36

Kněžna. To je rytířské, zvláště když pospícháte.

Mlynář. Já bych nepospíchal, je krásně — ale doma —

Kněžna. Ah, přece máte strach.

Mlynář (jako popíchnut). Nemám. Zůstanu, jak si přejete.

Kněžna. To ráda slyším. A netřeba pospíchat. Je tak krásně. (Slastně se přichoulí.) Tak povídejte.

V tom v pravo v pozadí ozve se na lesní roh krátký signál.

Kněžna. Co to je?

Hned na to v pravo, v popředí a blíž opakuje klarinet týž signál.

Mlynář. To se snad šumaři ze vsi svolávají a chystají kasací.

Kněžna. Ó bože, kasací! I tu! I teď! Pryč, pryč! Pojďte!

Mlynář. Na zámeček nebo zpátky?

Kněžna. Zpátky? A proč? Kam byste chtěl?

Mlynář. Mám vás, paní kněžno, dovést a dovedu —

Kněžna. Kam, řekněte to.

Mlynář. Na zámeček.

Kněžna. Tak! Již pojďme, ať ujdeme té kasací.

Mlynář (vezme lucernu, zajde do lesa).

Kněžna (za ním).

Výstup 4.

Zajíček, Zima.

Zajíček (vyjde z prava z popředí a rozhlíží se).

Zima (vyjde z pravá z pozadí; tlumeně:) Pane učitelský —

Zajíček. Bože, zas jsme tu! A ten —

Zima. Psst, ticho, jen nic jmenovat!

Zajíček. Kde jsou —

Zima. Dáme jim echo. (Zatroubí krátkou fanfáru.)

Zajíček (zároveň s ním zapíská ji na klarinet).

Jak dozní to znamení, ozve se z lesa na levo v popředí lesní roh.

Zajíček. Sejtko!

Zima. Ten luciper!

Výstup 5.

Sejtko, předešlí.

Sejtko (všechen pocuchaný).

Zajíček. Vy jste nám dal!

Sejtko. A já dostal!

Zima. Kde je Klásek?

Sejtko. Já nevím.

Zajíček. Dejme mu ještě znamení. (Zapíská krátkou fanfáru.)