11

VÝSTUP 9.

Dorotka, předešlí.

DOROTKA: Švando, kde jsi? – Ne, já od Švandy neupustím – nevím sice proč … Ale nemohu! Mně se zdá, že by mi bez něho denní světlo scházelo – že bych bez něho ani dýchat nemohla.

ŠVANDA, KALAFUNA: Hups! udělal vtom vlk.

ŠVANDA: Ty o vlku …

DOROTKA: A vlk tady!

ŠVANDA: Dorotko, tak já se s tebou loučím.

DOROTKA: Kampak?

ŠVANDA: Už jináč není, Dorotko. Do světa.

DOROTKA: Propánaboha! Ale Švando. Co ti to vlezlo do hlavy?

ŠVANDA: Vyplač se, budeme plakat třeba dueto, ale pomoci ti nemohu. Takhle to tady už nevydržím.

DOROTKA: A já to nevydržím zas takhle.

ŠVANDA: Musíš, Dorotko.

DOROTKA: Mně pukne srdce!

KALAFUNA: Stáhněte si, milá Dorotko, hodně šněrovačku. Já myslím, že ho neudržíme.

ŠVANDA: Za tři neděle bude po všem. To jsem zase doma, v kapse budu mít tisíce a budeme strojit svatbu.

DOROTKA: A co když nic nevyděláš?

ŠVANDA: Trhat se o mne budou, to mi věř. Nynčko teprva vím, co umím!

DOROTKA: A co si já tady zatím počnu – na to se neptáš? Budu-li se trápit a soužit, na to nemyslíš? Kdybys měl jen polovičku lásky jako já, ani se odtud nehneš.

ŠVANDA: To bych tomu dal! To bych mohl za tebou chodit, až by na mně vyrostl mech – a ty bys celá zplesnivěla. Já mám lásky, že nevím kam s ní – a proto jdu do světa.

DOROTKA: Ach milý Kalafuno, pomyslete –

KALAFUNA(ve velkém rozčilení): Chce uletět, viďte, a snad ho, věřte mi to, nechte, pusťte ho, tady je pro něj svět malý.

DOROTKA: Jak to?

KALAFUNA: Já posud ani nevěděl, co v tom chlapci vězí! Čáry – učiněné čáry – svět se poblázní, až ho uslyší.

Nemějte starosti, Dorotko. Za čtyři neděle ho tady máte s tisíci. Kdybych já na svoje skřipky uměl, co on na ten měch – prásknu do bot, jak mám ženu a několik capartů na krku.

ŠVANDA: Měj se tedy dobře, Dorotko!

DOROTKA: Ne –já tě nepustím!

KALAFUNA: No, no – dejte si po hubičce – zaplačte si – já vám k tomu třeba zahraju.

ŠVANDA: Za čtyři neděle jsem zase tady.

DOROTKA: Ale najisto! Snad bys mohl nějakou slevit.

ŠVANDA: No – vždyť uvidíme. Teď neplač; měj se dobře a chystej se zatím na katechismus! (Polibek, Švanda rychleodchází.)

DOROTKA: Švando! Počkej!

KALAFUNA(přistoupí k ní): Panenko, potěšte se!

DOROTKA: Ó, já nešťastná! (Vrhne se mu na prsa.)