25

HELENA: Co tomu řeknou!

DOMIN (otvírá vlevo dveře): Jen dál, hoši. Pojďte gratulovat.

(Vejde Hallemeier, Gall, Alquist, všichni v redingotech s vysokými řády en miniature a na stuhách. Za nimi Domin.)

HALLEMEIER (hlaholí): Paní Heleno, já, to jest my všichni –

DR. GALL: – jménem Rossumových závodů –

HALLEMEIER: – blahopřejeme k vašemu velikému dni.

HELENA (podává jim ruce): Já vám tolik děkuju! Kde je Fabry a Busman?

DOMIN: Šli do přístavu. Heleno, dnes je šťastný den.

HALLEMEIER: Den jako poupě, den jako svátek, den jako pěkná holka. Mládenci, takový den zapít.

HELENA: Whisky?

DR. GALL: Třeba vitriol.

HELENA: Se sodovkou?

HALLEMEIER: Hrome, buďme střídmí. Bez sodovky.

ALQUIST: Ne, já děkuju.

DOMIN: Co se tu pálilo?

HELENA: Staré papíry. (Odchází vlevo.)

DOMIN: Hoši, máme jí o tom říci?

DR. GALL: To se rozumí! Vždyť už je po všem.

HALLEMEIER (popadne Domina a Galla kolem krku): Hahahaha! Mládenci, to jsem rád! (Točí se s nimi dokolečka a spustí basem:) Už je po ní! Už je po ní!

DR. GALL (baryton): Už je po ní!

DOMIN (tenor): Už je po ní!

HALLEMEIER: Už nás nikdy nedohoní –

HELENA (s lahví a sklenicemi ve dveřích): Kdo vás nedohoní? Co máte?

HALLEMEIER: Máme radost. Máme vás. Máme všechno. Kruci turci, zrovna je tomu deset let, co jste přijela.

DR. GALL: A na chlup po deseti letech –

HALLEMEIER: – k nám zase pluje loď. Pročež – (Vyprázdní sklenici.) Brrr haha, to je silné jako radost.

DR. GALL: Madam, na vaše zdraví! (Pije.)

HELENA: Ale počkejte, jaká loď?

DOMIN: Ať je jaká chce, jen když pluje včas. Na tu loď, hoši! (Vyprázdní sklenici.) HELENA (nalévá): Vy jste nějakou čekali?

HALLEMEIER: Haha, to si myslím. Jako Robinson. (Zvedá sklenici.) Paní Heleno, ať žije, co chcete. Paní Heleno, na vaše oči a basta! Ty kluku Domine, povídej.

HELENA (směje se): Co se stalo?

DOMIN (vrhne se do lenošky a zapaluje doutník): Počkej. – Sedni si, Heleno. (Zvedne prst. Pauza.) Už je po ní.

HELENA: Po čem?

DOMIN: Po revoltě.

HELENA: Jaké revoltě?

DOMIN: Po revoltě Robotů. – Chápeš?