33

ROMANTIK: Žádné řeči! Vyhodit je!

VĚDÁTOR: Prosím o slovo!

POETA: My tu máme mít slavnost!

HEDONIK: Dobří lidé –

ROMANTIK: Vy jste nás přišli vyprovokovat!

(Křik Adamových lidí.)

RÉTOR: Pánové z druhé země, jelikož tu pořádáme odhalení desky –

POETA: – s recitací –

FILOZOF: – a přednáškou –

RÉTOR: – žádáme vás, abyste se vzdálili!

ROMANTIK: Ven s nimi!

(Křik, troubení a pískání.)

AE: Pánové! (Hluk se utiší.) AE masy sem přicházejí konat AE manifestaci.

RÉTOR: Koukejme, a jakou?

PRVNÍ AE: AE lid sem přichází zasadit pamětní desku.

VŠICHNI AE: Zde bylo vykonáno dílo stvoření!

(Užaslá pauza.)

VĚDÁTOR: Ale dovolte, vás přece Adam nestvořil!

DRUHÝ AE: Ne. Nás stvořil Alter Ego.

VŠICHNI AE: Nás stvořil Alter Ego.

FILOZOF: Stvořil? Vás že někdo stvořil?

ROMANTIK: Oni si myslí, že jsou stvořeni!

HÉDONIK: Zač je vás tucet?

(Křik a výsměšné hohó.)

RÉTOR: Ale pánové, to je omyl! Vy přece nejste stvořeni!

POETA: Vy jste konfekce!

ROMANTIK: Vy nejste žádné originály!

HEDONIK: Vy jste jenom numera!

VĚDÁTOR: My s vámi vůbec nemluvíme!

ROMANTIK: Vy stádo!

POETA: Vy hliněné hrnky!

FILOZOF: Vy padělky!

PRVNÍ AE: Dost! A co jste vy?

RÉTOR: My jsme praví lidé.

ROMANTIK: Osobnosti.

FILOZOF: Duše.

POETA: Obrazy boží.

PRVNÍ AE: Vy jste prašivý přežitek.

RÉTOR: Cože jsme?