30

DR. GALL: Nebesa, to jich přibylo!

DOMIN: Robotů?

DR. GALL: Ano. Stojí před zahradní mříží jako zeď. Proč jsou tak ticho? To je ohavné, obléhat mlčením.

DOMIN: Rád bych věděl, nač čekají. Musí to začít každou minutu. My jsme dohráli, Galle.

ALQUIST: Co to hraje paní Helena?

DOMIN: Nevím. Cvičí něco nového.

ALQUIST: Ah, ještě cvičí?

DR. GALL: Poslyšte, Domine, udělali jsme rozhodně chybu.

DOMIN (zastaví se): Jakou?

DR. GALL: Dali jsme Robotům příliš stejné obličeje. Sto tisíc stejných tváří obrácených sem. Sto tisíc bublin bez výrazu. Je to jako strašný sen.

DOMIN: Kdyby byl každý jiný –

DR. GALL: – nebyl by to tak děsný pohled. (Odvrátí se od okna.) Ještě že nejsou ozbrojeni!

DOMIN: Hm – (Dívá se dalekohledem k přístavu.) Jen bych rád věděl, co to vykládají z Amélie.

DR. GALL: Jenom když ne zbraně.

(Z tapetových dveří vystoupí pozpátku Fabry a táhne za sebou dva elektrické dráty.) FABRY: Pardon – Položte drát, Hallemeiere!

HALLEMEIER (vejde za Fabrym): Uf, to byla práce! Co je nového?

DR. GALL: Nic. Jsme důkladně obleženi.

HALLEMFIER: Zabarikádovali jsme chodbu a schody, mládenci. Nemáte trochu vody? Aha tady. (Pije.) DR. GALL: Co s tím drátem, Fabry?

FABRY: Hned, hned. Nějaké nůžky.

DR. GALL: Kdepak je vzít? (Hledá.)

HALLEMEIER (jde k oknu): Hrome, to jich přibylo! Koukejme!

DR. GALL: Stačí toaletní?

FABRY: Sem s nimi. (Přestřihne vedení elektrické lampy stojící na psacím stole a připojí k němu své dráty.) HALLEMFIER (u okna): Nemáte pěknou vyhlídku, Domine. Je to nějak – cítit – smrtí.

FABRY: Hotovo!

DR. GALL: Co?

FABRY: Vedení. Teď můžeme celou zahradní mříž napojit proudem. Kdo by pak na ni sáhl, hrome! Aspoň pokud tam jsou naši.

DR. GALL: Kde?

FABRY: V elektrárně, učený pane. Doufám aspoň – (Jde ke krbu a rozsvítí na něm malou žárovku.) Chválabohu jsou tam. A pracují. (Zhasí.) Pokud to svítí, je dobře.

HALLEMEIER (obrátí se od okna): Ty barikády jsou také dobré, Fabry. Jářku co to hraje paní Helena?

(Přejde ke dveřím vlevo a naslouchá. Z tapetových dveří vyjde Busman, táhne obrovské obchodní knihy, klopýtá přes drát.)

FABRY: Pozor, Bus! Pozor na dráty!

DR. GALL: Haló, co si to nesete?

BUSMAN (klade knihy na stůl): Hlavní knihy, dětičky. Rád bych si udělal účty, než – než – Inu letos nebudu čekat s bilancí do Nového roku. Tak co máte? (Jde k oknu.) Ale vždyť tam je docela ticho!