2

DĚJSTVÍ PRVNÍ.

Hostinec na silnici. Podzimek, jitro.

Výjev 1.

Strnad. Křepelka. (Za stolem sedíce pijí Láhev s vínem na stole, pod stolem kniha.) Strnad. Na zdraví tvého dědečka!

Křepelka. Mého dědečka? blázníš!

Strnad. Tvého nebožtíka dědečka!

Křepelka. Dejž mu, Bože, radost věčnou! (Pije.)

Strnad. A prozatím žádného z mrtvých vstání! (Pije též.) Křepelka. Proč?

Strnad. Aj! znova by mu živobytí zachutnalo, a ty bys mohl nových dvacet let na dědictví čekati.

Křepelka. Ach, dobře máš! Jest svrchovaný čas, abych dědil; hostinský včera nemilostně hrozil.

Strnad. Ó nechať hrozí! za to jest hostinský, a my jsme mu dlužni.

Křepelka. Ale jaký toho bude konec?

Strnad. Dá Pánbůh, dobrý. Zaplatíme, a půjdeme o dům dále.

Křepelka. Zaplatíme! zaplatíme! To jest ovšem počestný úmysl náš; ale jak?

Strnad. Aj, že dědeček tvůj umřel, o tom nepochybuješ?

Křepelka. To mi dobrý přítel před čtvrt rokem psal.

Strnad. A sice tak dobře umřel, že nebude již nikdy umírati.

Křepelka. Sit illi terra levis!

Strnad. Žes jeho povšechný dědic, to také víš!

Křepelka. Nevím, nevím! Což jsem ti nepověděl, že se mne několikkrát odřekl? Proto také nadarmo pro dědictví na ouřad píšu.

Strnad. Měj strpení! Jedenkaždý úřad skládá se z mnoha mandel prstů; než to všemi proběhne, několikkrát měsíc rohy své změní!

Křepelka. Ach, kéž bychom jen již odtud byli pryč!

Strnad. Proč odtud pospícháš? co nám tady zchází? Hostinský náš má skvostný pokrm, výborný nápoj – –

Křepelka. Za hotové na prodej.

Strnad. Má roztomilou dceru –

Křepelka. A k tomu ke všemu hubu, která vždycky na krupobití ukazuje.

Strnad. Dixi! bratříčku, roztomilou dceru. Hezká, veselá, přívětivá –

Křepelka. A hloupá jako kachna.

Strnad. Nic nedělá! to jest na ní to nejlepší.

Křepelka. Krásná vlastnost!

Strnad. Hleď! včera odpoledne se hostinský na nás tak rozhněval, že jsem se již k pokání chystal, a chtěl jsem se postiti. A kdyby nebylo Bětušky, zajisté bychom byli hladoví šli spat.

Křepelka. Té žalosti může se nám dnes dostati.

Strnad. Nedostane! Bětuška mne miluje, a nedá své^lásce hladem umříti.