35

kdo zas je tohle?

VÍTEK: Jekatěrina Myškina byla ruská zpěvačka, ve čtyřicátých letech.

KOLENATÝ: Vy víte všecko, člověče.

GREGOR: To je zvláštní, vždycky začáteční písmena E. M.

KOLENATÝ: Patrně slečna sbírá jen ty iniciály. Speciální záliba, že? Hopla, “dein Pepi”. To bude váš praprastrýc, Pruse. Mám vám to přečíst? “Meine liebste, liebste Ellian.”

PRUS: Snad Elina, ne?

KOLENATÝ: Kdepak, Ellian. A na obálce Ellian Mac Gregor, Wien, Hofoper. Počkejte, Gregore, my to ještě vyhrajeme na Ellianu. “Meine liebste, liebste Ellian –”

EMILIA (vstane): Počkejte. Nečtěte dál. Jsou to moje papíry.

KOLENATÝ: Když jsou pro nás tak nesmírně zajímavé!

EMILIA: Nečtěte. Povím všecko sama. Všecko, nač se budete ptát.

KOLENATÝ: Opravdu?

EMILIA: Přísahám.

KOLENATÝ (skládá listiny): Tak tedy vás prosíme, slečno, miliónkrát za odpuštění, že jsme vás k tomu museli takhle donutit.

EMILIA: Budete mne soudit?

KOLENATÝ: Chraň bůh! Docela přátelský hovor.

EMILIA: Ale já chci, abyste mne soudili!

KOLENATÝ: Ah tak. Vyhovíme v mezích své kompetence. Tak prosím.

EMILIA: Ne, to musí vypadat jako u soudu! Kříž a takové věci.

KOLENATÝ: Aha. Máte pravdu. Ještě něco?

EMILIA: A nejdříve mne nechte, abych se najedla a ustrojila. Nebudu před soudem takhle v košili.

KOLENATÝ: Zcela správně. Je třeba náležité a důstojné úpravy.

GREGOR: Komedie!

KOLENATÝ: Ticho, nezlehčujte soudní akt. Obžalovaná, povoluje se vám deset minut – stačí to pro vaši toaletu?

EMILIA: Máte rozum? Aspoň hodinu.

KOLENATÝ: Tedy půl hodiny k přípravám a k rozjímání, než se objevíte před soudem. Pošleme vám komornou.

Jděte!

EMILIA: Děkuju. (Zajde do ložnice.)

PRUS: Jdu… za Jankem.

KOLENATÝ: Ale vraťte se za půl hodiny.

GREGOR: Doktore, nechtěl byste být aspoň teď trochu vážný?

KOLENATÝ: Ticho. Já jsem ohromně vážný, Gregore. Vím, co na ni působí. Je to hysterka. Vítku!

VÍTEK: Prosím?

KOLENATÝ: Skočte do pohřebního ústavu, aby sem poslali krucifix, svíčky a nějaké černé sukno. Dále bibli a takové krámy. Rychle!

VÍTEK: Ano prosím.

KOLENATÝ: A sežeňte nějakou lebku.

VÍTEK: Lidskou?

KOLENATÝ: Lidskou nebo hovězí, to je jedno. Jen když bude představovat smrt.