2

němž píše dívka Sulla.

DOMIN (diktuje): "– že neručíme za zboží poškozené dopravou. Upozornili jsme vašeho kapitána hned při nakládání, že loď je nezpůsobilá k dopravě Robotů, takže zkáza nákladu nepadá na náš účet. Znamenáme se – za Rossum's Universal Robots –" Hotovo?

SULLA: Ano.

DOMIN: Nový list. "Friedrichswerke, Hamburk. – Datum. – Potvrzujeme objednávku na patnáct tisíc Robotů –"

(Zazvoní domácí telefon. Domin jej zvedne a mluví do něho:) Haló – Zde centrální – ano. – Zajisté. – Ale ano, jako vždycky. – Ovšem, kabelujte jim. – Dobrá. (Zavěsí telefon.) Kde jsem přestal?

SULLA: Potvrzujeme objednávku na patnáct tisíc R.

DOMIN (zamyšleně): Patnáct tisíc R. Patnáct tisíc R.

MARIUS (vstoupí): Pane řediteli, nějaká dáma prosí –

DOMIN: Kdo?

MARIUS: Nevím. (Podává vizitku.)

DOMIN (čte): Prezident Glory. – Že prosím.

MARIUS (otevře dveře): Račte, paní.

(Vejde Helena Gloryová. Marius odejde.)

DOMIN (vstane): Račte.

HELENA: Pan centrální ředitel Domin?

DOMIN: Prosím.

HELENA: Jdu k vám –

DOMIN: – s lístkem prezidenta Gloryho. To stačí.

HELENA: Prezident Glory je můj otec. Jsem Helena Gloryová.

DOMIN: Slečno Gloryová, je pro nás neobyčejnou ctí, že – že –

HELENA: – že vám nemůžeme ukázat dveře.

DOMIN: – že smíme pozdravit dceru velkého prezidenta. Prosím posaďte se. Sullo, můžete odejít.

(Sulla odejde.)

DOMIN (usedne): Čím mohu posloužit, slečno Gloryová?

HELENA: Já jsem přijela –

DOMIN: – podívat se na naši tovární výrobu lidí. Jako všechny návštěvy. Prosím, beze všeho.

HELENA: Myslela jsem, že je zakázáno –

DOMIN: – vstoupit do továrny, ovšem. Jenže každý sem přijde s něčí vizitkou, slečno Gloryová.

HELENA: A vy ukážete každému...?

DOMIN: Jen něco. Výroba umělých lidí, slečno, je tovární tajemství.

HELENA: Kdybyste věděl, jak mne to –

DOMIN: – nesmírně zajímá. Stará Evropa o jiném ani nemluví.

HELENA: Proč mne nenecháte domluvit?

DOMIN: Prosím za prominutí. Chtěla jste snad říci něco jiného?

HELENA: Chtěla jsem se jen zeptat –

DOMIN: – zda bych vám zcela výjimečně neukázal naši továrnu. Ale zajisté, slečno Gloryová.

HELENA: Jak víte, že jsem se na to chtěla ptát?