jenž byl by připaď Fortinbrasovi,
když byl by zvítězil, jakž podle smluv
a moci článku uvedeného
zem jeho Hamletovi propadla. –
Teď ale, pane, mladý Fortinbras.
pln nezřízené nakvašenosti,
si na pomezích norských, tu i tam,
houf sehnal dobrodruhů odvážných
za chleba kus a spíži k podniku,
jenž smělost žádá; – ten pak není jiný,
- jak dobře naše vláda tuší to –
než rukou ozbrojenou odejmout.
a násilím nám ony země zas,
jež ztratil jeho otec. – A to jest, v
jak soudím, přední podnět našich příprav
zdroj těchto stráží, hlavní příčina,
proč v zemi tento náhlý chvat a shon.
Bern. Nic jinak, myslím, není to, než tak.
As tím se může dobře shodovat,
že tato hrůzostrašná postava
stráž naši ozbrojena obchází
tak králi podobna, jenž byl a jest
těch válek podnětem.
Hor. Toť smítka jest,
jež oko ducha znepokojuje.
Když nejvýše a nejslavněj‘ stál Řím,
to krátko před tím, nežli mohutný
pad‘ Julius, tu prázdnily se hroby
a mrtví zahalení v rubáše
v ulicích římských skřekem úpěli.
Též hvězdy s plamennými ohony
se zjevily a rosy krvavé
a na slunci zlověstná znamení;
a vlhká hvězda ta, jež ovládá
říš Neptunovu, ochuravěla
od zatmění, jak spěl by soudný den.
A právě takovéto předzvěsti
hrůz plných věcí, – jako hlasatelé
již po vždy osud předcházívají,