stávkou, kyslou vodou, ale i vodou kvasnou. — Jeť na Slovensku vůbec množství minerálních vod, kyselých, hořkých, slaných, i teplíc, kde vře voda živým ohňom, jak lid říká. Ve Zvolenské stolici je přes dvacet kyselek, mimo lázeň sliačskou a bystřičkou, která síru a magnesii v sobě obsahuje.
Hory Zvolenské stolice bohaté jsou na rudy. Je přísloví, Báňská Bystřice že je měděnými, Sťávnice stříbrnými a Kremnice zlatými zdmi ohraděna. V Panské Dolině(Herrengrund) a Starých Horách (Altgebirge) dobývá se ruda měděná, která stříbro v sobě obsahuje. Ve dvou nejstarších dolech těží se tato ruda již po devět století. V prvních dobách mnoho se jí vytěžilo a byla na stříbro bohatší, poslednější doby je největší výtěžek 3000 centů mědi a 2000 váhy stříbra. — V bystřických a jakubovských hamrech dělá se z mědi, z níž stříbro již vyloučeno, plech i vyhloubený tovar (vertiefte Waare, kotle a p.), jehož se mnoho do Slezska vyváží. — Tamtéž je voda cementová a štola ledová. Stojící v ní voda vždy z jara mrznouti začne a do léta zmrzne v tuhý led, který v zimě teprv zase roztaje. — V Podkánové (Ratzengrund) je štola 2000 sáhů dlouhá, spojujíc doly Panské Doliny se starohorskými; v Panské Dolině znamenitý je vodovod, 21 000 sáhů dlouhý, který potřebnou hnací vodu pro čerpadelní stroj rudní v Panské Dolině, 2071' vysoko ležící, s hory Prašivé, 5114' vysoké, přivádí. V Tajově je hutá a vyrábí se tam též kamenka (auripigmentum). V Malachově a okolí jeho je dvanáct stup na střelný prach. Čilejší život panuje ale v dolinách horního vidieku, kde se mnoho železné rudy dobývá, zvlášť na Hronci, Polhoře, Jaseném, Bystré, Moštenici, Eubietové, Vajskové, Ponikách a jiných více, kde se také hned ruda čistí a ze železa tovar robí. Tu jsou báně komorní (císařské), tu geverkské, onde viděti stoupy, kde se ruda tluče (Pochwerk) stúpním hámrikem, jejž baníci železem nazývají, a žerd, na které železo přiděláno, střela(Schiesser). Tu jsou ohromné pece, v nichž surovina(surové železo) se roztápí, aby kovatelnosti nabyla, tu hamry, kde se tlapky na plech dělají, který se potom v dílnách na válcech vyrábí. Tu pilnikárny jsou, tu horské kuzně(kovárny), kde se rozličné potřebné nářadí ková, tu maše na klínce(hřeby), jichž se do roka nakuje do třech milionů kusů všeho druhu. Ze všech konců ozývá se klepot, bušení a ve dne v noci jachtají pece od horoucnosti. Jsou ještě i staré pece (zvláště v Gemeru), kde se ruda železná jen jednou pálila a tak čisté železo bylo, že se hned zpracovati mohlo. Pece ty nazývají se podnes slovenské pece. Povídají staří baníci, že byla tehdáž ruda mnohem čistší a doly že byly bohatší než nyní. Stává se, že přicházejí havíři při kopání na zastaralé práce, čemuž říkají ,, prísť nastarca“.
V lesích jsou uhliska, kde se v miľiach(milířích) uhlí pálí, jehož se náramné množství k topení pecí spotřebuje, a na Černém Hronci jsou rozsáhlé drevorúbaniskačili tak zvané císařské handle(dřevařství), o nichž dále obšírně promluvím. — V Hriňové a Sihle jsou sklené hutě, odkudž se sklené zboží na Dolení zem a dále až do Turecka zaváží. — Kdysi bývaly i zlatoryže ve Zvolenské stolici, což doposud nejen pověsti lidu v hronských údolích dokazují, ale i vysoké, rozsáhlé, starou horou (lesem) porostlé, opodál břehu Hronu, při Predajné pod Jasenou, níže Března, potom výše Března po Bacúch až do Gemerské stolice táhnoucí se halně. Snad nepřijdu nevhod, když zmíním, co se mezi lidem o věci té rozpráví. Bůžka vládnoucího zemskými poklady volají bani či Kovlad a paní nad zemskými poklady je Runa. V Dolní Lehotě ji nazývají Zemná pani a povídá se o ní následující: Ve Vajskové, dolině pod holemi, bývaly za předešlých časův bohaté báně na zlato, jež se z rudy dobývalo. Nalézají se tam až dosud hluboko mezi holemi, na místech vozům nepřístupných, veliké hrby trosek a ukazují se tam i stupiště, v nichž lidé podnes žijící kusy železa našli. — Pod Velikým Gáplem, podle Ďumbiera, nad Horní Lehotou, jsou vskutku prastaré halně černých trosek, nepovědomo ale, z jakých to dob a z jaké rudy. — Nyní pominulo tam všecko bohatství. Příčinu toho zchudobení vykládá si lid následovně: Baníkům, kteří tam pracovali, sjídal vždy kdosi potravu. Číhající na zloděje dostihli ženu, vysokou, dúžu, s tak velikými prsníkami, že je dítěti, které na chrbtě nesla, přes plece hodila a tak je kojila. Vlasy měla zlaté. Rozpáleni hněvem svázali ji a hodili do Vajskové. Kdyby byli znali, kdo je, nebyli by tak učinili. Byla to Runa. Vajsková nesla ji do Hronu a Hron až proti Kremnici (také Šťávnici jmenují), kde ji na písek položil. Tam ji našli lútostiví lidé, vazeb zprostili, nachovali a opatřenou propustili.
Neřekla jim, kdo je, ale od té doby zmizelo bohatství z Vajskové, že se nelítostiví lidé naostatek i vystěhovat museli, a Kremnice naopak zbohatla, neboť čeho se Runa dotkne, to pozlatí. Po násilném jejím vyhnání z Vajskové bývalo prý slyšeti po horách volání silným hlasem: „Runa, Runa, děti ti pláčů!“ A to byl prý její muž, který ji hledá.
Totéž povídá se i v Horní Lehotě o Stupku, dolině od Ďumbiera k Bystré se táhnoucí, a dokládá se, že bývala Runa vymalována nad brezňanskou branou se strany Veňocie (jméno předměstí). Když vítr silně duje, říkají tamější lidé: Runa pláče!, a děvčata, když jdou do hor, volají po hoře: Runa, Runa, daj nám zlata plné suna!
Nalézá se také vícero vzácných minerálií ve Zvolensku. Na Jamešné, Trivodách krásné kapalinové chalcedony na hnědé železné rudě (Brauneisenstein). Ruda ta dobývá se v Gemeru nad Jelšavou ve vrchu Kiaru. Tamější lid a bánící ji nazývají kiarnica a od toho má i vrch jméno Kiar. V okolí Spaní Doliny nalézá se brochantit, erinit a euchroit, jakož i vyhraněný celestin a aragonit. U Eubietové libetenit a dřevěné opály šedé barvy na Celině pod Vieprem lubietovským. Lid je nazývá duhová skala, slídu, které je mnoho v žule Ďumbiera, mica, blisk, a vápenec štěpný (Kalkspat), u Poniků svor. Žluté, prohledne topasy (křemeny), jež tu a tam se nacházejí, jmenují paromova skala(také hromová) a povídají, že je v nich blesk zavřen, a kdo takový kámen u sebe nosí, že je chráněn před