20

Kněžna (k vrchnímu). Děkuji vám. A lid ať je pohoštěn.

Vrchní (se klaní). K službám Jasnosti, ale prosím ještě, jak s tím mlynářem.

Dvoran. Musí být potrestán.

Kněžna. Jak zaslouží. Avšak rozhodnutí odkládám. Jsem unavena. (Odejde v levo.) Výstup 11.

Dvořan, vrchní, pak Zajíček, Sejtko, Klásek, Zima.

Vrchní. Jsem nešťasten, Milosti, všecko tak zkrátka, o překot.

Dvořan. To bylo J. Jasnosti právě vhod. Ale chtěl jsem se optat —

Zajíčeksešumaři (vchází zkroušeně). Ráčejí odpustit.

Vrchní (prudce) Co zas chcete?

Zajíček. Prosím, tu kasací, kdyby J. Jasnost ráčila —

Vrchní. Není možná.

Dvořan. Paní kněžna je velmi unavena.

Zajíček. A prosím, kdy pak bychom —

Vrchní. Nevím. A teď jdete!

Zajíček se šumaři (odejde).

Výstup 12.

Dvořan, vrchní.

Vrchní (sladce). Ráčil jste se přát — ¨

Dvořan. Ah, ano. Je ten mlynář statný?

Vrchní. Statný, hezký chlapík, ale —

Dvořan. Nebezpečný buřič. (Venku hluk). Co to?

Vrchní. Nevím, co by — (Chce k oknu).

Výstup 13.

Pan Franc, předešlí.

Vrchní. Co je?

Franc (ulekán). Prosím, poručil jsem zavřít Votrubu ale jak mušketýr na něj sáh', začali rychtáři reptat hrozit a se bouřit.

Vrchní. Co! Teď, tady, v tuto slavnou chvíli rebelie !

Dvořan. Jen nepozbýt kontenance. Násilím to dnes nejde. Něco jim slibte.

Vrchní. Mají povolenou traktaci.

Dvoran. To je najednou mnoho. Měli by snad dost pivo.

Vrchní (ochotně). K službám, ano, jistě. Už jdu. (Odejde.) PanFranc (za ním).

Výstup 14.

Dvořan.

Dvořan. Dafnis — Dafnis — A ten mlynář (přechází zamyšlen k oknu, pojednou stane. S úsměškem). A co revoluce? (Stane u okna.)

Venku se šum a hluk tiší, až ztichne. V tom se tam ozve.

Vrchní. Její Milost ráčila vám povolit na vaše občerstvení a posílení dva sudy piva.