17

Proto dím:

Po vrchu se mnoho leskne,

ale uvnitř je to dým.

U klavíru slečna sedí,

do francouzské knihy hledí,

na vídeňské jezdí bály,

romantické zleze skály,

domovem je tu i tam.

Ale po našem se bavit,

jehlu vzít a něco spravit,

oběd chystat, prádlo pařit,

dobře péci, chutně vařit,

ach, to neví kudy kam.

Proto dím:

Po vrchu se mnoho leskne,

ale uvnitř je to dým.

Mnohý vzdychá: Milí bratři,

milujme se, jak se patří,

nouzi rádi pomáhejme,

smutku slzy utírejme,

lásku k bližním káže bůh!

Tajně zatím dře a šidí,

tloustne potem chudých lidí,

stovku ze sta požaduje,

špejchary si naplňuje –

hladový ten vydřiduch!

Proto dím:

Po vrchu se mnoho leskne,

ale uvnitř je to dým.

VÝSTUP 3.

Vejde Švanda. Vocilka. Švanda v černém fraku, ale aby na něm visel, má bílý šátek s notným límcem na krku atd.; pohybování jeho v tom obleku je sebevědomé a směšné.

ŠVANDA(přicházeje zívá a protahuje se): Ah – tohle je veselé živobytí – jako o Štědrém večeru při prázdné míse.

Nic než dlouhá chvíle. Někdy mne to arci strhne do proudu – tu se jí a pije; ale potom je zas, jako by vypálil. A