DOMIN: Dal byste Sullu do pitevny?
MARIUS: Ano.
DOMIN: Litoval byste jí?
MARIUS: Neznám.
DOMIN: Co by se s ní stalo?
MARIUS: Přestala by se hýbat. Dali by ji do stoupy.
DOMIN: To je smrt, Marie. Bojíte se smrti?
MARIUS: Ne.
DOMIN: Tak vidíte, slečno Gloryová. Roboti nelpí na životě. Nemají totiž čím. Nemají požitků. Jsou méně než tráva.
HELENA: Oh přestaňte! Pošlete je aspoň pryč!
DOMIN: Marie, Sullo, můžete odejít.
(Sulla a Marius odejdou.)
HELENA: Jsou hrrozní! To je ohavné, co děláte!
DOMIN: Proč ohavné?
HELENA: Nevím. Proč – proč jste jí dali jméno Sulla?
DOMIN: Nehezké jméno?
HELENA: Je to mužské jméno. Sulla byl římský vojevůdce.
DOMIN: Oh, myslili jsme, že Marius a Sulla byli milenci.
HELENA: Ne, Marius a Sulla byli vojevůdci a bojovali proti sobě roku – roku – Nevím už.
DOMIN: Pojďte sem k oknu. Co vidíte?
HELENA: Zedníky.
DOMIN: To jsou Roboti. Všichni naši dělníci jsou Roboti. A tady dole, vidíte něco?
HELENA: Nějaká kancelář.
DOMIN: Účtárna. A v ní –
HELENA: – plno úředníků.
DOMIN: To jsou Roboti. Všichni naši úředníci jsou Roboti. Až uvidíte továrnu –
(Vtom spustí tovární píšťaly a sirény.)
DOMIN: Poledne. Roboti nevědí, kdy přestat v práci. Ve dvě hodiny vám ukážu díže.
HELENA: Jaké díže?
DOMIN (suše): Měsidla na těsto. V každém se míchá látka na tisíc Robotů najednou. Potom kádě na játra, mozky a tak dále. Pak uvidíte továrnu na kosti. Potom vám ukážu přádelnu.
HELENA: Jakou přádelnu?
DOMIN: Přádelnu nervů. Přádelnu žil. Přádelnu, kde běží na jednou celé kilometry zažívacích rour. Pak je montovna, kde se to dává dohromady, víte, jako automobily. Každý dělník přidělává jen jednu součást, a zas to samočinně běží dál k druhému, třetímu, donekonečna. To je nejzajímavější podívaná. Pak přijde sušárna a skladiště, kde čerstvé výrobky pracují.
HELENA: Proboha, hned musejí pracovat?
DOMIN: Pardon. Pracují, jako pracuje nový nábytek. Zvykají si na existenci. Jaksi uvnitř srůstají či co. Mnoho v nich dokonce nově narůstá. Rozumíte, musíme nechat drobet místa pro přirozený vývoj. A zatím se výrobky apretují.
HELENA: Co to je?