pokladnici hýbaly! Na to jest mnoho zapotřebí, to víte!
Výjev 14.
Kluk. Předešlí.
Kluk (s konvicí). Tu jest víno. Šumáři (jeden po druhém pijí). Strnad. Tedy píte, a pak hrajte! Šumaři (štemují).
Koliáš. Kde pak ale ten klobouk má, můj nejlaskavější?
Křepelka. Nemůže to již dlouho trvati.
Koliáš. Kéž by to již bylo! Mám na zahradě nádenníka, a ten chlupáč zahálí, nestojímli vždy, jako stráž za ním.
Šumaři (hrají).
Strnad. Juhu! Ať žije Hilaritas! – Píte, příteli!
Pohořalský. Zaplať Pánbůh! Vivat! (Pije.)
Křepelka (pro sebe). Bude tak dlouho piti, až se opije, a pak se sám prozradí.
Strnad. Dost toho! – Ta basa jest poněkud rozštemovaná; fagot as o patnáct zvuků vejš; ale dobře jste hráli, buďtež živi! (Pije). – Pane hostinský, co jsem dlužen?
Barnabáš. Hned to spočítám, milostpane Koliáš. Chvála Bohu, teď se pravda ukáže Křepelka (pro sebe). Anebo lež.
Strnad. Francesco, můj klobouk!
Zvonek (vezme z malované truhličky klobouk). Tu jest.
Strnad (jako pro sebe). Klobouku! já jsem hotov. Nyní čiň ty svou povinnost! (Posadí si jej na hlavu.) Koliáš (pro sebe). Rozpuknu se dychtivostí!
Křepelka (taktéž). Sotva se na stolici držím. Koliáš. Neslyšel jste nic, můj nejlaskavější?
Křepelka. Co pak?
Koliáš. Zdá se mi, že ku klobouku něco mluvil.
Křepelka. Tak to vždycky dělá.
Strnad. Nuž, brzoli to bude, pane hostinský?
Barnabáš. Hned. (S tabulkou v ruce.) Tu jsem Koliáš. Hle, hle, můj nejlaskavější, s tabulkou v ruce!
Strnad. Co to dělá?
Barnabáš (na počet se dívaje). Šest a dvacet –
Koliáš. Šest a dvacet – můj nejlaska –
Strnad (vstane). Jak?!
Barnabáš (se naň podívá). Šest a – (jako se zpamatovav). Můj dobrý Bože! nic – nic – dokonce nic!
Strnad. Dobře jste počítal?
Barnabáš. Což jest o to, každý krok! – Avšak – jsem očarován – počet mi s tabulky zmizel – a pročež – a pročež nejste nic dlužen.
Strnad. Nerad bych vám ublížil –
Barnabáš. Ó! – nedám si také ublížiti; ale – (pot si utíraje) všecko jest zaplaceno.
Strnad (k Pohořalskému). Slyšíte to, příteli? všecko jest zaplaceno. Vy jste svědek.
Pohořalský (poněkud již opilý). Já jsem svědek, zaplať Pánbůh!
Barnabáš. To jest –
Strnad. Co jest pane hostinský?