Proto dím:
Po vrchu se mnoho leskne,
ale uvnitř je to dým.
U klavíru slečna sedí,
do francouzské knihy hledí,
na vídeňské jezdí bály,
romantické zleze skály,
domovem je tu i tam.
Ale po našem se bavit,
jehlu vzít a něco spravit,
oběd chystat, prádlo pařit,
dobře péci, chutně vařit,
ach, to neví kudy kam.
Proto dím:
Po vrchu se mnoho leskne,
ale uvnitř je to dým.
Mnohý vzdychá: Milí bratři,
milujme se, jak se patří,
nouzi rádi pomáhejme,
smutku slzy utírejme,
lásku k bližním káže bůh!
Tajně zatím dře a šidí,
tloustne potem chudých lidí,
stovku ze sta požaduje,
špejchary si naplňuje –
hladový ten vydřiduch!
Proto dím:
Po vrchu se mnoho leskne,
ale uvnitř je to dým.
VÝSTUP 3.
Vejde Švanda. Vocilka. Švanda v černém fraku, ale aby na něm visel, má bílý šátek s notným límcem na krku atd.; pohybování jeho v tom obleku je sebevědomé a směšné.
ŠVANDA(přicházeje zívá a protahuje se): Ah – tohle je veselé živobytí – jako o Štědrém večeru při prázdné míse.
Nic než dlouhá chvíle. Někdy mne to arci strhne do proudu – tu se jí a pije; ale potom je zas, jako by vypálil. A