kdo zas je tohle?
VÍTEK: Jekatěrina Myškina byla ruská zpěvačka, ve čtyřicátých letech.
KOLENATÝ: Vy víte všecko, člověče.
GREGOR: To je zvláštní, vždycky začáteční písmena E. M.
KOLENATÝ: Patrně slečna sbírá jen ty iniciály. Speciální záliba, že? Hopla, “dein Pepi”. To bude váš praprastrýc, Pruse. Mám vám to přečíst? “Meine liebste, liebste Ellian.”
PRUS: Snad Elina, ne?
KOLENATÝ: Kdepak, Ellian. A na obálce Ellian Mac Gregor, Wien, Hofoper. Počkejte, Gregore, my to ještě vyhrajeme na Ellianu. “Meine liebste, liebste Ellian –”
EMILIA (vstane): Počkejte. Nečtěte dál. Jsou to moje papíry.
KOLENATÝ: Když jsou pro nás tak nesmírně zajímavé!
EMILIA: Nečtěte. Povím všecko sama. Všecko, nač se budete ptát.
KOLENATÝ: Opravdu?
EMILIA: Přísahám.
KOLENATÝ (skládá listiny): Tak tedy vás prosíme, slečno, miliónkrát za odpuštění, že jsme vás k tomu museli takhle donutit.
EMILIA: Budete mne soudit?
KOLENATÝ: Chraň bůh! Docela přátelský hovor.
EMILIA: Ale já chci, abyste mne soudili!
KOLENATÝ: Ah tak. Vyhovíme v mezích své kompetence. Tak prosím.
EMILIA: Ne, to musí vypadat jako u soudu! Kříž a takové věci.
KOLENATÝ: Aha. Máte pravdu. Ještě něco?
EMILIA: A nejdříve mne nechte, abych se najedla a ustrojila. Nebudu před soudem takhle v košili.
KOLENATÝ: Zcela správně. Je třeba náležité a důstojné úpravy.
GREGOR: Komedie!
KOLENATÝ: Ticho, nezlehčujte soudní akt. Obžalovaná, povoluje se vám deset minut – stačí to pro vaši toaletu?
EMILIA: Máte rozum? Aspoň hodinu.
KOLENATÝ: Tedy půl hodiny k přípravám a k rozjímání, než se objevíte před soudem. Pošleme vám komornou.
Jděte!
EMILIA: Děkuju. (Zajde do ložnice.)
PRUS: Jdu… za Jankem.
KOLENATÝ: Ale vraťte se za půl hodiny.
GREGOR: Doktore, nechtěl byste být aspoň teď trochu vážný?
KOLENATÝ: Ticho. Já jsem ohromně vážný, Gregore. Vím, co na ni působí. Je to hysterka. Vítku!
VÍTEK: Prosím?
KOLENATÝ: Skočte do pohřebního ústavu, aby sem poslali krucifix, svíčky a nějaké černé sukno. Dále bibli a takové krámy. Rychle!
VÍTEK: Ano prosím.
KOLENATÝ: A sežeňte nějakou lebku.
VÍTEK: Lidskou?
KOLENATÝ: Lidskou nebo hovězí, to je jedno. Jen když bude představovat smrt.