a za česť v kostky jhrajú.
Tehdy sě jechu bez popruhóv kláti, a panny jim za dar počěchu chrústóv sláti.
Jechu sě ciuzím paním slúžiti:
toho bieše viece, ale mrzí mě i mluviti.
Tak páni svú kratochvil jmiechu, a menší zemiu hubiechu.
Neby, kto sě za pravdu postavě,
ni kto česku česť opravě.
Páni kostku a klánie plodiechu,
a měščěné s hostmi o nich sě radiechu.
Neb měščěné nesměchu nikam vyněti, pro to jim nemohú déle hověti.
Pan Jindřich a pan Jan v Sedlciu biesta, Rémunt a Hynek u Prazě kratochvíl jmiesta.
Ty pány Horníci s měščany jednoho dne jechu a životy jim otjeti inhed chtiechu.
Toho učiniti někteří nedadiechu, však je tvrdě schovachu.
Juž vidíte, ktož na vysokém stavu jmá výhledí, a vsdy kratochvil jmaje, na radě nesedí, ten v svú rukú jmá jistú škodu
i sobě i svému rodu.
Ta sě hanba šlechticóm nikdy nestávala, a ta příhoda chlapóm vnadu dala.
By chtěli právě rozuměti,
nedali by ciuzím v Čechách té moci jmieti.
Neustaviční jsú časové:
již dnes střiebro dávajú, zájtra budú vrahové.
Chlap svú voliú tobě nic nedá,
pánkaje tobě, svého časa hledá.
Moci-li-ť bude kdy s tě býti,
káže-ť své i s lichvú zaplatiti.
Juž vidíte, páni, dobré-li ste rady, dávajúce ciuzozemcóm v zemi hrady.
By vás nejměli kde schovati,
nedrzli by byli na vy vstáti.
Přietelé těch pánóv dotad sě ručichu, až je však i vypravichu.