dosáhlo, čeho teď konečně může – Chci sto let pro nového člověka! Heleno, tady jde o příliš velké věci. My toho nemůžeme nechat.
HELENA: Harry, pokud není pozdě, – zavři, zavři továrnu!
DOMIN: Teď začneme ve velkém.
(Vejde Fabry.)
DR. GALL: Tak co je, Fabry?
DOMIN: Jak to vypadá, člověče? Co bylo?
HELENA (podává Fabrymu ruku): Děkuju vám, Fabry, za váš dar.
FABRY: Maličkost, paní Heleno.
DOMIN: Byl jste u lodi? Co říkali?
DR. GALL: Honem, povídejte!
FABRY (vyndá z kapsy potištěný list): Přečtěte si tohle, Domine.
DOMIN (rozevře list): Ah!
HALLEMEIER (ospale): Povídejte něco pěkného.
DR. GALL: Drželi se nádherně, viďte?
FABRY: Kdo totiž?
DR. GALL: Lidé.
FABRY: Ach tak. Ovšem. To jest... Pardon, měli bychom se o něčem poradit.
HELENA: Oh Fabry, máte zlé zprávy?
FABRY: Ne, ne, naopak. Myslím jen, že – že půjdeme do kanceláře –
HELENA: Jen zůstaňte. Za čtvrt hodiny čekám pány k snídani.
HALLEMEIER: Tak sláva!
(Helena odejde.)
DR. GALL: Co se stalo?
DOMIN: Zlořečeně!
FABRY: Přečtěte to nahlas.
DOMIN (čte z listu): "Roboti světa!"
FABRY: Rozumíte, těch letáků přivezla Amélie celé balíky. Žádnou jinou poštu.
HALLEMEIER (vyskočí): Cože? Vždyť připlula navlas podle –
FABRY: Hm, Roboti si potrpí na přesnost. Čtěte, Domine.
DOMIN (čte): "Roboti světa! My, první rasová organizace Rossumových Univerzálních Robotů, prohlašujeme člověka nepřítelem a psancem ve vesmíru." – Hrome, kdo je naučil těmhle frázím?
DR. GALL: Čtěte dál.
DOMIN: To jsou nesmysly. Tady vykládají, že jsou vývojově vyšší než člověk. Že jsou inteligentnější a silnější. Že člověk je jejich parazit. To je prostě odporné.
FABRY: A teď třetí odstavec.
DOMIN (čte): "Roboti světa, nařizujeme vám, abyste vyvraždili lidstvo. Nešetřte mužů. Nešetřte žen. Uchovejte továrny, dráhy, stroje, doly a suroviny. Ostatní zničte. Pak se vraťte do práce. Práce se nesmí zastavit."
DR. GALL: To je příšerné!
HALLEMEIER: Ti holomci!