76

a zde ti připíjím. (Klesne na postel za záclony.)

Scena 4.

Síň v domě Capuletově.

Vystoupí HraběnkaCapuletova a Chůva.

Hrab. Cap. Zde klíče, přines více koření.

Chůva. Datle a kdoule chtějí v cukrárně.

Vystoupí Capulet.

Cap. Jen hurtem, hurtem! kohout podruhé

již zakokrhal; ranní klekání

již odzvonili; jsou tři hodiny.

Hled k pečivu, milá Angeliko,

a nedbej útrat.

Chůva. Jděte, kuchyňko,

a lehněte si. Na mou milou věru,

vy se nám ještě zítra rozstůněte,

tak probděv celou noc.

Cap. Ba ani zdání.

Jak? – žeť jsem druhdy probděl celou noc

pro menší věc a nikdy nezastonal.

Hrab. Cap. Ó, bývalť jste svou dobou noční pták; teď já však bdím nad bděním takovým.

(Odejdou Hrab. Capuletova a Chůva.)

Cap. Ah, žárlí, žárlí!

Vystoupí tři neb Čtyři Sloužící s rožni, poleny a koši.

Hej, ty chlapče tam, co neseš?

Prv. Slouž. Věci pro kuchaře, pane; sám nevím co.

Cap. Jen rychle, rychle, rychle.

(Odejde První Sloužící.)

Ty, brachu, přines sušší polena;

jdi k Petrovi, on poví ti, kde jsou.

Druhý Slouž. Má hlava pane, dobře rozezná,

co řádné poleno a poleno;

a Petra ani volat nemusím.

Cap. Aj, mrštně řečeno; chlap veselá!

Ty budeš ještě hlavou polen všech.

(Odejde Druhý Sloužící.)

Ba na mou věru, již tu máme den,

a hrabě s hudbou bude tady hned;