Koliáš. Dejte pak si říci, sprostí lidé –
Zvonek, Barnabáš, Koliáš. (Všickni najednou.) Zvonek. Kdo jest sprostý? Vy jste sprostý, a podvodník k tomu! Takový kabát! ponejprv jsem ho dnes oblíkl!
Barnabáš. A kdo tomu nechce rozuměti, ten jest ještě sprostější! Utneli mi někdo bez příčiny prst, musí mi celou ruku zaplatiti.
Koliáš. Co bych já s kabátem dělal? ať si dá šos přišíti; na to mu snad něco přidám.
Křepelka. Hahaha!
(Mezi křikem tím opona spadne.)