ALTER EGO: Co ti je po tom? Já mám na ni stejné právo jako ty.
ADAM: A to bych si vyprosil! Je to má žena, nebo tvá?
ALTER EGO: To je jedno. Manželství už neplatí.
ADAM: Aby sis to nepletl: moje manželství platí.
ALTER EGO: A tohle má být nějaký nový svět? To bych se na to podíval, abys ty měl nějaká práva, a já ne!
ADAM: Nekřič! Vždyť ji probudíš!
ALTER EGO: A to bych rád věděl, proč bych neměl křičet! Myslíš, že si dám od někoho poroučet? A zrovna budu křičet: Hanba! Pereat! Fuj!
HLAS LILITHIN: Adame! A – da – me!
ADAM: Tak vidíš, probudils ji. – Ano, miláčku, tady jsem!
ALTER EGO (honem si čistí šaty): Nemáš nějaký kartáč? Takys mne mohl stvořit v nějakých lepších šatech!
Vypadám jako šupák.
ADAM: Co zase chceš? Vypadáš nachlup jako já.
ALTER EGO: To je právě to! Já bych se byl udělal docela jinak a daleko líp.
LILITH (přichází z domečku): Adame, pročs tak křičel?
ADAM: Já? Ale ne, drahoušku – Ano, podívej se, Lilitko, dostali jsme hosta. Co mu říkáš?
ALTER EGO: Rukulíbám.
LILITH: Hu, ten je ošklivý! Co tu chce?
ALTER EGO: Prosím to on mne udělal tak ošklivého! Já protestuju!
ADAM: Ale vždyť jsi jako já! Že, Lilitko, že je, jako by mně z oka vypadl?
LILITH: Ne, ty jsi můj Adam a on je ošklivec. Máš mne rád? Dej mi pusu!
ADAM: Lilitko, před cizími lidmi – – –
LILITH: Jakpak se ten člověk jmenuje?
ADAM: Alter Ego.
LILITH: Jak? Altergo? Jdi, Alterko, vezmi konve a nanos vody.
ALTER EGO (zmaten): Já?... Totiž... Ano prosím. (Odejde k domečku.) ADAM: Musím tě, Lilitko, upozornit, že... hm, že mu nemůžeme dávat takové rozkazy.
LILITH: Ale vždyť poslechl!
ADAM: Ano, ale nemusel by. Je to svobodný člověk, jako já, Lilitko.
LILITH: Ty také chodíš pro vodu a také posloucháš Lilitku.
ADAM: To je zásadní rozdíl, miláčku; já mohu poslouchat, protože jsem tady pánem, rozumíš? Kdežto on je jenom... Zkrátka musíš s ním jednat šetrně.
LILITH: Jdi, vždyť je to jenom černoch.
ADAM: Jaký černoch?
LILITH: Tys přece říkal, že mně uděláš černocha, aby mně sloužil!
ADAM: To není černoch, Lilitko; on je... eh, on je totiž jaksi... To má být totiž můj přítel, rozumíš?
ALTER EGO (vrací se rozhořčen): A teď bych rád věděl, jsem-li tady sluha nebo co. Prosím to je zásadní otázka! Já zásadně odmítám své postavení!
LILITH: A proč tak křičíš, Alterko?
ADAM: Protože mluví zásadně. Milý příteli –
ALTER EGO: To bych si vyprosil! Já nejsem žádný přítel! Vám udělám všecko, paní Lilith, ale jemu ne. Vám