28

dosáhlo, čeho teď konečně může – Chci sto let pro nového člověka! Heleno, tady jde o příliš velké věci. My toho nemůžeme nechat.

HELENA: Harry, pokud není pozdě, – zavři, zavři továrnu!

DOMIN: Teď začneme ve velkém.

(Vejde Fabry.)

DR. GALL: Tak co je, Fabry?

DOMIN: Jak to vypadá, člověče? Co bylo?

HELENA (podává Fabrymu ruku): Děkuju vám, Fabry, za váš dar.

FABRY: Maličkost, paní Heleno.

DOMIN: Byl jste u lodi? Co říkali?

DR. GALL: Honem, povídejte!

FABRY (vyndá z kapsy potištěný list): Přečtěte si tohle, Domine.

DOMIN (rozevře list): Ah!

HALLEMEIER (ospale): Povídejte něco pěkného.

DR. GALL: Drželi se nádherně, viďte?

FABRY: Kdo totiž?

DR. GALL: Lidé.

FABRY: Ach tak. Ovšem. To jest... Pardon, měli bychom se o něčem poradit.

HELENA: Oh Fabry, máte zlé zprávy?

FABRY: Ne, ne, naopak. Myslím jen, že – že půjdeme do kanceláře –

HELENA: Jen zůstaňte. Za čtvrt hodiny čekám pány k snídani.

HALLEMEIER: Tak sláva!

(Helena odejde.)

DR. GALL: Co se stalo?

DOMIN: Zlořečeně!

FABRY: Přečtěte to nahlas.

DOMIN (čte z listu): "Roboti světa!"

FABRY: Rozumíte, těch letáků přivezla Amélie celé balíky. Žádnou jinou poštu.

HALLEMEIER (vyskočí): Cože? Vždyť připlula navlas podle –

FABRY: Hm, Roboti si potrpí na přesnost. Čtěte, Domine.

DOMIN (čte): "Roboti světa! My, první rasová organizace Rossumových Univerzálních Robotů, prohlašujeme člověka nepřítelem a psancem ve vesmíru." – Hrome, kdo je naučil těmhle frázím?

DR. GALL: Čtěte dál.

DOMIN: To jsou nesmysly. Tady vykládají, že jsou vývojově vyšší než člověk. Že jsou inteligentnější a silnější. Že člověk je jejich parazit. To je prostě odporné.

FABRY: A teď třetí odstavec.

DOMIN (čte): "Roboti světa, nařizujeme vám, abyste vyvraždili lidstvo. Nešetřte mužů. Nešetřte žen. Uchovejte továrny, dráhy, stroje, doly a suroviny. Ostatní zničte. Pak se vraťte do práce. Práce se nesmí zastavit."

DR. GALL: To je příšerné!

HALLEMEIER: Ti holomci!