ALTER EGO: A komu náleží teď?
ADAM: Teď náleží těm, kdo jsou.
ALTER EGO: Stejným dílem?
ADAM: Stejným dílem.
ALTER EGO: Tak ukaž, kam až jde můj díl!
ADAM: Tvůj díl je všude. Počkej, já ti to přečtu.
ALTER EGO: Nech si svůj notes! Vydej mně náš díl a pak si čti, co chceš. Já si také budu dělat, co chci, viď Zairo?
ADAM: Ty mi nerozumíš! Všechno bude společné! Základní zásada zní –
ALTER EGO: Ty máš své zásady a já mám také své. Já ti také nelezu za tvou Lilitkou.
ADAM: Ale počkej, nejdřív se musíme shodnout –
ALTER EGO: Já se nechci shodnout. Já chci dostat svou polovičku světa, a pak se můžeme shodnout přes plot.
ŽENA: Jenom polovičku? Tak málo?
ADAM: Musíme se shodnout, jak uděláme Zlatý věk. Máš-li lepší názory, dobrá, ustoupím. Ale to je nemožné, protože pravdu mám já.
ALTER EGO: Jakoupak pravdu? Já ji prostě popírám, a je to.
ADAM: Jak ji můžeš popírat, když jí neznáš?
ALTER EGO: Já ji popírám zásadně. Nego a limine. To by tak hrálo, abys ty měl pravdu, a já ne, viď Zairo?
ADAM: Počkej, nekřič! V našem Zlatém věku nebude –
ALTER EGO: Já se tě neprosím o tvůj Zlatý věk. Já si udělám svůj a ještě lepší. Děl, děl a nemluv!
ŽENA: Já chci tamto a ono! To je naše!
ALTER EGO: A ta hromada hlíny také.
ADAM: Hlína stvoření je moje!
ŽENA: Já nechci hlínu. Já chci květiny. Já chci oblaka.
ALTER EGO: Až po to místo, co stojím, je všechno naše. Tady je naše hranice.
ADAM: Já nedovolím, aby se trhal svět!
ŽENA: Já chci to, co je za obzorem. Já chci tu modřejší stranu.
ALTER EGO: Ano, má paní, to všecko je tvé. Jsi spokojena?
ŽENA: Mne tak bolí nohy!
ALTER EGO: Přinesu ti židli. (Běží k Adamovu domku.)
ADAM: Nechoď tam! Co tam máš co hledat? (Chce za ním.)
ŽENA (zadrží ho): Zůstaň!
ADAM: Co chceš?
ŽENA: Proč jsi mne nepochopil! Když jsem tě poprvé viděla, cítila jsem něco tak osudového... Alter Ego mne šíleně
miluje. Viděls, jak na mne žárlí?
ADAM: Ano, snad... Počkej, já musím domů!
ŽENA: Mne ohromně vzrušuje, když někdo žárlí. Já mám strašně ráda hrdinství.
ADAM: Ale co tam u mne dělá?
ŽENA: Nemysli na to. Život je tak opojný! Milovat a nedbat ničeho... Pojď, prchněme!
ADAM: Pusť, já... Já tady mám tu hlínu... a Lilitku... a kanón... – Já nemohu odtud! Pusť!