22

Kluk. Nu, nu, pane stoliberko! (Odběhne.)

Zvonek. Pan Koliáš oddechuje na posledním schodu. – Jaké víno?

Strnad. Nejlepší!

Barnabáš (k sobě ho strhne). Nepovídal jsem ti již, blbe moravské!

Zvonek. Hned je přinesu. (Odběhne.)

Strnad (tiše k Barnabášovi). Jak pak, pane hostinský! vzkázal jste již svému příteli o poštu dále?

Barnabáš. Všecko jest objednáno. Strnad. Bojuje s námi?

Barnabáš. Totiž, zvítězíteli tady.

Strnad. Nuže, Victoria napřed! (Ke Křepelkovi, jenžto se byl v právo za stůl posadil.) Bratříčku, buď jen ostrého zraku, bystré mysli, a ve všem hnutí úlohy své pamětliv!

Křepelka. Ach, kéž by již bylo po celé té smutné frašce!

Strnad. Patienter, omnia se dabunt. (Posadiv se za svůj stůl v levo, krájí.) Barnabáš (vstoupivšímu Koliášovi naproti). Ejhle! co vidím? – Vítejte mi, pane Koliáši!

Koliáš (na všecky strany se ohlíží, přišed pak k Strnadovi, dlouho se naň dívá). Servus, pane Barnabáši!

(Zahlídne Křepelku.) Oho! můj nejlaskavějsí, již také tady?

Křepelka. Právě jsem přišel.

Barnabáš. To jsou k nám hosté, nečasto bývalí.

Výjev 10.

Zvonek. Předešlí.

Zvonek (přinese víno, jež k Strnadovi na stůl postaví).

Strnad (žádostivěji). Jest to burgundské?

Zvonek. Ano, milostpane!

Koliáš (posadiv se ke Křepelkovi). Zajisté ten Španěl –?

Křepelka. Uhodl jste, on jest to.

Koliáš. Toť jsem si hned pomyslil! Ten člověk prostopášní, jako by šel ještě dnes ze světa. Tak lze toliko tomu hejsovati, kdo nemusí platiti.

Křepelka. Nenít to ještě nic; hejříváť on mnohem více!

Koliáš. Ještě více! (Pro sebe.) Musím já se na něho opiti! – He, pane Barnabáši! sklenici dobrého vína!

Barnabáš. Jakého poroučíte, můj drahý pane Koliáši?

Koliáš. Inu –víno! Jakové pak máte všecko?

Barnabáš. Burgundské –

Strnad. A to jest jak náleží dobré, pane hostinský! Na vaše zdraví! (Pije.) Barnabáš. Poníženě ruku líbám, milostpane! – Burgundské tedy, uherské, rakouské, moravské, všecka česká vína.

Koliáš. Co stojí láhev burgundského?

Barnabáš. Tvrdý tolar.

Koliáš. Tolar! Totě bezbožná drahota? před pěti lety mi z Burgundska dobrý přítel psal, tam že jest za půl zlatého!

Kluk (stoje nedaleko od toho). Jděte si tam pro ně!

Barnabáš. Drž ty hubu, až na tebe dojde! – Tedy vám posloužím lacinějším?

Koliáš. Jak draho prodáváte moravské?