Zajíček. Jejich urozenosti, jemnostpane direktor smilujou se —
Vrchní. Smiloval se on! Nad svou Dorničkou se smiloval. Ta čeká, čeká, ráda by se vdala, a teď, kdyby mohla, kdyby on mohl dostat v městečku školu — A dostal by ji — ale musil by říct, kde je ten nalezenec, jenž patří vlastně vrchnosti. Pamatoval na Dorničku —
Zajíček (temně před se). Dorničku mít, za varhanami sedat —
Braha. Byl byste churota v příkopě nicoty vyválená —
Vrchní (se na něj oboří). Mlčet! (K Zajíčkovi.) Tedy — Poví-li, nastoupí hned zejtra na místo kantora —
Zajíček. Milosti — bože — A co bude s Haničkou kdybych řek' — Co se s ní stane —
Vrchní. Jak je právo a moc: půjde do dvora za děvku.
Zajíček (se vztyčí a rozhodně, prudce zvolá). Ne, to ne! Nepovím!
Braha (radostně). Pane učitelský!
Vrchní (vztekle). Takhle, takhle se opovažuje hladový učitelský? Spomocníček? Ale už jím není, od této chvíle jím není: propouštím ho ze služby.
Zajíček. Bez místa!
Vrchní. Propouštím ho a na vojnu ho dám odvést nepoví-li —
Zajíček (mlčí).
Vrchní. Tedy nepoví.
Zajíček. Ne. Nežli připustit takové násilí, aby Hanička byla ponížena, zneuctěna —
Bráha. Pán Bůh zaplať!
Vrchní. Tedy ne. (K pacholkům.) Tak na lípu. Porazíte ji hned, bez okolků.
Zajíček (se lekne a bezděky se opře o lípu). Porazit ji —
Vrchní. Honem, pospěšte si!
První, druhý pachotek (se sekerami jdou k lípě).
Třetí pacholek (s pilou).
Zajíček (vzpomene si bezděky na Haniččinu píseň a říká si ustrašeně). Když ponejprv ťali, dřevo zavzdychalo.
První pacholek (na Zajíčka). Pryč!
Zajíček (stojí).
Druhýpacholek (jej odstrčí). Pryč, povídám.
Vrchní. Začněte, sekejte!
Zajíček (třesa se říká si). Krev se vyprýštila (pojednou). Počkejte!
Pacholek (spustí napřaženou sekeru).
Zajíček (sepne ruce, k vrchnímu). Milost — Pro bůh, ať toho nechají!
Vrchní. Tak, jemu jde i o lípu! Nebo— ah (svitne mu). Tam tedy je! (prudce k pacholkům.) Zasekněte, sekejte a pak pilu, rychle —
Učitelský (dere se k lípě). Ne, nezatnete, nesmíte protože —
Výstup 4.
Mlynář, předešlí.
Mlynář (z leva, vyrazí z lesa). Opovážíte-li se — (udeří na pacholky). Pryč! (Jednomu vytrhne sekeru.) Zajíček. Bože!
Braha (prodere se k mlynáři, vztyčuje svázané ruce). Pane otče! Já vám pomožu — Ale vidíte, (ukazuje ruce) ty churoty mne —