VI.

Táž scenérie s oběma městy na obzoru. Vpředu díra v zemi, jež zůstala po Hlíně stvoření; ale jsou některé zevní známky, že díra je obývána. Trochu prádla na šňůře, něco smetí na zemi; vedle díry kozí ohrada, jejíž stěny jsou jednak z pamětních desek s nápisem ZDE BYLO VYKONÁNO DÍLO STVOŘENÍ, jednak z Adamovy tabule s nápisem SVĚT MUSÍ BÝTI ZNIČEN.

První ranní úsvit před slunce východem.

ALTER EGO (zleva s kufříkem v ruce): Nikdo mne neviděl. (Rozhlíží se.) Už jsem tu tolik let nebyl...

ADAM (zprava s kufříkem v ruce): Tak jsem tu zas. Celý svět ještě spí. Jen stvořitel bdí –

ALTER EGO: Hola, je tu někdo?

ADAM: Stůj, kdo tu?

ALTER EGO: Snad to nejsi ty, Adame? (Schová kufřík za zády.) ADAM: Alter Ego? Co tu hledáš tak časně? (Rovněž schovává svůj kufřík.) ALTER EGO: Hm, já jen tak. Trochu se nadýchat vzduchu. A ty?

ADAM: Já mám špatné spaní. A tak trochu bloumám – (Pauza.) Ty už jdeš domů?

ALTER EGO (sedne si na kufřík): Ale ne; tady je tak svěží vzduch...

(Pauza.)

ADAM (rovněž si sedne na svůj kufřík): Já jsem tu totiž... hledal samotu. (Vzdychne.)