Krejčím a zpěvákem jsem,
zdroj to je radostí mých,
hrd na svůj pyšný vzlet pod nebem,
na dům, jejž ušil jsem sám,
houpám tam hudbu tónů svých,
i dům, jejž ušil jsem sám,
Zpívej svým holátkům zas,
matko, a pozdvihni líci
Zhynulo zlo, které trápilo nás,
v zahradě leží smrt mrtva.
Zkáza se v růžích teď neskrývá víc,
na hnoji leží již mrtva.
Kdo nám, kdo, svobodu vydobyl?
Jak zve se vlast, jež se jím chlubí?
Riki to zdatný a statečný byl,
Tiki, jenž v očích má plamen,
on, jenž má ze slonů zuby,
lovec, jenž v očích má plameni
Vzdejte mu projev díků svých,
chvosty svých per skloňte k zemi,
slavte ho v písních slavičích,
jej velebit teď je mil
Zpěv slyšte, Rikiho chválit jenž bude,
jeho, jenž oči má rudé!