29

kdy chuďas takový, jak Hamlet jest,

vám učinit, by lásku osvědčil

a svoje přátelství, v tom, dá-li Bůh,

se neomešká. – Půjdem společně.

A stále, prosím, prsty na ústech.

Čas vymknut z dráhy. – Prokletý to podíl,

že k jeho nápravě jsem kdy se zrodil!

Nuž, pojďme spolu. (Odejdou.)