38

DOMIN: Galle, nemohl byste popaměti sestavit Rossumův předpis výroby?

DR. GALL: Vyloučeno.

DOMIN: Galle, rozpomeňte se! Pro život nás všech!

DR. GALL: Nemohu. Bez pokusů to není možno.

DOMIN: A kdybyste dělal pokusy –

DR. GALL: To by mohlo trvat léta. A i pak – Nejsem starý Rossum.

DOMIN (obrátí se ke krbu): Tak tady – tohle byl největší triumf lidského ducha, hoši. Tenhle popel. (Kopne do něho.) Co teď?

BUSMAN (v zoufalé hrůze): Bože na nebi! Bože na nebi!

HELENA (vstane): Harry! Co – jsem – udělala!

DOMIN: Buď klidná, Heleno. Řekni, proč jsi to spálila?

HELENA: Já jsem vás zahubila!

BUSMAN: Bože na nebi, jsme ztraceni!

DOMIN: Ticho, Busmane! Pověz, Heleno, proč jsi to udělala?

HELENA: Chtěla jsem... chtěla jsem, abychom jeli pryč, my všichni! Aby už nebylo továrny a ničeho... Aby se všechno vrátilo... Bylo to tak hrrozné!

DOMIN: Co, Heleno?

HELENA: To... to, že se lidé stali hluchým květem!

DOMIN: Nerozumím.

HELENA: To, že se přestaly rodit děti... Harry, to je tak děsné! Kdyby se dělali Roboti dál, nikdy by už nebylo dětí

– Nána říkala, že to je trest – Všichni, všichni říkali, že se nemohou rodit lidé, protože se dělá tolik Robotů – A proto, jen proto, slyšíš –

DOMIN: Heleno, na to hle tys myslela?

HELENA: Ano. Oh Harry, já jsem to myslela tak dobře!

DOMIN (utírá si pot): My jsme to myslili... příliš dobře, my lidé.

FABRY: Udělala jste dobře, paní Heleno. Roboti se už nemohou rozmnožit. Roboti vyhynou. Do dvaceti let –

HALLEMEIER: – nebude už ani jeden z těch ničemů.

DR. GALL: A lidstvo zůstane. Za dvacet let bude svět jejich; i kdyby to byl jen pár divochů na nejmenším ostrově –

FABRY: – bude to začátek. A pokud je nějaký začátek, je dobře. Za tisíc let nás mohou dohonit, a pak půjdou dál než my –

DOMIN: – aby splnili, co my jsme jen koktali v myšlenkách.

BUSMAN: Počkejte – Já hlupák! Bože na nebi, že jsem na to nevzpomněl dávno!

HALLEMEIER: Co máte?

BUSMAN: Pět set dvacet miliónů bankovek a šeků! Půl miliardy v pokladně! Za půl miliardy prodají – Za půl miliardy –

DR. GALL: Blázníte, Busmane?

BUSMAN: Já nejsem džentlmen. Ale za půl miliardy – (Klopýtá vlevo.) DOMIN: Kam jdete?

BUSMAN: Nechat, nechat! Matičko boží, za půl miliardy se prodá všechno. (Zajde.) HELENA: Co chce Busman? Ať zůstane s námi!

(Pauza.)