Faust, Mefistofeles
FAUST Tak co? Už brzo? Jde to hladce?
MEFISTOFELES Bravo, že vidím vás tak rozplameňovat se.
Už zakrátko Markétku jistě máte;
dnes večer ji u Marty, sousedky, uhlídáte.
Toť ženská, jež si s tím rady ví:
85
jak cikánka vyzná se v kuplířství.
FAUST Nu dobrá!
MEFISTOFELES Však není to zadarmo.
FAUST Jak říkáme: Něco za něco.
MEFISTOFELES My jenom platné svědectví dáme,
že jejího chotě vychladlé údy
jsou v Padově pohřbeny do svaté půdy.
FAUST Tak! To tam dřív tu cestu vykonáme!
MEFISTOFELES Sancta simplicitas! To věru nutné není.
Jen dosvědčte, a bez vědění.
FAUST Když nevíš o lepším, ten plán jsem pohřbil už.
MEFISTOFELES Aj, hleďme, jaký svatý muž!
To jistě po prvé, co ve svém žití
vydáte křivé svědectví.
O bohu, o světě a co se v nitru chví,
i o čem lidský tvor v svém srdci, v hlavě sní,
rozhodčím o tom neráčil jste býti?
Což s drzým čelem jste to z plných plic
nevecpal do svých definic?
A vlastně tolikéž vy víte z toho všeho
jak o zániku pana Mečitého.
FAUST Čím byls, tím zůstaneš: jsi lhář a sofista.
MEFISTOFELES Váš problém není mi tak cizí dočista.
Zda vbrzku počestně lichotkami
pán ubohou dívku neomámí
a nezahrne přísahami?
FAUST A od srdce!
MEFISTOFELES Tu písničku znám.
A o pudu všemocném, o lásky pásce
a o věrností a o věčné lásce,
to také od srdce půjde vám?
FAUST Ó, půjde! – Hruď–li rozvlněna
a pro ten vzlet a pro tu změt
já marně hledám–li a nenalézám jména
a smyslem, citem tápám po vší zemi
a se slovy to zkouším všemi
a žár, jímž planu, nekonečným
když nazývám a věkověčným,
mluví to ďábla lživý ret?
86
MEFISTOFELES A přec mám pravdu!
FAUST Slyš a pamatuj,
nenech mě mluvit zbůhdarma.
Kdo chce mít pravdu stůj co stůj,
ten pravdu má.
A pojď, já už to tlachání si hnusím.
Dávám ti za pravdu; a zvlášť, že musím.