ALTER EGO: Kadlub. Nová metoda tvoření. Tvoření ve velkém. Adame, Adame, překonal jsem tě!
ADAM: K čemu to je? Co to znamená?
ALTER EGO: Můj patent! Nacpeš do toho hlíny, foukneš, hotovo. Znovu nacpat, fouknout, hotovo! Sériová výroba!
Tucet za pět minut! Takhle se to dělá, stvořiteli! Koukej! (Porazí tabuli; za ní vyskočí dvanáct sériových stvořenců.)
ADAM: Bože na nebi! Cos to udělal?
ALTER EGO: Adame, před tebou stojí Masa.
ADAM: Proč jsou tak stejní? Proč jich je tucet?
ALTER EGO: To je to veliké, stvořiteli. To je právě to nadlidské. Já jsem stvořil Zástup!
ADAM: Tohle že jsou lidé?
ALTER EGO: Žádní lidé. Dav. Koukáš, co? Jeden jako druhý. A všichni mají stejnou myšlenku.
ADAM: Kterou?
ALTER EGO: To se ukáže. Ať je která chce, jen když je stejná. Myšlenka davu je něco velebného.
PRVNÍ STVOŘENEC (počne se drbat; všichni ostatní po něm se drbou na témže místě).
ALTER EGO: Vidíš je? Neříkal jsem ti to? Dav se probouzí!
ADAM: Ale proč tu tak stojí? Proč nic neřeknou?
ALTER EGO: Tiše, tiše, rodí se v nich myšlenka. Masa přichází k vědomí. Sestupuje na ně Duše davu. Hle, hle, teď zvedají hlavy! Teď otevrou ústa – slyš –
DAV (počne unisono hvízdat).
ADAM: Co to pískají?
ALTER EGO (v šílené radosti): To je má písnička! Pískají mou písničku! Stvořiteli, překonal jsem tě! Já jsem jejich Vůdce! Já jsem se stal Vůdcem!
ADAM: Proč tak křičíš?
ALTER EGO: Protože být Vůdcem je tisíckrát víc než být Tvůrcem, ty blázne!
Opona