64

teď modlí se a teď to učiním;

tak půjde do nebe, a pomstěn jsem.

To třeba uvážiti: padouch, vrah

mi otce zabije a za to já,

syn jediný, chci téhož padoucha

jim poslat do nebe!

Ó, to je plat a mzda, však pomsta ne.

On v zpustlosti mi otce usmrtil,

sytého krmí, s všemi zločiny

v květ rozvitými zbujnělostí máje,

– a jak tam jeho účet vypadá,

kdož ví krom nebes? – však dle průběhu

a stavu našich vlastních myšlenek

zle s ním je tam; – a tedy pomstěn jsem,

když schvátím jej, jak tříbí duši svou,

jsa připraven a schopen k odchodu?

Ne!

Zpět, meči, zpět a hmatu hrůznějšího

se dočekej: až usne opilý

neb ve hněvu, při smilné rozkoši

na jeho loži, při hře, proklínání

neb jiném skutku, při němž o spáse

ni tuchy není, – potom skolím jej,

by kopal patami až do nebe

a jeho duše byla prokleta

a černá jako peklo jest, kam jde.

Má matka čeká. Dnešní lhůty lék

jen prodlužuje churavý tvůj věk. (Odejde.)

Král. (vstane). Jdou slova vzhůru, mysl k prachu tíhne; hlas bez myšlenek nebes nedostihne.

(Odejde.)

Scéna 4.

Komnata královnina.

Vystoupí královna a Polonius.

Pol. Hned přijde. Důrazně s ním promluvte

a rcete mu, že jeho kousky již

jsou příliš nestydaté k snášení

a vaše Milost že ho chránila