33

něčí zisky, pro pokrok, já nevím pro jaké náramné věci jsme zabili lidstvo! Nu tak praskněte svou velikostí! Tak ohromnou mohylu z lidských kostí si nepostavil žádný čingischán!

HALLEMEIER: Nesmysl, člověče! Lidé se tak lehko nedají, haha, kdepak!

ALQUIST: Naše vina! Naše vina!

DR. GALL (utírá si pot z čela): Nechte mne mluvit, hoši. Já jsem tím vinen. Vším, co se stalo.

FABRY: Vy Galle?

DR. GALL: Ano, nechte mne mluvit. Já jsem změnil Roboty. Busmane, suďte mne také.

BUSMAN (vstane): Nono, copak se vám stalo?

DR. GALL: Změnil jsem povahu Robotů. Změnil jsem jejich výrobu. Totiž jen některé tělesné podmínky, rozumíte?

Hlavně – hlavně jejich – iritabilitu.

HALLEMEIER (vyskočí): Zlořečeně, proč zrovna tu?

BUSMAN: Proč jste to dělal?

FABRY: Proč jste nic neřekl?

DR. GALL: Dělal jsem to tajně... na svou pěst. Předělával jsem je na lidi. Vyšinul jsem je. Už teď jsou v něčem nad námi. Jsou silnější než my.

FABRY: A co to má dělat se vzpourou Robotů?

DR. GALL: Oh mnoho. Myslím že všechno. Přestaly to být stroje. Slyšíte, vědí už o své převaze a nenávidí nás.

Nenávidí všechno lidské. Suďte mne.

DOMIN: Mrtví mrtvého.

FABRY: Doktore Galle, vy jste změnil výrobu Robotů.

DR. GALL: Ano.

FABRY: Byl jste si vědom, co může být následkem vašeho... vašeho pokusu?

DR. GALL: Byl jsem povinen počítat s takovou možností.

FABRY: Proč jste to dělal?

DR. GALL: O své újmě. Byl to můj osobní experiment.

(Ve dveřích zleva Helena. Všichni vstanou.)

HELENA: On lže! To je ohavné! Oh Galle, jak můžete tak lhát?

FABRY: Pardon, paní Heleno –

DOMIN (jde k ní): Heleno, ty? Ukaž se! Ty žiješ? (Bereji do rukou.) Kdybys věděla, co se mně zdálo! Ach to je strašné, být mrtev!

HELENA: Pusť, Harry! Gall není vinen, není, není vinen!

DOMIN: Promiň. Gall měl své povinnosti.

HELENA: Ne, Harry, on to udělal, protože já jsem to chtěla! Řekněte, Galle, kolik let jsem vás už prosila, abyste –

DR. GALL: Udělal jsem to na vlastní odpovědnost.

HELENA: Nevěřte mu! Harry, chtěla jsem na něm, aby dal Robotům duši!

DOMIN: Heleno, tady nejde o duši.

HELENA: Ne, jenom mne nech mluvit. To on také říkal; říkal, že by mohl změnit jen fyziologický – fyziologický –

HALLEMEIER: – fyziologický korelát, ne?

HELENA: Ano, něco takového. Mně jich bylo tak hrrozně líto, Harry!

DOMIN: Byla to velká – – lehkomyslnost, Heleno.

HELENA (usedá): To tedy bylo... lehkomyslné? Vždyť i Nána říká, že Roboti –