80

Kapitola LI.

Smrt křesťanů věrných

Když sem se pak dosti mezi křesťany těmito naprocházel a na jejich činy nadíval, spatřil sem naposledy, že i mezi nimi Smrt se procházela; ale ne tak jako v světě postavy mrzuté, nahá, nemilá, než obvinutá pěkně prostěradly Kristovými owými, jichž v hrobě byl zanechal. Ta jednák k tomu, jednák k onomu přistoupivši, že čas jest odjíti z světa, pověděla. Ach, jaká radost a plésání, kdo té noviny dostal! Jen aby spíš bylo, všeliké bolesti, i meč i oheň i kleště klésstě i všecko podnikali. I usnul každý pokojně, tiše a libě.

2. A já hledě, co s nimi dále bude, spatřil sem, že anjelé podlé Božího poručení každému místo obhlídli, kde by pokojíček svůj a odpočinutí míti mělo tělo jeho; kamž když od přátel neb nepřátel, neb anjelů samých vloženo bylo, ostříhali hrobu, aby těla svatých v pokoji před Satanem chována byla a ani nejmenší prášek z nich se nestratil. Jiní zatím anjelé duši pojmouc, nesli zhůru v blesku a plésání divném. Kamž když sem za nimi (perspicillí přiopraviv) zrakem víry pronikl, spatřil sem slávu nevypravitedlnou.