44

musíš prvé Oldřicovi hlavu stieti; tož teprv v Čechách budeš pokoj jmieti.

Ješče někteří k němu čáku jmajú; proto-ť o tobě netbajú.

Ale když jeho nebude,

v tobě všěcka našě naděje bude.“

Když Kochan Mezcě to da věděti,

Mezka po poslu káza Oldřichovi hlavu stieti.

Když Oldřich vzvědě, že mu chtie zajtra hlavu stieti, nevěda, co sobě zdieti,

je sě svatého Jana Křstitele prositi, by jej, jako bratra, ráčil zprostiti.

Svatý Jan inhed Oldřicha v Oldřiši postaví, kněz Oldřich na tom miestě kostel jemu ustavi.

Kdož-ti jesť v Oldřiši býval,

ten jesť kostel svatého Jana, ale pustý, vídal.

XXXVI.

Kako Oldřich Prahy dobyl od Polan.

Ke kněziu sě věrní sebrachu,

tajně sě přěd Prahu brachu.

S pastuchú sě tak smluvichu,

dobrý dar jemu sliúbichu,

by jim Prahu chtěl zraditi.

Sliúbi jim to učiniti.

Káza jim na Strahově státi

a své trúby dočakati.

Že na tom miestě strážiu jmiechu, proto tomu lesu Strahov vzděchu.

Zajutra, chtě pastucha stádo vyhnati, je sě na vrátného volati.

Kázav sobě most spustiti,

je sě náramně trúbiti.

Čechóvé na Prahu vzběhú,

Polené ote všěho s hradu sběhú.

Čechóvé prostřěd hradu stojiechu.

Málo jich bieše, proto za Polany nejdiechu.

Polené sě neozřiechu,

druzí nazi s stráně sě plaziechu.

Pastucha na ně sám voláše,