80

S velikým pláčem s světa snide,

Sylvester v biskupstvo vznide.

O prvém šlechetném Soběslavovi i o jeho boju Tehdy také umřě kněz Vladislav,

po něm by knězěm bratr jeho Soběslav.

Ten udatně Bavory pobi

a v Čechách mnoho Němcóv zbi.

Ciesař Lotr, chtě tehdy Němcóv pomstiti, počě do Čech mocně jiti,

řka: „Chciu sě tiem oplatiti

i chciu všěcky Čechy zbíti.“

Když ciesař, žha i tepa, Chlumce dojide, kněz český tu sě s ním zjevně bojem snide.

Čechy za knězěm jako lvové jdiechu, svého knězě věrně střěžiechu.

Ot knězích ran také jiskry jdiechu, že jej ne člověka, ale ďábla mniechu.

O vězních ni o kořisti tbáchu,

neb nic, jedno jmene dobrého, hledáchu.

Tu Němcě hrdinsky pobichu,

ciesařě na bězě chopichu,

biskupy a opaty jechu,

i jednoho jiného vězně nejmiechu.

Biskupy a opaty v oděniu pod helmy vodiechu; neb Čechy takto mluviechu:

„Kletvy sě chovájte,

kněží sě nedotýkajíc.

Jakž ste jich zejmali, tak jich nechajte, sěna jim dosti jiesti dajte;

neb sú nám jiné zžehli a pobrali po všiej zemi, kdež sú stali.“

Rádcě je velechu zbíti,

kněz toho neda učiniti,

řka: „Kteréž kniežě po přirozeniu vzchodí, když ho zabijú, mátě j’ho druhé neurodí.

Ale kteréž knieže volenie rodí,

toho kniežecie smrť nemnoho škodí; neb někteří jich smrti žádajú,

ti najviece, již k témuž čáku jmajú.