42

ADAM: Něco, co by ctili.

ALTER EGO: Nechceš k nim promluvit, až se sejdou?

ADAM: Ne. Já se jim chci zjevit.

ALTER EGO: Jako volební kandidát?

ADAM: Ne, jenom jako Stvořitel. Tady, v té jeskyni, na Svaté půdě stvoření!

ALTER EGO: Abys věděl, já jsem si to také připravil. Mám to s sebou.

ADAM: Nějaký proslov?

ALTER EGO: Ne, ale šaty. Převlek, víš? Abych se jim zjevil v rouše Stvořitele. Ještě nikdy jsem to na sobě neměl.

ADAM: A jakou látku sis vybral?

ALTER EGO: Modré hedvábí. Je to prosté a důstojné. Jen sem tam pár stříbrných hvězd... A ty?

ADAM: Červený brokát. Purpur se zlatem, to je takové slavnostní. A pak jsou to jaksi barvy života.

ALTER EGO: To není zlé. Modrá se stříbrem snad působí trochu smutně.

ADAM: Ale zato je to hodně nadpozemské. Ty se jim zjevíš dřív, že?

ALTER EGO: Já nevím, já bych raději počkal –

ADAM: Poslyš, měli bychom se jim zjevit současně! Jako spojení Stvořitelé spojenému světu!

ALTER EGO: Držíce se za ruce.

ADAM: A já řeknu: Pokoj s vámi.

ALTER EGO: A já: Věčný mír vám neseme.

ADAM: Toto je poslední akt stvoření: svět budiž sjednocen!

ALTER EGO: Buď dovršeno tvůrčí dílo. Lidstvo je vykoupeno.

ADAM: Amen! – Alter Ego, to bude velebné. Myslím, že by tu pak mohli... a přímo měli... postavit chrám.

ALTER EGO: Chrám Stvoření.

ADAM: A my bychom v něm dožili v klidu své dny –

ALTER EGO: – a někdy bychom se jim zjevili –

ADAM: – ale jenom zdálky, víš? Zblízka to není tak – já nevím, jak bych to řekl.

ALTER EGO: Právě. Čím budeme od nich dál, tím se jim budeme zdát větší.

ADAM: A tohle místo musí být posvátné a zapovězené. Sem se budou smět přiblížit jen určití zasvěcení lidé –

ALTER EGO: – a za určitých obřadů.

ADAM: Tím ovšem nemyslím, že by to měli býti kněží. Já nemám rád popy.

ALTER EGO: Já také ne; ale bude to něco podobného.

ADAM: A my musíme být něco jako vyšší a nadzemské bytosti. Já tím ovšem nemyslím bohy.

ALTER EGO: To se rozumí; ale něco podobného.

ADAM: Právě. Já to, věř mi, nemíním z nějaké osobní ješitnosti.

ALTER EGO: Já také ne. Prostě je to v zájmu lidstva.

ADAM: Tak jest. Aby měli k čemu se modlit.

ALTER EGO: A aby byli dětmi božími. Ale už se tu brzo sejdou; měli bychom se přestrojit.

ADAM: Tady v té jeskyni. A pak se zjevíme v jejím ústí –

ALTER EGO: – ruku v ruce. Pojď, pomohu ti strojit se.

ADAM: A já tobě.