28

Ham. Že nehlesnete, co jste viděli,

to tady přísahejte na můj meč.

Duch(pod zemí). Přísahejte.

Ham. Hic et ubique? – poodejděm dál.

Sem pojďte, pánové,

a vložte opět ruce na můj meč:

že nehlesnete, co jste slyšeli,

to tady přísahejte na můj meč.

Duch(pod zemí). Přísahejte.

Ham. Aj, dobře, starý krtku! umíš ty

tak rychle pracovati pod zemí?

Toť statný kovkop! ještě jednou dál; –

sem, dobří soudruzi!

Hor. Při dni a noci, to je zvláštní div!

Ham. Tož jako zvláštní div to vítejte.

Jest více věcí na nebi a zemi,

Horatio, než naše mudrctví

má ve snách zdání. – Nuže: zde, jak dřív,

při vaší spáse, ať už jakkoliv

se divně chovám, – jakož budu snad

mít za vhodno se stavět podivným, –

vy, v takou dobu spatřujíce mne

se nepodřeknete, ni rukama

tak složenýma, hlavy vrtěním,

ni obojetným slovem nějakým,

jak na příklad: „Nu dobře, dobře, víme“

neb „Mohli bychom, kdybychom jen chtěli“

neb: „Kdyby mluvit se nám uzdálo“

neb: „Jsou tu takoví, jen kdyby směli“ –

a takovýmto jiným dvojsmyslem,

že něco o mně víte. A že tak,

abyste v nejkrajnější potřebě

kdys došli spasení a milosti,

mi přísahejte.

Duch(pod zemí). Přísahejte.

Ham. Buď ticho, ticho, duchu neklidný!

(Přísahají.)

Tak, pánové, svou láskou veškerou

vám poroučím se. A co moh‘ by jen