111

Vzvěděv to Rudolt, počě za sě jeti.

Bramburský markrabie v zemiu sě uváza, svého rodicě, Vaňka královice, do Sas nésti káza, Závišě Vítkovic královu poje

a jmě proti Němcóm prospěšné boje.

Měščěné na města mnoho Němcóv pustiechu, s nimiž měščěné zemanóm mnoho zlého učinichu.

Zpleniece je, i sežžiechu,

zejmúce je, z nich dušiu vypudiechu.

Sami páni jechu sě vaditi,

to počě zemi najviece škoditi.

Opěť sě jechu mířiti,

na Němce jiezdy činiti.

Časté boje s Němci jmieváchu

a mnoho jich na Němcích obdržěváchu.

Pan Ctibor z Lipnicě okolo Prahy, Jaroslav Jablonský okolo své drahy.

V Albrechticích Mutyně Skuhrovský, u Hořimivsi Mutyně Vřěščovský,

Tas Wissemburský, Beltrám s trúbú Zebinský, pan Hynek, slovutný rytieř, vojensky ciuzozemcě podstúpichu,

tu jich mnoho velmi zbichu.

Pan Hynek z Dubé také rány dáváše, ot jeho rázóv jako hrom hřímáše.

Mlatem německé helmy kováše,

z nichž světlý oheň prcháše.

Bez přěstánie vzdy křičieše:

„Vrtněte sě na ně, hrdiny, spěše!“

Jeho hrdinstvem Čechy vychozováchu, jemu všiu chválu vzdáváchu.

Kdež sě Čechy s Němci potkáchu,

mezi sobú Němci vztázáchu:

„Vidíte-li z Dubé pana Hynka?

Proti jeho ranám jsú naši helmové jako dýnka.“

Jakž jej brzo vzvěděchu,

tak sě na běh otdadiechu.

Tak sě jeho Němci bojiechu,

až jej Dětřichem Berúnským zoviechu.