Španie Pole
Španie Pole (maď. Ispánymezó, t. j. županské pole) leží v Gemerské stolici blíže Ratkové, as jednu a půl míle od Rimavské Soboty, mezi Rybníkem, Brusníkem, Chválovou a Gesticou. Malá to chatrná dědina v hornatém kraji.
Celý chotár záleží z vápenné půdy a za sucha sotva několik pramenů se tam nalézá. V čas plúšti ale dělávají se tam dvě jezera. — Na cestě k Brusníku vedoucí nalézá se železná ruda. — Mezi okolními vršky, majícími svá jména nejvíce od stromoví, jímž obrostlé jsou, jako Čeřina, Lipina, Bukovina, vyniká nade všecky a svou homolovitou formou se odznačuje Vinný vršok; zdvihá se as 5 00' nad dolinou a vrchol jeho jest křovím zarostlý a kamenitý. K němu přiléhá na východní straně vršek mnohem nižší, krásným lesem porostlý, od lidu Háj zvaný.
Pod Hájem je Španie Pole. Na celé té východní straně, po vršku dolů, po polích i cestách viděti je plno rozmrvených kousků popelnic rozličné tloušťky a velikosti. Na mnohých je viděti okrasy. Na též straně, dílem na samém vrchu, dílem po stranách, nalézají se propadiska, jaminy, větší menší, a někde u velikém počtu, zemí zasypané; gazdové praví, že si v nich nejeden vůl nohu zlámal. Při vyšetřování těchto propadisk se nalezlo, že ony vesměs kolmo do hlubiny sahaly. Každá taková jáma je oblá, 5 až do 7' hluboká, nahoře iVV široká, naspodku se ale rozšiřuje až do dvou loket šířky. Stěny jsou vesměs hlinou vymaštěné a vyhlazené. Naspodku se obyčejně popel nalézá a v popeli, jakž tamější obyvatelé dosvědčují, bronzové a zlatéšperky, přezky, kotoučky, prstence a j., což se obyčejně židům za laciný peníz prodává.
Když se vše pováží, poloha vrchu, Háje, rozdrcené střepy popelnic a starožitnosti v jamách nalézané, nemůže se jinak mysliti, než že tu kdysi pohanské obětiště a pohřebiště bylo. Snad jméno Spanie( = spaní) Pole ukazuje spíše na místo, kde se k věčnému spánku ukládali, než na pole županské, jak si to Maďaři vykládají (?).
Pokoradza
Pokoradza (maď. Felso Pokoragy) leží v Gemerské stolici, a je Vyšná a Nižná Pokoradza, či jak ji také zovou, Pokoradz. Na konci hřebene, který dolinu blahskou (maď. balogskou) od rimavské dělí a kde se již do roviny níží, leží Pokoradza, od Rimavské Soboty as hodinu vzdálená. Nablízku dědina Zahorany. S jedné strany je vidět do úrodných rovin a v pozadí se rozprostírají lesy, skaliny a pustiny. Skaliny jsou písečnaté a mnoho tu starých lomů na kámen; i mramor se místy vydobývá. — Dědina je majetná, obydlena čistými Slováky. — Zdali slovo Pokoradza od pokory pochází čili jiný kořeň má, nemohu rozlušťovati, že ale maďarského původu není, to jisto, poněvadž v maďarčině významu nemá.
V chotáru pokoradzském je vršek Háj zvaný. Podobá se velmi Háji nad Španiem Polem; vrch ten jest rolnatý, bučinou otočený, na vrcholu plochý, odkud jest utěšený výhled. V tomto Háji se nejen nesčíslný počet střepů, ale i celé popelnice vydobývají, a krom toho dle slov mého otce, jenž tu sám kopati dával, rozličné bronzové skvosty, píky, kopí, náčiní na koně a stříbrné peníze se nalézají. Že tam starožitnosti se vydobývají, jest tak známo, že mnozí na to zřetel obracují, jen bohužel více ze ziskuchtivosti, takže nejvíce vše vniveč přichází, co se tam vykopává. — Dle slov mého otce každá popelnice, která se tam našla, kamenem do homole vykřesaným přikryta byla. Vypravoval mi (r. 1843) takto: „Asi před třiceti lety byl jsem na Pokoradzi a na své oči viděl jsem tam kameny, které více méně ze země vyčnívaly; když zem se odházela, bylo viděti kameny do podoby homole hrubé vytesané, s loket zšíří i zdélí. Pod každým tím kamenem, pod vrstvou země as na 8“ ležící, nalezla se popelnice.
Popelnice ty byly velmi baňaté, dvouuché, s velkými otvory, zevnitř černé s okrasami rozličnými; udělané byly z hrubozrnné hlíny, as na čtvrt palce tloušťky. V každé byl popel a jeden peníz. Peníze, které se v popelnicích i vůkol nich v zemi nalézají, jsou veskrze z dobrého stříbra, 3/ lotu těžké. Na jedné straně sedí muž nahý na koni, 4
ruce drží vzhůru zdvižené, a okolo něho jsou hvězdy, měsíc a rozličné znaky; na druhé straně je hlava, břečtanem otočena. Na některých i písmeny viděti Δ . O . aneb Π, H I .“
Můj otec našel při jedné popelnici i zbroj jakousi, podobnou helebardě.
Mimo to našlo se tam mnoho bronzových věcí, jak jsem již podotkl, také ostruha z bronzu a sekerka železná na způsob fokoše, která se nalezla nedaleko Gerke. Tato dědina leží nedaleko Pokoradze a okolo ní též mnoho rozmrvených popelnic se nalézá, jakož i při Bažovu, blízkém to letohradu. Čára, kde se střepy ty zhusta nalézají, táhne se až výše dědiny ke starým lomům.
Tisovec
Tisovec (maď. Tiszólc, něm. Teisholz) je městečko v Gemerské stolici. Leží v hluboké dolině mezi vysokými porostlými vrchy; bezpochyby má jméno od tisu, kterého tam v dávných časích mnoho rostlo, nyní je ale vzácný.
— Na západní straně nad samým městem je krásný, velmi vysoký vrch Hradová zvaný a tam, praví lid, že stával kdysi hrad ,,kňahni Mangy“, která tam přebývala a v pokrevnosti byla s vladařem hradu muráňského. Lid posud říká nahoře ,,Na hradovišti“ a věří, že pod Hradovou veliké poklady leží. — Na západním konci vrchu strmí do