29

DOMIN (čte): "Vykonati ihned po dodání rozkazu." Následují podrobné instrukce. Fabry, a tohle se opravdu děje?

FABRY: Patrně.

ALQUIST: Dokonáno.

(Vrazí Busman.)

BUSMAN: Aha děti, už máte nadělení?

DOMIN: Rychle, na Ultima!

BUSMAN: Počkejte, Harry. Počkejte chvilinku. To nemá docela naspěch. (Svalí se do křesla.) Ach lidičky, to jsem se uběhl!

DOMIN: Proč čekat?

BUSMAN: Protože to nejde, holenku. Jen nespěchat. Na Ultimu jsou už Roboti.

DR. GALL: Fuj, to je ošklivé.

DOMIN: Fabry, telefonujte do elektrárny –

BUSMAN: Fabry, drahoušku, nedělejte to. Jsme bez proudu.

DOMIN: Dobrá. (Prohlíží svůj revolver.) Půjdu tam.

BUSMAN: Kampak?

DOMIN: Do elektrárny. Jsou tam lidé. Přivedu je sem.

BUSMAN: Víte co, Harry? Raději pro ně nechoďte.

DOMIN: Proč?

BUSMAN: Inu, protože se mi tuze zdá, že jsme obklíčeni.

DR. GALL: Obklíčeni? (Běží k oknu.) Hm, máte skoro pravdu.

HALLEMEIER: Čerchmante, to jde rychle!

(Zleva Helena.)

HELENA: Oh Harry, děje se něco?

BUSMAN (vyskočí): Klaním se, paní Heleno. Gratuluju. Slavný den, co? Haha, ještě mnoho takových!

HELENA: Děkuju vám, Busmane. Harry, děje se něco?

DOMIN: Ne, docela nic. Buď bez starosti. Prosím počkej okamžik.

HELENA: Harry, co je tohle? (Ukazuje robotské provolání, které schovávala za zády.) Měli to Roboti v kuchyni.

DOMIN: Už i tam? Kde jsou?

HELENA: Odešli. Je jich tolik kolem domu!

(Tovární píšťaly a sirény.)

FABRY: Továrny pískají.

BUSMAN: Boží poledne.

HELENA: Harry, pamatuješ se? Teď právě je tomu deset let –

DOMIN (dívá se na hodinky): Ještě není poledne. To je asi – to je spíš – –

HELENA: Co?

DOMIN: Poplach Robotů. Útok.

Opona

DĚJSTVÍ DRUHÉ

Týž Helenin salón. V pokoji vlevo hraje Helena na klavír. Domin přechází po pokoji, dr. Gall vyhlíží z okna a Alquist sedí stranou v lenošce s obličejem zakrytým rukama.