Vzvěděv to Rudolt, počě za sě jeti.
Bramburský markrabie v zemiu sě uváza, svého rodicě, Vaňka královice, do Sas nésti káza, Závišě Vítkovic královu poje
a jmě proti Němcóm prospěšné boje.
Měščěné na města mnoho Němcóv pustiechu, s nimiž měščěné zemanóm mnoho zlého učinichu.
Zpleniece je, i sežžiechu,
zejmúce je, z nich dušiu vypudiechu.
Sami páni jechu sě vaditi,
to počě zemi najviece škoditi.
Opěť sě jechu mířiti,
na Němce jiezdy činiti.
Časté boje s Němci jmieváchu
a mnoho jich na Němcích obdržěváchu.
Pan Ctibor z Lipnicě okolo Prahy, Jaroslav Jablonský okolo své drahy.
V Albrechticích Mutyně Skuhrovský, u Hořimivsi Mutyně Vřěščovský,
Tas Wissemburský, Beltrám s trúbú Zebinský, pan Hynek, slovutný rytieř, vojensky ciuzozemcě podstúpichu,
tu jich mnoho velmi zbichu.
Pan Hynek z Dubé také rány dáváše, ot jeho rázóv jako hrom hřímáše.
Mlatem německé helmy kováše,
z nichž světlý oheň prcháše.
Bez přěstánie vzdy křičieše:
„Vrtněte sě na ně, hrdiny, spěše!“
Jeho hrdinstvem Čechy vychozováchu, jemu všiu chválu vzdáváchu.
Kdež sě Čechy s Němci potkáchu,
mezi sobú Němci vztázáchu:
„Vidíte-li z Dubé pana Hynka?
Proti jeho ranám jsú naši helmové jako dýnka.“
Jakž jej brzo vzvěděchu,
tak sě na běh otdadiechu.
Tak sě jeho Němci bojiechu,
až jej Dětřichem Berúnským zoviechu.