se k němu shrnuli. Také Stach opustil své místo vedle Broučka a přistoupil blíže ke kazateli.
V posledních paprscích slunečních zářila tu štíhlá postava bledého kněze, z jehož roznícených očí jako by sršely blesky a jehož obě ruce hrozivě byly napřaženy dolů směrem k táborům křižáků.
Mluvil o draku ryšavém, sedmihlavém a sedmikorunném ze Zjevení svatého Jana, jenž přichází zahubit zrozeňátko ženy hvězdné, novorozenou Pravdu…
„To je nápad – kázání v noci, když si chce člověk po té nádenické robotě alespoň s pokojem zdřímnout!“ zlobil se bratr Matěj.
Obalil si zakuklenou hlavu ještě klokem a obrátil se na druhou stranu. Avšak mohutná, plamenná řeč Korandova pronikala i dvojím příkrovem a přiměla bratra Matěje po mnohém obracení se strany na stranu konečně k tomu, že rozezlen raději opět se posadil a toliko obě uši dlaněmi zacpal.
Přesto slyšel hlas Korandův i přizvukující výkřiky nadšených bratří a sester. Zatím setmělo se již. Dole po Letné, po pláních holešovických a oveneckých zaplanuly nocí četné ohně v leženích křižáků a také zde na temeni Žižkova rozžehli táboři veliké ohně strážné. Osvětlovaly příšerně některé skupiny posluchačů, uprostřed nichž nejasně se míhala postava zaníceného kazatele, pnoucího obě ruce vzhůru, jako by horoucím zápalem svým chtěl se vznésti k hvězdnatému nebi.
Posléze ukončil své kázání, za nímž ozval se bouřlivý souhlas nadšeného posluchačstva.
„Díky bohu!“ oddechl si bratr Matěj a znovu se uložil.
Ale vtom rozlehl se zpěv:
Kdož jste bojovníci
a zákona jeho,
prostež od Boha pomoci
a doufejtež v něho,
že konečně s ním
vždycky zvítězíte.
Z počátku zpíval jen hlouček, ale brzy vpadaly nové a nové hlasy, takže druhá sloka zněla již mohutným, hřímavým sborem:
Tenť Pán velí se nebáti
záhubci tělesných,
velíť i život ztratiti
pro lásku bližních svých,
protož posilňte
zmužile srdci svých.
„Můj bože! Takové hulákání! Ani vyspat se tu člověk nemůže!“ bědoval a zlobil se v duchu zoufalý bratr Matěj.
Ale musel poslouchati ještě i následující sloky písně táborské: Kristus vám za škody stojí,
stokrát víc slibuje;
pakli kdo proň život složí,