20

ALTER EGO: To by tak hrálo! Kdyby tvůrce věděl, co dělá, tak by toho nechal. Nepleť se do toho a tvoř!

ADAM: A což stvořím-li něco – – – zrodí-li se mi pod rukou něco strašného?

ALTER EGO: To pak bude má věc, abych ti to vytkl. Tvůrce si už musí nechat něco líbit. Tak dělej! Copak tohle je nějaká práce?

ADAM: Já se s tebou nebudu hádat. Měj si, co chceš. (Dechne do hlíny.) Vstávej, ženo! Čiň, co ti libo!

ALTER EGO: To jsem zvědav, co vlastně...

(Žena vztýčí se.)

ALTER EGO: Koukej, ta je báječná!

ŽENA: Proč jste mne vzbudili? Snila jsem tak nádherný a purpurový sen!

ADAM: Vzbudili jsme tě k životu – eh, my jsme jí zapomněli dát jméno; jak jí máme říkat?

ŽENA: Jmenuj mne Hádanka.

ALTER EGO (k Adamovi): Tak co jí říkáš! Představ mne!

ADAM: To je Alter Ego, Hádanko.

ŽENA: Neříkej mi Hádanko. Já jsem Chiméra. To je zvláštní, kdo se na mne podívá, cítí, že je ve mně nějaké tajemství. Každý mi to říká.

LILITH (stísněně): Dobré jitro, paní.

ŽENA: Vy jste milá! Proč nosíte tak hrozné šaty? Musíme se spolu spřátelit, ano? Pohrdáte muži?

LILITH: Já? Ale ne, proč?

ŽENA: Protože jste žena, dušinko. Já vám povím tolik věcí, až budeme samy!

LILITH: Ale já mám Adama ráda!

ŽENA: Jak jste naivní! Já vás musím políbit!

LILITH: Ne, já se vás bojím! Adame, pojď domů!

ŽENA: Já vám ho nevezmu, dětino. To je zvláštní, jakou mám moc nad muži. Já už jsem tolik prožila...

LILITH: Vždyť jste se teprve narodila!

ŽENA: Jsem tak unavena! Chtěla bych jet někam daleko, do nových zemí, za novými dojmy... Nemáte tu zrcadlo?

Já zbožňuju prostý život. Tady je tak rozkošná samota... Já bych se dovedla dívat celý den na jedno stéblo trávy.

ALTER EGO: To je ohromná ženská!

LILITH: Adame, pojď domů!

ADAM: Ale ano, Lilitko, můžeš jít.

ŽENA: Věříte v osud? Věříte, že jsou si někteří lidi souzeni? Táhne je to k sobě... na první pohled... To je zvláštní, že kdo mne miluje, musí zemřít.

LILITH: A proč?

ŽENA: Nevím, Ve mně je něco osudného; to vám strašně na každého působí. Tady je děsně nudno, nezdá se vám?

Já bych tančila jako divá! Já bych tak něco chtěla!

ALTER EGO: Co?

ŽENA: Nevím, něco velikého. Ve mně je cosi neukojeného. Kdo mne pochopí?

ALTER EGO: Já!

ŽENA: Kdo spoutá Elzu? Kdo mne ovládne?

ALTER EGO: Já!

ADAM: To není pravda!

LILITH: Pojď domů, Adame, nech je!