k němu! Nikdy jsem ho nepohladil, nikdy… nepolaskal, nikdy nepochválil… A když mne to táhlo, abych ho… aspoň políbil, myslel jsem: ne, ať je tvrdý… tvrdý jako já…

tvrdý pro život… Já ho vůbec neznal! Ó bože, jak mne ten chlapec zbožňoval!

EMILIA: To jste nevěděl?

PRUS: Kriste, kdyby byl ještě živ! Tak hloupě, tak nesmyslně se zamiluje – – Viděl mne jít k vám… dvě hodiny čekal u vrat… pak jde domů a…

EMILIA (vezme hřeben a češe se): Chudáček.

PRUS: V osmnácti letech! Můj Janek, mé dítě… Mrtev, k nepoznání… A takovým dětským písmem píše: “…táto, poznal jsem život, táto, buď šťasten, ale já…” (Vstane.) Co to děláte?

EMILIA (vlásničky v ústech): Češu se.

PRUS: Snad jste… nepochopila. Janek vás miloval! Zabil se pro vás!

EMILIA: Bah, tolik se jich zabíjí!

PRUS: A vy se můžete česat?

EMILIA: Mám snad kvůli tomu běhat rozcuchaná?

PRUS: Pro vás se zabil! Slyšíte?

EMILIA: Copak já za to mohu? Pro vás taky! Mám si snad trhat vlasy? Dost mně jich vytrhá komorná.

PRUS (couvá): Mlčte, nebo – (Zaklepání.)

EMILIA: Dále.

KOMORNÁ (vejde, již ustrojena): Pan Hauk-Šendorf prosí, slečno.

EMILIA: Přiveď ho sem! (Komorná odejde.)

PRUS: Vy – vy ho přijmete – teď? přede mnou?

EMILIA: Jděte zatím vedle.

PRUS (zvedá portiéru): – – Canaille! (Zajde.)

(Hauk-Šendorf vejde.)

EMILIA: Buenos dias, Maxi. Co tak časně?

HAUK: Psst! Psst! (Po špičkách k ní, políbí ji na šíji.) Ustrojte se, Eugenia. Jedeme.

EMILIA: Kam?

HAUK: Domů, do Španěl. Hih, má žena nic neví. Račte rozumět, já se k ní už nevrátím. Por dios Eugenia, pospěšte si!

EMILIA: Blázníte?

HAUK: Zcela správně. Já jsem totiž pod kuratelou, račte vědět; mne by zadrželi a poslali zpátky, sss, jako balík, víte? Eh? Já jim chci totiž utéci. A vy mne odvezete.