32

HALLEMEIER (u dveří vlevo): Jářku hudba je veliká věc. Měli jste poslouchat. Tohle člověka jaksi zduchovní, zjemní

FABRY: Co vlastně?

HALLEMEIER: Ten soumrak lidí, u všech čertů! Mládenci, ze mne se stává požitkář. Měli jsme se na to vrhnout dřív. (Jde k oknu a dívá se ven.)

FABRY: Nač?

HALLEMEIER: Na požívání. Na krásné věci. Hrome, je tolik krásných věcí! Svět byl krásný, a my – my tady – – Hoši, hoši, řekněte, čeho jsme užili?

BUSMAN (polohlasně): Čtyři sta padesát dva milióny, výborně.

HALLEMEIER (u okna): Život byl veliká věc. Kamarádi, život byl – jářku – – Fabry, pusťte drobet proudu do té vaší mříže!

FABRY: Proč?

HALLEMEIER: Sahají na ni.

DR. GALL (u okna): Zapněte!

(Fabry cvakne vypínačem.)

HALLEMEIER: Kriste, to je zkroutilo! Dva, tři, čtyři zabití!

DR. GALL: Ustupují.

HALLEMEIER: Pět zabitých!

DR. GALL (odvrací se od okna): První srážka.

FABRY: Cítíte smrt?

HALLEMEIER (uspokojen): Jsou na uhel, holenku. Dočista na uhel. Haha, člověk se nesmí dát! (Usedne.) DOMIN (mne si čelo): Snad jsme už sto let zabiti a jenom strašíme. Snad jsme dávno, dávno mrtvi a vracíme se jen odříkávat, co jsme už jednou mluvili... před smrtí. Jako bych tohle všechno už zažil. Jako bych ji už někdy byl dostal. Střelnou ránu – sem – do krku. A vy, Fabry –

FABRY: Co já?

DOMIN: Zastřelen.

HALLEMEIER: Hrome, a já?

DOMIN: Probodnut.

DR. GALL: A já nic?

DOMIN: Roztrhán.

(Pauza.)

HALLEMEIER: Nesmysl! Haha, člověče, kdepak mne probodnout! Já se nedám!

(Pauza.)

HALLEMEIER: Co mlčíte, blázni? Ke všem čertům, mluvte!

ALQUIST: A kdo, kdo je vinen? Kdo je tím vinen?

HALLEMEIER: Hlouposti. Nikdo není vinen. Zkrátka Roboti – Inu Roboti se nějak změnili. Copak někdo může za Roboty?

ALQUIST: Všechno pobito! Celé lidstvo! Celý svět! (Vstane.) Hleďte, ó hleďte, potůčky krve na každém prahu!

Potůčky krve ze všech domů! Ó bože, ó bože, kdo je tím vinen?

BUSMAN (polohlasně): Pět set dvacet miliónů! Panebože půl miliardy!

FABRY: Myslím, že... že snad přeháníte. Jděte, není tak snadné pobít celé lidstvo.

ALQUIST: Já žaluju vědu! žaluju techniku! Domina! sebe! nás všechny! My, my jsme vinni! Pro své velikášství, pro