52

Mlynář, Hanička, Braha, Klásek, Klásková, Sejtko, Zima, Zajíček.

Zajíček (radostně vybuchne). Nebesa! Dorničko, svatby! Svatby! A jsem regenschori!

Braha. Však jste byl hrdina.

Hanička (ukazujíc na lucernu). Skleněný zámek rozbitý, konec pohádky. (K mlynáři.) Ale už nebudeš sloužit a lípa zůstane.

Mlynař. A ty se mnou. (K lípě.) Buď požehnána! Dosud mně zní a pořád bude znít, co zpívala.

Hanička (šetrně). Babička čeká ve straších.

Mlynář. Pojďme! (Odchází vzav Haničku kolem pasu a obrací se po lípě). Buď požehnána a stůj na věky!

Hanička (odejde s ním).

Klásková (pohrozí v tu stranu za vrchním). Před těmihle muškatýry bude pokoj.

Braha (na odchodu za mlynářem). Ale co s tou churotou, s hastrmanem.

Zima. Já bych čeť a četu —

Klásek. Že se už nevrátí.

Klásková. A vrátí-li se, očima ho odrazím.

Sejtko. To věřím, ale co karty, ty —

Klásková (rychle). Ty jsem ztratila, když jsem se prala s hastrmanem.

Klásek. Bože, to je škoda, to ona vždycky kartičky ze samýho strachu o mne —

Klásková. I pojď— (Odchází.)

Zajíček. A teď, lidičky, pojďte a zahrajeme kasací ve mlýně. (Odejde v pravo.) Zima, Sejtko za ním

Klásek. A pak naší mámě! (Zajde za ostatními v pravo.) Konec