HELENA: Oho!
DOMIN: Počkejte. Které jsou zbytečné, když má třeba tkát nebo sčítat. Naftový motor nemá mít třapce a ornamenty, slečno Gloryová. A vyrábět umělé dělníky je stejné jako vyrábět naftové motory. Výroba má být co nejjednodušší a výrobek prakticky nejlepší. Co myslíte, jaký dělník je prakticky nejlepší?
HELENA: Nejlepší? Snad ten, který – který – Když je poctivý – a oddaný.
DOMIN: Ne, ale ten nejlacinější. Ten, který má nejmíň potřeb. Mladý Rossum vynalezl dělníka s nejmenším počtem potřeb. Musel ho zjednodušit. Vyhodil všechno, co neslouží přímo práci. Tím vlastně vyhodil člověka a udělal Robota. Drahá slečno Gloryová, Roboti nejsou lidé. Jsou mechanicky dokonalejší než my, mají úžasnou rozumovou inteligenci, ale nemají duši. Ó slečno Gloryová, výrobek inženýra je technicky vytříbenější než výrobek přírody.
HELENA: Říká se, že člověk je výrobek boží.
DOMIN: Tím hůř. Bůh neměl ani ponětí o moderní technice. Věřila byste, že si nebožtík mladý Rossum zahrál na boha?
HELENA: Jak, prosím vás?
DOMIN: Začal vyrábět Nadroboty. Pracovní obry. Zkusil to s postavami čtyřmetrovými, ale to byste nevěřila, jak se ti mamuti lámali.
HELENA: Lámali?
DOMIN: Ano. Z ničeho nic jim praskla noha nebo něco. Naše planeta je patrně trochu malá pro obry. Teď děláme jen Roboty přirozené velikosti a velmi slušné lidské úpravy.
HELENA: Viděla jsem první Roboty u nás. Obec je koupila... chci říci vzala do práce –
DOMIN: Koupila, drahá slečno. Roboti se kupují.
HELENA: – získala jako metaře. Viděla jsem je mést. Jsou tak divní, tak tiší.
DOMIN: Viděla jste mou písařku?
HELENA: Nevšimla jsem si.
DOMIN (zvoní): Víte, akciová továrna Rossumových Univerzálních Robotů dosud nevyrábí jednotné zboží. Máme jemnější a hrubší Roboty. Ti lepší budou snad žít dvacet let.
HELENA: Pak hynou?
DOMIN: Ano, opotřebují se.
(Vstoupí Sulla.)
DOMIN: Sullo, ukažte se slečně Gloryové.
HELENA (vstane a podává jí ruku): Těší mne. Je vám asi hrozně smutno tak daleko od světa, viďte?
SULLA: To neznám, slečno Gloryová. Račte usednout prosím.
HELENA (usedne): Odkud jste, slečno?
SULLA: Odtud, z továrny.
HELENA: Ach, vy jste se narodila tady?
SULLA: Ano, byla jsem tu udělána.
HELENA (vyskočí): Cože?
DOMIN (směje se): Sulla není člověk, slečno, Sulla je Robot.
HELENA: Prosím za odpuštění –
DOMIN (položí ruku Sulle na rameno): Sulla se nehněvá. Podívejte se, slečno Gloryová, jakou děláme pleť.
Sáhněte jí na tvář.
HELENA: Oh ne, ne!
DOMIN: Nepoznala byste, že je z jiné látky než my. Prosím, má i typické chmýří blondýnek. Jen oči jsou drobátko