ULICE

Faust, Mefistofeles

FAUST Tak co? Už brzo? Jde to hladce?

MEFISTOFELES Bravo, že vidím vás tak rozplameňovat se.

Už zakrátko Markétku jistě máte;

dnes večer ji u Marty, sousedky, uhlídáte.

Toť ženská, jež si s tím rady ví:

85

jak cikánka vyzná se v kuplířství.

FAUST Nu dobrá!

MEFISTOFELES Však není to zadarmo.

FAUST Jak říkáme: Něco za něco.

MEFISTOFELES My jenom platné svědectví dáme,

že jejího chotě vychladlé údy

jsou v Padově pohřbeny do svaté půdy.

FAUST Tak! To tam dřív tu cestu vykonáme!

MEFISTOFELES Sancta simplicitas! To věru nutné není.

Jen dosvědčte, a bez vědění.

FAUST Když nevíš o lepším, ten plán jsem pohřbil už.

MEFISTOFELES Aj, hleďme, jaký svatý muž!

To jistě po prvé, co ve svém žití

vydáte křivé svědectví.

O bohu, o světě a co se v nitru chví,

i o čem lidský tvor v svém srdci, v hlavě sní,

rozhodčím o tom neráčil jste býti?

Což s drzým čelem jste to z plných plic

nevecpal do svých definic?

A vlastně tolikéž vy víte z toho všeho

jak o zániku pana Mečitého.

FAUST Čím byls, tím zůstaneš: jsi lhář a sofista.

MEFISTOFELES Váš problém není mi tak cizí dočista.

Zda vbrzku počestně lichotkami

pán ubohou dívku neomámí

a nezahrne přísahami?

FAUST A od srdce!

MEFISTOFELES Tu písničku znám.

A o pudu všemocném, o lásky pásce

a o věrností a o věčné lásce,

to také od srdce půjde vám?

FAUST Ó, půjde! – Hruď–li rozvlněna

a pro ten vzlet a pro tu změt

já marně hledám–li a nenalézám jména

a smyslem, citem tápám po vší zemi

a se slovy to zkouším všemi

a žár, jímž planu, nekonečným

když nazývám a věkověčným,

mluví to ďábla lživý ret?

86

MEFISTOFELES A přec mám pravdu!

FAUST Slyš a pamatuj,

nenech mě mluvit zbůhdarma.

Kdo chce mít pravdu stůj co stůj,

ten pravdu má.

A pojď, já už to tlachání si hnusím.

Dávám ti za pravdu; a zvlášť, že musím.