54

ZMETEK: Jo, to je konec. Tak dobře nám bejvalo v tej jeskyni...

ALTER EGO: To je konec... Adame, co tomu říkáš?

ADAM: Já jsem to čekal! Já přece věděl, že... že... (Zhroutí se na zem, vzlykaje.) Bože, jak je hrozné být stvořitelem!

(Stmívá se.)

ALTER EGO: Adame, ještě máš Kanón negace. Je tady, kde klečíš, je na dosah ruky. Na dosah ruky trest, na dosah ruky vykoupení. Adame, co uděláš?

ADAM: Nech mne! Proboha nech mne!

ALTER EGO: Což nejsi ještě na konci utrpení, ještě nejsi na konci bolesti? ADAME, TY TO TAK NECHÁŠ?

(Hlídač vyjde s kladivem a červenou lucerničkou.)

HLÍDAČ: Abych eště spravoval kramle! Sakramentskej život!

ZMETEK: Potvorná zima!

HLÍDAČ: Zatracená práce!

ALTER EGO: Adame, pusť! (Vrhne se na zem a hledá.)

HLÍDAČ: Prokletej svět!

ZMETEK: Zatrápeny všecko!

HLÍDAČ: Hrom aby už do toho!

ALTER EGO (odvalí kámen): Adame, Adame, Kanón negace je pryč!

(Zazní velký zvon.)

HLÍDAČ: Aha, novej zvon.

ADAM (vztyčí se): To je on! To je on! Slyšíš jej?

ALTER EGO: Kanón negace!

ADAM: Poznávám jej po hlase! Můj Kanón! Můj Kanón! Slyšíš, jak bije?

ZMETEK: Bije bim! bam!

ALTER EGO: Bije ne! ne!

ADAM: Bije ano! ano! Bije ano! ano!

ALTER EGO: Ne! ne! ne! ne!

ADAM: Ano! ano! ano! ano!

ZMETEK: (tluče lžicí do svého hrnce): Bim! bam! bim! bam!

HLÍDAČ (buší kladivem do svor na kovadlině): Ráz! dva! ráz! dva!

(Rozhlaholí se bezpočet zvonů.)

ZMETEK: To zvoní můj hrnec!

HLÍDAČ: To zvoní mý kladivo!

ALTER EGO: To zvoní můj zápor!

(Rozsvítí se Boží oko.)

HLAS BOŽÍ: To zvoním já všemi zvony světa.

ZMETEK: Bim! bam!

ADAM: Ano! ano!

ALTER EGO: Ne! ne!

ADAM: Bože, je to ano, nebo ne?