POKRAČOVÁNÍ JACHTY NA LAGUNĚ
Toho večera nebylo na jachtě Gloria Pickford osobních sporů; jenom vědecké názory se hlučně rozcházely. Fred (loajálně podporovaný Abem) soudil, že to určitě museli být nějací ještěři, kdežto kapitán hádal na savce. V moři žádní ještěři nejsou, tvrdil kapitán horkokrevně; ale mladí páni z univerzity na jeho námitky nedali; ještěři jsou jaksi větší senzace. Drahoušek Li se spokojil s tím, že to byli tritóni, že byli prostě rozkošní a vůbec že to byl takový úspěch; a Li (v modře proužkovaném pyžama, které se Abeovi tak líbilo) snila se zářícíma očima o perlách a mořských bozích. Judy byla ovšem přesvědčena, že to všechno je švanda a humbuk a že si to Li s Abem vymysleli, a mrkala zuřivě na Freda, aby toho už nechal. Abe si myslel, že by se Li mohla zmínit o tom, jak on, Abe, šel bez bázně mezi ty ještěry pro její koupací plášť; proto třikrát vypravoval, jak jim Li ohromně čelila, zatímco on, Abe, odstrkoval člun do vody, a právě to začínal lícit počtvrté; ale Fred a kapitán vůbec neposlouchali, vášnivě se hádajíce o ještěry a savce. (Jako by na tom tak moc záleželo, co to bylo, myslel si Abe.) Konečně Judy zívla a řekla, že jde spat; podívala se významně na Freda, ale Fred si právě vzpomněl, že před potopou světa žili takoví staří legrační ještěři, jak se hrome jmenovali, diplosauři, bigosauři nebo tak nějak, a ti se procházeli po zadních nohách, pane; Fred to sám viděl na jednom legračním učeném obrázku, pane, v takhle tlusté knize.
Ohromná kniha, pane, tu byste měl znát.
“Abe,” ozval se drahoušek Li. “Já mám báječnou myšlenku na film.”
“Jakou?”
“Něco úžasně nového. Víš, naše jachta by se třeba potopila a jenom já bych se zachránila na ten ostrov. A tam bych žila jako robinzonka.”
“Co byste si tam počala?” namítal kapitán skepticky.
“Koupala bych se a tak,” řekl drahoušek prostě. “A přitom by se do mne zamilovali ti mořští tritóni… a nosili by mně samé perly. Víš, docela podle skutečnosti. Mohl by to být třeba přírodní a vzdělávací film, nemyslíš? Něco jako Trader Horn.”
“Li má pravdu,” prohlásil najednou Fred. “Měli bychom ty ještěry zítra večer nafilmovat.”
“Totiž ty savce,” opravil kapitán.
“Totiž mne,” řekl drahoušek, “jak stojím mezi těmi mořskými tritóny.”
“Ale v koupacím plášti,” vyhrkl Abe.
“Já bych si vzala ty bílé koupačky,” řekla Li. “A musela by mně Greta udělat pořádný účes. Dnes jsem byla jednoduše hrrrozná.”
“A kdo by to filmoval?”
“Abe. Aby byl aspoň k něčemu. A Judy by musela něčím svítit, kdyby už byla tma.”
“A co Fred?”
“Fred by měl luk a věnec na hlavě, a kdyby mě ti tritóni chtěli unést, tak by je skolil, ne?”
“Děkuju uctivě,” zubil se Fred. “Ale mně bude revolver milejší. A kapitán myslím by tam měl taky být.”
Kapitán naježil bojovně kníry. “Neračte se starat. Já už udělám, čeho bude třeba.”
“A co to bude?”
“Tři lidé z posádky, pane. A dobře ozbrojení, pane.”
Drahoušek Li rozkošně užasl. “Myslíte, že to je tak nebezpečné, kapitáne?”
“Nemyslím nic, děťátko,” bručel kapitán. “Ale mám své rozkazy od Mr Jesse Loeba – aspoň pokud se týče pana Abe.”
Páni se náruživě vrhli do technických detailů podniku; Abe mrkl na drahouška, už bys měla jít spat, a takové věci.
Li poslušně šla. “Víš, Abe,” řekla ve své kabině, “já myslím, že to bude úžasný film!”
“Bude, drahoušku,” souhlasil Mr Abe a chtěl ji políbit.