57

bystré ovce vyslobodil;

radujtě se, valaši,

pri betlemskom salaši! Atd.

Při zpívám hajdukují a potom navrhne bača, aby šli do Betléma vítat novorozeného Ježíška a dary mu oferovat.

„Ale keď k Bohu puojděme, cože my mu vezmeme?“ ptá se bača druhých, a když povědí, co mu dáti chtějí, zazpívá bača:

Nuž my tedy, pastuchove, do Betléma poďme,

pomaličku, potichúčku, dieťatko nezbuďme.

Jedenkaždý k němu klekni

a důvěrné jemu rekni:

Vítaj, králi, vítaj!

Dozpívavše pokročí ke stolu, na němž postaven chrámeček představující Betlem. Nejdřív přistoupí k jeslím Fedor řka:

Já Fedorík,

bystrý pacholík,

darujem těbe jablčko

jako moje srdiečko:

vezmi sebe a hryz!

Fedor odstoupí a přistoupí bača:

A já těbe darujem takého barana,

co ho nězješ od večera do rána,

k tomu eště sud žinčice, hrudu syra,

aby těba vychovala tvoja matka milá.

Vezmi sebe!

Po bačovi přistoupí Stach:

A já těšbe darujem taků klobásu,

čo ťa třikrát ňou opášu,

a k tomu eště medu hrnček.

Vezmi sebe!

Naposled přistoupí k jeslím honělník:

Daj Boh štěstia, Panebože malučičky,

kdě si sa vzal v tejto pustej maštaličky?

Já som honělník, svižný pacholík,

keďby si sa do mojej koliby nadaril,

tak bych ta opatril, ohníka ti zavatril,

a kdě by si má poslal, ta bych bežal,

a ty by si bysťubohu v kolibe ležal!

Když byl i honělník obětoval Ježíškovi ochotnou svou službu, nemaje nic jiného, zazpívají všickni píseň vánoční valašskou, zatancují od země a je konec hry. Gazdina je obdaruje koláči, ovocem, někdy i penězi, a bača přeje gazdovi ve jménu všech šťastné a veselé svátky, stálého zdraví, konče řeč nábožným pozdravem: ,,Sláva Bohu