bystré ovce vyslobodil;
radujtě se, valaši,
pri betlemskom salaši! Atd.
Při zpívám hajdukují a potom navrhne bača, aby šli do Betléma vítat novorozeného Ježíška a dary mu oferovat.
„Ale keď k Bohu puojděme, cože my mu vezmeme?“ ptá se bača druhých, a když povědí, co mu dáti chtějí, zazpívá bača:
Nuž my tedy, pastuchove, do Betléma poďme,
pomaličku, potichúčku, dieťatko nezbuďme.
Jedenkaždý k němu klekni
a důvěrné jemu rekni:
Vítaj, králi, vítaj!
Dozpívavše pokročí ke stolu, na němž postaven chrámeček představující Betlem. Nejdřív přistoupí k jeslím Fedor řka:
Já Fedorík,
bystrý pacholík,
darujem těbe jablčko
jako moje srdiečko:
vezmi sebe a hryz!
Fedor odstoupí a přistoupí bača:
A já těbe darujem takého barana,
co ho nězješ od večera do rána,
k tomu eště sud žinčice, hrudu syra,
aby těba vychovala tvoja matka milá.
Vezmi sebe!
Po bačovi přistoupí Stach:
A já těšbe darujem taků klobásu,
čo ťa třikrát ňou opášu,
a k tomu eště medu hrnček.
Vezmi sebe!
Naposled přistoupí k jeslím honělník:
Daj Boh štěstia, Panebože malučičky,
kdě si sa vzal v tejto pustej maštaličky?
Já som honělník, svižný pacholík,
keďby si sa do mojej koliby nadaril,
tak bych ta opatril, ohníka ti zavatril,
a kdě by si má poslal, ta bych bežal,
a ty by si bysťubohu v kolibe ležal!
Když byl i honělník obětoval Ježíškovi ochotnou svou službu, nemaje nic jiného, zazpívají všickni píseň vánoční valašskou, zatancují od země a je konec hry. Gazdina je obdaruje koláči, ovocem, někdy i penězi, a bača přeje gazdovi ve jménu všech šťastné a veselé svátky, stálého zdraví, konče řeč nábožným pozdravem: ,,Sláva Bohu