17

ALTER EGO: Co ti je po tom? Já mám na ni stejné právo jako ty.

ADAM: A to bych si vyprosil! Je to má žena, nebo tvá?

ALTER EGO: To je jedno. Manželství už neplatí.

ADAM: Aby sis to nepletl: moje manželství platí.

ALTER EGO: A tohle má být nějaký nový svět? To bych se na to podíval, abys ty měl nějaká práva, a já ne!

ADAM: Nekřič! Vždyť ji probudíš!

ALTER EGO: A to bych rád věděl, proč bych neměl křičet! Myslíš, že si dám od někoho poroučet? A zrovna budu křičet: Hanba! Pereat! Fuj!

HLAS LILITHIN: Adame! A – da – me!

ADAM: Tak vidíš, probudils ji. – Ano, miláčku, tady jsem!

ALTER EGO (honem si čistí šaty): Nemáš nějaký kartáč? Takys mne mohl stvořit v nějakých lepších šatech!

Vypadám jako šupák.

ADAM: Co zase chceš? Vypadáš nachlup jako já.

ALTER EGO: To je právě to! Já bych se byl udělal docela jinak a daleko líp.

LILITH (přichází z domečku): Adame, pročs tak křičel?

ADAM: Já? Ale ne, drahoušku – Ano, podívej se, Lilitko, dostali jsme hosta. Co mu říkáš?

ALTER EGO: Rukulíbám.

LILITH: Hu, ten je ošklivý! Co tu chce?

ALTER EGO: Prosím to on mne udělal tak ošklivého! Já protestuju!

ADAM: Ale vždyť jsi jako já! Že, Lilitko, že je, jako by mně z oka vypadl?

LILITH: Ne, ty jsi můj Adam a on je ošklivec. Máš mne rád? Dej mi pusu!

ADAM: Lilitko, před cizími lidmi – – –

LILITH: Jakpak se ten člověk jmenuje?

ADAM: Alter Ego.

LILITH: Jak? Altergo? Jdi, Alterko, vezmi konve a nanos vody.

ALTER EGO (zmaten): Já?... Totiž... Ano prosím. (Odejde k domečku.) ADAM: Musím tě, Lilitko, upozornit, že... hm, že mu nemůžeme dávat takové rozkazy.

LILITH: Ale vždyť poslechl!

ADAM: Ano, ale nemusel by. Je to svobodný člověk, jako já, Lilitko.

LILITH: Ty také chodíš pro vodu a také posloucháš Lilitku.

ADAM: To je zásadní rozdíl, miláčku; já mohu poslouchat, protože jsem tady pánem, rozumíš? Kdežto on je jenom... Zkrátka musíš s ním jednat šetrně.

LILITH: Jdi, vždyť je to jenom černoch.

ADAM: Jaký černoch?

LILITH: Tys přece říkal, že mně uděláš černocha, aby mně sloužil!

ADAM: To není černoch, Lilitko; on je... eh, on je totiž jaksi... To má být totiž můj přítel, rozumíš?

ALTER EGO (vrací se rozhořčen): A teď bych rád věděl, jsem-li tady sluha nebo co. Prosím to je zásadní otázka! Já zásadně odmítám své postavení!

LILITH: A proč tak křičíš, Alterko?

ADAM: Protože mluví zásadně. Milý příteli –

ALTER EGO: To bych si vyprosil! Já nejsem žádný přítel! Vám udělám všecko, paní Lilith, ale jemu ne. Vám