medíka (medu] na koláč.
4
HRA NA KUŘÁTKO A JESTŘÁBA
(Ze Zvolenské stolice na Slovensku, a nejvíc hraji jen děvčátka tu hru)
Vyvolí se nejdřív jestřáb, pak kvočna a ty ostatní jsou kuřátka. — Kvočna začne kvokat a kuřátka se okolo ní seženou a po zemi jako by zrnka hledala. — Jestřáb nedaleko sedí, kope jamku a ustavičně si říká: „Kopem, kopem jamku.“ — Kvočna jej vidí, běží k němu a ptá se ho: ,,A načo ti ta jamka?“ — „Vodu zvariť (svařiti),“
odpoví jestřáb. — ,,A načo ti ta voda?“ — „Kuriatko opariť.“ — ,,A kde ti kuriatko?“— ,,Těbe ho uchytím!“ — Vtom jestřáb vyskočí, chtě jedno kuřátko uchytit, kvočna se ale za ním pustí, začne ho tlouci roztaženými rukami (jakoby křídlama), kuřátka se rozplaší a jestřáb s kvočnou se honí, který kterého chytí. Jestli chytí jestřáb kvočnu, musí ona býti jestřábem, naopak zase on kvočnou.
5
HRA NA SVINKU
Na prostranné rovné trati (trávníku, pastvině) udělají si děvčata a chlapci, kteří chtějí hráti, jámu as jako malý kotlík, také ji jmenují kotlic. Okolo toho kotlíku nadělají tolik menších jamek, kolik je svinkovců(hráčů). Jediný zůstane bez jamky a ten je sviniar. Každý drží v ruce hůl, sviniar mimo hůl drží v ruce ještě i okrouhlý kámen a to je svinka. První sviniar zvolí se všeobecným usrozuměním. Když vše připraveno, počne hra (svinkati aneb hra na svinku zvaná). Mimo sviniara vtekne každý svoji hůl do jedné jamky. Sviniar drží svinku a rád by ji buď přímo do kotlíku nebo do některé jamky hodil. — Ale to není snadno, pozornost je na svinku obrácena, a jak kterému do jamky přiletí, v okamžení holí ji odbije dále, druhý, komu do jamky padne, též tak rychle dále ji odbije, nechce-li být sviniarem; neboť kdo by ji rychle neodbil a jen o několik okamžení se opozdil, že by svinka v jamce ležeti zůstala, musí být sviniarem. —
Padne-li svinka do kotlíku, rychle svinkovci z kotlíku ji vybíjejí, kdyby tam déle zůstala, než by deset napočítal, už by museli jamky přeměňovati. Mezitím co svinkovci svinku od jamky do jamky házejí a odbijí, sviniar obchází kolem a dává na vše pozor. Jak se který opozdí a jamku jen okamžení prázdnou nechá, sviniar přiskočí a vtekne rmrdo ní svoji hůl; ten, co zůstal bez jamky, musí pak býti sviniarem a sviniar stane se svinkovcem. Při této hře je potřeba veliké pozornosti, na všech stranách aby měli oči.
6
HRA NA PUKANKU
Při pršce hrají děti na venku rády pukanku. Užmolí a ulapkají kousky hlíny jako ořech veliké a ty hází zpozdálečí buď na vrata nebo na branky, kaní se trefí, volajíce přitom:
Pukanka, pukanka, pukanka,
daj nám, bože, slnca
do novyho hrnca;
veď ti ho my dáme,
kedě sa vyhráme;
príď na naše vrátka,
dáme ti kus, kus blátka —
puk!
Přitom hodí uválenou hrudku na vrata, až se rozpleskne — pukne.
7
VÁNOČNÍ HRA SLOVENSKÝCH CHLAPCŮ
Osoby: Anděl, bača, Fedor, Stacho, Kubo, valaši. Pes Zahraj.