51

Ale Darzyho samička byla příliš moudrá, než aby to učinila, neboť pták, jenž pohlédne hadovi v oko, zděsí se tak, že se nemůže hnouti. A tak ptáček se odtřepal dále, pípaje úzkostně, ale neopouštěje zemi, a Nagaina zrychlila běh.

Riki - Tiki je slyšel běžeti po cestě od stájí a upaloval vší silou ke konci melounového záhonu u zdi. A tam, v teplém doupěti okolo melounů, velmi obratně uschována, našel Nagainina vejce – dvacet pět počtem, velikosti bantánčích vajíček, ale s bělavou koží místo skořápek.

»Nepřišel jsem ani o den příliš brzy,« pochvaloval si Riki - Tiki; bylof viděti mladé brejlovce svinuté uvnitř vaječné kůže a věděl, že v té chvíli, kdy se vylíhnou, jsou s to zabiti každý muže nebo munga. Co nejrychleji mohl ukousl každému vejci konec, dávaje pozor, aby rozmáčkl i háďata, a chvílemi prohraboval i doupě, hledaje, zdali některé nevynechal. Konečně zbývala již jen tři vejce a Riki - Tiki počal se radostně usrnívati, když zaslechl Darzyho samičku ječící:

»Riki - Tiki, dovedla jsem Nagainu k domu, a ona šla na verandu – a – oh, pojď rychle, chce tam vraždit!«

Riki - Tiki rozmačkal dvě vejce a skulil se pozpátku s melounového záhonu s třetím vejcem v hubě, a běžel k verandě – jen se mu nohy po zemi kmitaly. Teddy s matkou a otcem seděli tam u ranní snídaně; ale Riki - Tiki viděl, že nikdo z nich nejedl. Seděli jako zkamenělí a tváře měli bílé. Nagaina byla svinuta na rohožce u Teddyho stolice, na vzdálenost pohodlné rány od Teddyho holého lýtka, kývala se sem a tam zpívajíc vítěznou píseň.

»Synu muže, jenž zabil Naga,« syčela, »buď tich! Nejsem posud připravena. Počkej trochu.

Buďte velmi zticha, vy všichni tři. Hnete-li se, uštknu, a nehnete-li se, uštknu rovněž, ó, vy pošetilí, pošetilí lidé, kteří jste zabili mého Naga!«

Teddyho oči byly upřeny na otce, a otec nemohl učinit více, nežli že zašeptak »Seď tiše, Teddy, nesmíš se ani hnout. Nehýbej se, Teddy!«

Tu vešel Riki - Tiki a volal: »Obrať se, Nagaino, obrať se a bojuj!«

»Všechno v pravý čas,« odpověděla Nagaina, aniž by hnula i jen okem. »Chci teď súčtovati s vámi všemi. Pohleď na své přátele, Riki - Tiki; jsou tiši a bledi; bojí se. Neodváží se ani hnouti, a přijdeš-li jen o krůček blíže, uštknu.«

»Pohlédni na svá vejce,« řekl Riki - Tiki, »pohlédni na svá vejce v melounovém záhonu u zdi. Jdi, a podívej se, Nagaino!«

Veliký had se napolo obrátil a uzřel vejce na verandě. »Ach – ach – dej mi je!« řekl.

Riki - Tiki položil obě nohy na vejce, každou s jedné strany, a oči mu zrudly do krvavá. »Co dáš za hadí vejce? Za mladého brejlovce? Za mladého královského brejlovce? Za posledního – za nejposlednějšího z celého hnízda?

Mravenci požírají všechny ostatní tam dole na melounovém záhonku.«

Nagaina rozvinula se úplně a obrátila na druhou stranu, zapomínajíc na vše pro toto jediné vejce; a Riki - Tiki viděl, jak Teddyho otec natáhl velkou ruku, chopil Teddyho za rameno a vytáhl jej přes stolek s čajem, do bezpečí a mimo dosah Nagainy.

»Přelstěna! Přelstěna! Přelstěna! Rik-tck-tck!« smál se Riki - Tiki. »Chlapec je v bezpečí a byl jsem to já, já, já –

jenž chytil Naga za klobouk včera v noci v koupelně.«

A Riki se dal do skákání, všemi čtyřmi nohami najednou, a s hlavou stále těsně při ze a vykládal dále:

»Házel mnou sem a tam, ale nemohl mne třásti. Byl mrtev, ještě než jej velký muž r foukl na dví. Já jsem to udělal! Riki-Tiki-tck-tck! Pojď tedy, Nagaino, pojď na zápas se mno! Pojď, nebudeš dlouho vdovou!«

Nagaina viděla, že přišla o příležitost zabít Teddyho, a vejce leželo mezi tlapkami Rikiho.

»Dej mi mé vejce, Riki - Tiki; dej mi moje poslední vejce, a odejdu a nepřijdu již nikdy zpět!« prosila, sklánějíc klobouk.

»Ano, odejdeš, a nevrátíš se již nikdy, neboť půjdeš na smetiště za Nagem. Bojuj, vdovo! Velký muž odešel pro svou pušku. Bojuj!«

Riki - Tiki skákal kolem dokola Nagainy, drže se právě mimo její dosah, a jeho oči svítily jako rudě žhoucí uhlíky.

Nagaina se svinula v klub a náhle se vrhla na něj. Riki - Tiki uskočil do výše a nazpět.

Opět a opět útočila Nagaina a pokaždé udeřila její hlava ranou do rohožky na verandě a Nagaina svinovala se znovu a znovu jako hodinové péro. A Riki - Tiki tančil okolo ní kruhem, aby se dostal za ni, a Nagaina se stáčela a