5

jenž byl by připaď Fortinbrasovi,

když byl by zvítězil, jakž podle smluv

a moci článku uvedeného

zem jeho Hamletovi propadla. –

Teď ale, pane, mladý Fortinbras.

pln nezřízené nakvašenosti,

si na pomezích norských, tu i tam,

houf sehnal dobrodruhů odvážných

za chleba kus a spíži k podniku,

jenž smělost žádá; – ten pak není jiný,

- jak dobře naše vláda tuší to –

než rukou ozbrojenou odejmout.

a násilím nám ony země zas,

jež ztratil jeho otec. – A to jest, v

jak soudím, přední podnět našich příprav

zdroj těchto stráží, hlavní příčina,

proč v zemi tento náhlý chvat a shon.

Bern. Nic jinak, myslím, není to, než tak.

As tím se může dobře shodovat,

že tato hrůzostrašná postava

stráž naši ozbrojena obchází

tak králi podobna, jenž byl a jest

těch válek podnětem.

Hor. Toť smítka jest,

jež oko ducha znepokojuje.

Když nejvýše a nejslavněj‘ stál Řím,

to krátko před tím, nežli mohutný

pad‘ Julius, tu prázdnily se hroby

a mrtví zahalení v rubáše

v ulicích římských skřekem úpěli.

Též hvězdy s plamennými ohony

se zjevily a rosy krvavé

a na slunci zlověstná znamení;

a vlhká hvězda ta, jež ovládá

říš Neptunovu, ochuravěla

od zatmění, jak spěl by soudný den.

A právě takovéto předzvěsti

hrůz plných věcí, – jako hlasatelé

již po vždy osud předcházívají,