Kněžna (k vrchnímu). Děkuji vám. A lid ať je pohoštěn.
Vrchní (se klaní). K službám Jasnosti, ale prosím ještě, jak s tím mlynářem.
Dvoran. Musí být potrestán.
Kněžna. Jak zaslouží. Avšak rozhodnutí odkládám. Jsem unavena. (Odejde v levo.) Výstup 11.
Dvořan, vrchní, pak Zajíček, Sejtko, Klásek, Zima.
Vrchní. Jsem nešťasten, Milosti, všecko tak zkrátka, o překot.
Dvořan. To bylo J. Jasnosti právě vhod. Ale chtěl jsem se optat —
Zajíčeksešumaři (vchází zkroušeně). Ráčejí odpustit.
Vrchní (prudce) Co zas chcete?
Zajíček. Prosím, tu kasací, kdyby J. Jasnost ráčila —
Vrchní. Není možná.
Dvořan. Paní kněžna je velmi unavena.
Zajíček. A prosím, kdy pak bychom —
Vrchní. Nevím. A teď jdete!
Zajíček se šumaři (odejde).
Výstup 12.
Dvořan, vrchní.
Vrchní (sladce). Ráčil jste se přát — ¨
Dvořan. Ah, ano. Je ten mlynář statný?
Vrchní. Statný, hezký chlapík, ale —
Dvořan. Nebezpečný buřič. (Venku hluk). Co to?
Vrchní. Nevím, co by — (Chce k oknu).
Výstup 13.
Pan Franc, předešlí.
Vrchní. Co je?
Franc (ulekán). Prosím, poručil jsem zavřít Votrubu ale jak mušketýr na něj sáh', začali rychtáři reptat hrozit a se bouřit.
Vrchní. Co! Teď, tady, v tuto slavnou chvíli rebelie !
Dvořan. Jen nepozbýt kontenance. Násilím to dnes nejde. Něco jim slibte.
Vrchní. Mají povolenou traktaci.
Dvoran. To je najednou mnoho. Měli by snad dost pivo.
Vrchní (ochotně). K službám, ano, jistě. Už jdu. (Odejde.) PanFranc (za ním).
Výstup 14.
Dvořan.
Dvořan. Dafnis — Dafnis — A ten mlynář (přechází zamyšlen k oknu, pojednou stane. S úsměškem). A co revoluce? (Stane u okna.)
Venku se šum a hluk tiší, až ztichne. V tom se tam ozve.
Vrchní. Její Milost ráčila vám povolit na vaše občerstvení a posílení dva sudy piva.