ADAM: Něco, co by ctili.
ALTER EGO: Nechceš k nim promluvit, až se sejdou?
ADAM: Ne. Já se jim chci zjevit.
ALTER EGO: Jako volební kandidát?
ADAM: Ne, jenom jako Stvořitel. Tady, v té jeskyni, na Svaté půdě stvoření!
ALTER EGO: Abys věděl, já jsem si to také připravil. Mám to s sebou.
ADAM: Nějaký proslov?
ALTER EGO: Ne, ale šaty. Převlek, víš? Abych se jim zjevil v rouše Stvořitele. Ještě nikdy jsem to na sobě neměl.
ADAM: A jakou látku sis vybral?
ALTER EGO: Modré hedvábí. Je to prosté a důstojné. Jen sem tam pár stříbrných hvězd... A ty?
ADAM: Červený brokát. Purpur se zlatem, to je takové slavnostní. A pak jsou to jaksi barvy života.
ALTER EGO: To není zlé. Modrá se stříbrem snad působí trochu smutně.
ADAM: Ale zato je to hodně nadpozemské. Ty se jim zjevíš dřív, že?
ALTER EGO: Já nevím, já bych raději počkal –
ADAM: Poslyš, měli bychom se jim zjevit současně! Jako spojení Stvořitelé spojenému světu!
ALTER EGO: Držíce se za ruce.
ADAM: A já řeknu: Pokoj s vámi.
ALTER EGO: A já: Věčný mír vám neseme.
ADAM: Toto je poslední akt stvoření: svět budiž sjednocen!
ALTER EGO: Buď dovršeno tvůrčí dílo. Lidstvo je vykoupeno.
ADAM: Amen! – Alter Ego, to bude velebné. Myslím, že by tu pak mohli... a přímo měli... postavit chrám.
ALTER EGO: Chrám Stvoření.
ADAM: A my bychom v něm dožili v klidu své dny –
ALTER EGO: – a někdy bychom se jim zjevili –
ADAM: – ale jenom zdálky, víš? Zblízka to není tak – já nevím, jak bych to řekl.
ALTER EGO: Právě. Čím budeme od nich dál, tím se jim budeme zdát větší.
ADAM: A tohle místo musí být posvátné a zapovězené. Sem se budou smět přiblížit jen určití zasvěcení lidé –
ALTER EGO: – a za určitých obřadů.
ADAM: Tím ovšem nemyslím, že by to měli býti kněží. Já nemám rád popy.
ALTER EGO: Já také ne; ale bude to něco podobného.
ADAM: A my musíme být něco jako vyšší a nadzemské bytosti. Já tím ovšem nemyslím bohy.
ALTER EGO: To se rozumí; ale něco podobného.
ADAM: Právě. Já to, věř mi, nemíním z nějaké osobní ješitnosti.
ALTER EGO: Já také ne. Prostě je to v zájmu lidstva.
ADAM: Tak jest. Aby měli k čemu se modlit.
ALTER EGO: A aby byli dětmi božími. Ale už se tu brzo sejdou; měli bychom se přestrojit.
ADAM: Tady v té jeskyni. A pak se zjevíme v jejím ústí –
ALTER EGO: – ruku v ruce. Pojď, pomohu ti strojit se.
ADAM: A já tobě.