28

ALTER EGO: Aha, máš strach.

ADAM: Oho!

ALTER EGO: Tak co, chceš se se mnou měřit?

ADAM: Dobrá.

ALTER EGO: Dobrá. (Plivne si do dlaní,) Soutěž starého a nového světa! Závody v tvoření o světový rekord!

(Seskočí z kupy hlíny.) Platí?

ADAM: Platí!

ALTER EGO: Tak nazdar! (Zvedne tabuli, kterou byl přinesl, a nese ji k Hromadě tvoření.) ADAM: Co to máš? Propána, kdes to vzal?

ALTER EGO: Ale našel jsem to tamhle v roští. (Připevňuje tabuli u Hromady tvoření tak, aby jí byl kryt jako ohradou.)

ADAM (čte): “Svět – musí – býti – zničen!” Má tabule! – Dej to pryč! Co s tím tady chceš?

ALTER EGO: Abys mně nekoukal do práce. To je také můj vynález: zdravá konkurence.

ADAM (pro sebe): Svět musí býti zničen! – To je špatné znamení! – Alter Ego, nedávej sem tuhle tabuli!

ALTER EGO: Proč? Prkno jako prkno.

ADAM: Ale ten nápis se sem nehodí!

ALTER EGO: Hodí. Je zrovna dost veliký. – Tak hotovo. (Vyjde k Adamovi a podává mu ruku.) Nu, starý, podejme si ruce. Život je boj.

ADAM (poněkud dojat): Děkuju. Mnoho zdaru!

ALTER EGO: Bez starosti. Tak jedeme?

ADAM: Ne, ještě ne! Já se musím připravit. Jdi na své místo a počkej, až řeknu “teď”.

ALTER EGO: Dobrá, jen dělej. (Zajde za svou zástěnu.)

ADAM: Tak, a teď mu ukážu! – Ale to nejde, slyšíš? Musíš tleskat rukama, abych věděl, žes ještě nezačal!

ALTER EGO: Nu dobře, jen si pospěš. (Tleská.)

ADAM (pro sebe): Teď stvořit to nejlepší! Zvol si tu největší z největších myšlenek... Ale kterou?

ALTER EGO: Tak začneme?

ADAM: Hned, hned! – Musím se soustředit – Ale tak nevyrušuj mě pořád tím protivným tleskáním!

ALTER EGO: Vždyť jsi sám chtěl, abych tleskal.

ADAM: Ano, ano, jen tleskej! Honem! Něco velikého! Vždyť už bylo tolik velikých myšlenek! Proč mě nic nenapadá? – Něco, co musí být! (Dívá se na tabuli.) Svět musí býti zničen! Zlořečená tabule! Jak mám před ní tvořit?

ALTER EGO: Tak už?

ADAM: Ještě ne! Hrome, co teď?

ALTER EGO: Sláva!

ADAM: Cože?

ALTER EGO: Že jsi konečně řekl “teď”.

ADAM: Ale já jsem neřekl “teď”! To neplatí! Co tam děláš?

ALTER EGO: Tvořím.

ADAM: Ale to nejde! Já jsem ještě nezačal!

ALTER EGO: Tak začni a nemluv. (Počne hvízdat.)

ADAM (vrhne se k hlíně na své straně): To se řekne, začni! Ale co? Co je dokonalé? Co lidského je bez vady?