96

ježto holoty dřieve za úřad jmějiechu.

Dřieve psy u vláščí dóm s holotami otlúčiechu, a sami čistý dóm jmějiechu.

Dřieve páni často sě sjieždiechu, o cti a o pokoju mluviechu.

Dřieve lovci sami loviechu,

páni k nim na čas vyjediechu.

Dřieve na řiuju páni sě sjieždiechu, po hromadě v útěše pobudiechu;

za obyčěj v radě sediechu,

pokoj v zemi veliký činiechu.

Ale tehdy páni holoty z sebe zčiniechu, v jednom domu s ohaři bydliechu.

To sobě za kratochvíl a za česť přijechu, že jedno o ohařích mluviechu.

Pro to sě jechu v sbožiu chuditi, pro psí smrad brzo mřieti.

Ot té doby liud silný krátký věk jmějieše, nemocných v nohách mnoho ležieše.

Dřieve, na vojnu jdúce, své země nehubiechu, mezi nepřátely mečem dosti dobudiechu: pak, dřieve než na nepřátely vyndiechu, a’ž svú zemiu zhubiechu.

V tom tehdy dobřě činiechu,

že zádušnieho nepleniechu:

potom některé vládyčie ctiechu,

ale zádušnie pusto položiechu.

A když na vojně med vypjechu,

beze cti sě vždy vrátiechu.

Dřieve ve třech dnech na vojnu vstaniechu: tehdy ve čtvrti léta na vojnu zapovědiechu.

Tak sě tehdy proměnichu,

tiem jmene dobrého zbychu.

Tehdy kněz Pelhřim biskupstva sstúpi, kněz Jan na biskupstvo vstúpi.

LXXX.

Kak sú predikateři do Prahy přišli.

Léta ot narozenie syna božieho

po tisíciu po dvú stú po dvú dcátú sedmého