43

Opuščená

Ach vy lesi, tmaví lesi,

lesi miletínští!

Čemu vy sě zelenáte

v zimě, létě rovno?

Ráda bych jáz neplakala,

nemútila srdce.

A řekněte, dobří ludie,

kto by neplakal zdě?

Kdě mój otčík, otčík milý?

Zahřeben v rovečce.

Kdě moje máti, dobrá máti?

Trávka na niej roste.

Ni mi bratra, ni mi sestry,

junošu mi vzechu!

Píseň tato projevuje žalosť dívky nad ztrátou rodičů a milence. Ve strofě dvouřádkové střídá se osmislabičný verš se šestislabičným.