19

ADAM: Ale teď už toho mám dost! Já si zapovídám, aby ses míchal do mého rodinného života!

ALTER EGO: Cože, ty mně chceš něco poroučet?

ADAM: Já ne, člověče, já ne, ale stvořím ti ženu. Zařiď se po svém a buď šťasten. Alter Ego, já ti dám družku: jsi konečně spokojen?

ALTER EGO: Jak to, spokojen? To je prostě mé právo, abych měl svou družku. A to bych se podíval, abys mně ještě upíral mé právo na družku! Proč bych měl být spokojen, když dostanu jen to, nač mám právo? Nene, holenku, to mně nestačí. Tak dělej honem!

ADAM: Co myslíš, Lilitko, mám mu stvořit ženu?

LILITH: Já nevím. Já bych chtěla být tak veliká, jako je ta na horách.

ALTER EGO: To je pravda, udělej ji trochu větší, hodně velikou. Tak začni!

ADAM: Jen co si umyji ruce.

ALTER EGO: Ale ne, může to být třeba bruneta. Jen rychle! To ti říkám, já nechci žádnou domácí slepici! Musí být zajímavá, musí být štíhlá a vysoká –

ADAM (kleká k hromadě hlíny a počíná tvořit): Počkej, ne tak rychle! Ženo, buď rozumná, buď tichá, buď cudná –

ALTER EGO: Ale to ne! Kdepak! Já nechci žádnou guvernantku!

LILITH: Jaké bude mít šaty? Lila?

ALTER EGO: Ať je temperamentní! Ať je to fešanda! Ať je krásná!

LILITH: Terakota! Nebo káro! Alterko, řekni, ať je károvaná!

ADAM: Buď silná! Buď vážná –

ALTER EGO: Já nechci, aby byla jako tuřín! Já chci takovou bledou, s velkýma očima –

LILITH: To by musela mít černé šaty. S úzkým výstřihem, víš?

ALTER EGO: To se rozumí, hluboký výstřih; a pleť jako matnou slonovinu.

LILITH: Ať není tak hloupá, aby seděla doma jako já!

ADAM: Lilitko, ty se do toho nepleť!

ALTER EGO: Ty se do toho nepleť! Ať je spíš hubená –

ADAM: Prosím tě, dělám ji já, nebo ty?

ALTER EGO: A bude to má žena, nebo tvá? Ať je strašně hluboká!

LILITH: To by byla blázen, aby byla takový otrok jako já! Vždyť já nic neužiju, a nikam nepřijdu –

ALTER EGO: Ať není fádní! Ať má tenké prsty, člověče!

ADAM: Ať není svéhlavá!

ALTER EGO: Tak do toho pořád nemluv! Já chci, aby měla alt a ducha a dlouhou šíji.

ADAM: Ať je počestná!

LILITH: To by byla hloupá! Co by z toho měla?

ADAM: Ať je poslušná!

ALTER EGO: Já nechci! Ať je, jaká sama chce!

ADAM: Tys tomu dal! Teď nevíme, jaká vlastně bude.

ALTER EGO: Na tom nezáleží. Já svou ženu v ničem neomezuju; ať je taková, jak je jí libo.

ADAM: To ne, kamaráde! Tvůrce má tvořit lidi, jací by měli být, a ne jak by se jim zachtělo. To by to vypadalo!

ALTER EGO: A to by byla pěkná svoboda, aby někdo člověku předpisoval, jaký má být! Já zrovna chci, aby byla taková, jak se jí zachce! Co se vůbec pleteš do mé domácnosti?

ADAM: Dovol, snad mám právo vědět, co tvořím!