98

kněz Český jezd pro to na-ň mnoho činil.

Potom sě kněz koronova,

tiem všiucku svú česť osnova.

I počě král za obyčěj se psy honiti, se psy v svém domu bydliti.

Honě v lesě, oko ztrati,

v lese sě je přěbývati.

Na Křivoklátě přěbýváše

a o Prazě nic netbáše.

Ale že se psy rád bydlieše,

snad pro to jej noha bolieše.

Jakž sě na královstvo zsvěti,

je sě svým rodem styděti.

Káza z Stadic rod svój rozehnati a tu všiu ves Němcóm dáti.

Páni pod sobú větev podtěchu,

že královi z toho nic neřečechu; neb uzřě, že péčě nejměti na pány, rozdělí Němcóm své dědiny v lány.

Tehdy kněz Jan biskup snide,

na jeho miesto Bernart vznide.

Ten, přěbyv u biskupstviu čtrnádcte let, snide, a Mikulaj na biskupí stolec vznide.

LXXXII.

O Kartasiech pohanských.

Léta ot narozenie Jezu Krista milostivého po tisiúciu po dvú stú po čtyřech dcětech druhého Kartasi jdiechu,

taterščí spytáci biechu.

Na pěť set těch liudí jdieše,

a tento obyčěj jich bieše.

Klobúčky vysoké velmi jmějiechu, rúcho krátké a tobolky nosiechu.

Všickni v nohavičkách chodiechu, holi dlúhé v ruku držiechu.

Když píti chtiechu, s břěha nakloňmo pijiechu, když chleba prosiechu, „Kartas boh“ tak mluviechu; pro to jim Kartasi vzdechu.

Lomičští Kartasa na ščít vzěchu.