LILITH: A Lilitky si při tom ani nevšimneš! Ty mne už nemáš rád!
ADAM: Ale u všech čer-... Hm. Ale mám, miláčku!
LILITH: Tak si sedni u mne. A to budeš pořád tvořit?
ADAM: Pořád. Víš, zlato, já musím udělat nový svět. Mám ti něco vypravovat? Tak si představ, že byl už jednou jeden veliký starý svět –
LILITH: Koukej, jaké mám nohy. Ty máš také prsty na nohou?
ADAM: Ovšem. A ten svět, Lilitko, byl špatný, a já jej popřel.
LILITH: Jdi! A proč jsi to udělal?
ADAM: Vždyť ti to říkám: protože byl špatný, rozumíš!
LILITH: Ne.
ADAM: Tak tedy protože tam nebyla Lilitka.
LILITH: Aha. Tak povídej dál.
ADAM: A já jsem ten starý svět popřel, a bum, byl pryč, zmizel. Takovou sílu já mám. A teď udělám nový a lepší svět; budou tam noví, dokonalí a moudří lidé –
LILITKA: A bude tam Lilitka?
ADAM: To se rozumí, drahoušku, že bude! Vždyť Lilitku už mám!
LILITKA: Tak nač potřebuješ jiné lidi, když máš Lilitku?
ADAM: Dětino, musí přece být víc lidí na světě!
LILITH: Tak vidíš, Lilitka ti už nestačí!
ADAM: Ale stačí, ty bloudku; jdi, jenom neplač! Muž musí tvořit, rozumíš? To je povinnost. Kdybys věděla, co je rozkoš tvoření –
LILITH: Rozkoš tvoření? Co je to?
ADAM: To je taková nevýslovná slast, Lilitko.
LILITKA: A když mne líbáš, to není žádná slast?
ADAM: Je, ženuško, je! Jakpak by nebyla!
LILITH: Tak vidíš, nač tedy potřebuješ tvořit?
ADAM: Abys viděla, co dovedu. Počkej, jak si mne pak budeš vážit!
LILITH: Ale já si tě nechci vážit! Ty jsi můj! Dej mi pusu!
ADAM: Lilitko, jak ty jsi milá! Můj miláčku!
LILITH: Vždyť mně pomačkáš šaty!
ADAM: To z radosti, že tě mám. Ty mé zlato! Já jsem tak šťasten – Počkej, jen okamžik! (Vytáhne z kapsy notes.) Zlaty věk! To je báječné!
LILITH: Co to máš?
ADAM: Ale nic, chci si jen něco zapsat, abych to nezapomněl, víš? Nic tak člověka neinspiruje jako láska. (Píše.) Stvořit Zlatý věk! To je ohromný nápad!
LILITH: Ne, ty máš divné chloupky na rukou! Adame, proč máš na rukou chloupky?
ADAM (píše): Cože?... Víš, Lilitko, my budeme tvořit společně; ty budeš sedět vedle mne, a já budu psát... Psát obraz a zákon příštího ráje. Sakra, to je veliký okamžik!
(Pauza, píše.)
LILITH: Adame?
ADAM: Ano, drahoušku?