vévoda nerodi svých ukázati.
Sta sě, že těch Bavor blíz tři dcěti jechu, zsadivše je po řád, hlavy jim sěčechu.
Uzřěchu, že jeden na pěti na dcte let ošedivě, cákaje své smrti strašlivě.
Však j’mu neotpustichu,
s jinými hlavu spudichu.
Opěť je sě kněz žalovati,
vévoda o tom počě nic netbati.
Kněz mlád mladého sě skutka dopustí, u mále vněd u Bavory, oheň pusti.
Pól země popelem postavi,
prostřěd Bavor své stany zstavi.
Sebrav sě vévoda, káza kněziu povědieti, že chce z jutra s ním boj jmieti.
Uzřěv kněz, že nemóž s ním boje vzieti, sám šestý na dct je sě k Rakúsóm běžěti.
Čechóvé kázachu za sobú střělcóm státi, sami počěchu sě k městu Cyrndorfu brati.
Nepřietelé se všech stran Čechy ostúpichu.
V Cyrndorfu most Bavoři podrubichu, tak jakož ledva stromieše
a div že neletieše.
Nepřietelé brzo přispěchu
a k tomu městu Čechy připřěchu.
Když české vojsko toho města dojide, a když po mostu pojide,
tu sě most s nimi propade,
mnoho dobrých v řěku upade.
O jiných zažhú město Bavoři;
již sú tu byli, vědie-ť praviti o tom hoři.
Musichu Čechóvé vévodě sliúbiti, že, kdež káže, chtie sě postaviti.
Vypraviv liudi, kněz silně do Bavor jide, z země dřieve nevynide,
až všiu zemiu popelem postavi,
mnoho hradóv pustých ostavi.
Hradi velmi vysocí stojiechu,
a u malých časiech Čechy jich dobudiechu.